Článek
Opakované bombardování a ostřelování těchto citlivých míst vedlo k otevřené kritice OSN. Úředníci Organizace spojených národů proto podle NYT nedávno vytvořili jednotku, která měla lokace ověřit. A zjistili, že některá z míst byla do databáze zanesena nesprávně.
Humanitární skupiny působící v Sýrii nadto upozorňují, že celý systém ochrany těchto míst je naopak náchylný ke zneužití.
Web NYT sestavil pomocí údajů poskytnutých pěti humanitárními skupinami seznam 182 míst osvobozených od útočení. Z těchto zařízení bylo od dubna 27 poškozeno ruskými nebo syrskými útoky. Ve všech případech šlo o nemocnice nebo kliniky.
Podle mezinárodního práva je úmyslné nebo bezohledné bombardování nemocnic válečným zločinem.
Jak funguje systém OSN?
Systém OSN funguje na bázi sdílení lokace humanitárních míst, která jsou podle mezinárodního práva osvobozena od útočení. Údaje sdílí ruské, syrské a americké síly působící v Sýrii. Systém je dobrovolný. Místní humanitární skupiny ale uvedly, že pociťují intenzivní tlak úředníků OSN, aby se zapojily.
Skupiny oznamují místa podle vlastního výběru Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, který celý systém provozuje.
Ten v dokumentu varoval, že účast v systému „nezaručuje“ bezpečnost daných míst nebo jejich zaměstnanců. V dokumentu je rovněž uvedeno, že OSN poskytnuté informace nebude ověřovat. Systém také nevyžaduje, aby Rusové, Turci nebo Američané potvrdili, že na daná místa útočit nebudou.
Obnovená ofenziva
Nová ofenziva syrských a ruských sil, která začala na konci prosince, zničila zbytky několika měst v severozápadní Sýrii. Za poslední téměř dva týdny opustilo kvůli tvrdým bojům své domovy v syrské provincii Idlíb na severozápadě země přes 235 tisíc Syřanů.
Obrovské vylidnění, které nastalo mezi 12. a 25. prosincem, zanechalo oblast kolem měst Maara an-Numán a Sarákib na jihu provincie „téměř prázdnou“, uvedla s odkazem na zprávu OSN agentura AFP.
Představitel syrské opozice Nasr Harírí v pátek novinářům v Istanbulu řekl, že by svět měl „rozsvítit červené světlo, protože se v Sýrii odehrává humanitární katastrofa“. K turecké hranici podle něj míří z oblasti množství lidí a to může znamenat novou uprchlickou krizi. Je podle něj nezbytné vyjednat pro provincii trvalé příměří, a ne jen pouhé zastavení bojů, které za nějakou dobu přestane platit.
Rusko a Čína minulý týden na Radě bezpečnosti OSN totiž využily svého práva veta k zablokování rezoluce o přeshraniční pomoci z Turecka a Iráku pro miliony syrských civilistů. Rezoluce, kterou vypracovaly Belgie, Kuvajt a Německo, měla přes dva turecké a jeden irácký přechod umožnit další rok dovážet syrským civilistům na druhé straně hranice humanitární pomoc. Jde o 14. ruské veto týkající se Sýrie od začátku konfliktu v roce 2011.
Syrský režim kontroluje 70 procent Sýrie
Poslední příměří v provincii bylo sjednáno v srpnu. Navzdory tomu ale v posledních týdnech boje opět zesílily. V Idlíbu, který je domovem tří milionů civilistů, dominují bojovníci napojení na mezinárodní teroristickou síť Al-Káida. Syrská armáda a její spojenci o provincii začali bojovat v dubnu. Syrský režim teď má pod kontrolou kolem 70 procent území Sýrie, uvedla AFP.
Občanská válka, kterou zažehlo utlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, se v Sýrii během let zapojením různých regionálních a zahraničních sil zkomplikovala. Násilí už si vyžádalo nejméně 400 tisíc lidských životů a dalších více než 11 milionů obyvatel, což je asi polovina předválečné populace, muselo opustit své domovy.
