Článek
Celá desetiletí platilo, že se Rusko a Evropská unie drží v šachu – Rusové hrozili zavřením plynových kohoutů, Evropané hrozili, že si najdou jiné dodavatele plynu. Jenže teď už mají Rusové nového klienta.
Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching totiž prostřednictvím telemostu zahájili provoz plynovodu Síla Sibiře, prvního mezi oběma státy. Podle Putina se tím strategická spolupráce obou zemí dostává na novou úroveň a zvýší do roku 2024 hodnotu vzájemného obchodu na 200 miliard dolarů (4,6 bilionu Kč) ročně. Plynovod napojuje Čínu na sibiřská naleziště zemního plynu.
Síla Sibiře je s náklady 55 miliard dolarů dosud nejdražším ruským plynovodem. Provoz zahájila jeho část dlouhá 2 157 kilometrů. Ve finále by měl plynovod měřit ještě o téměř tisíc kilometrů víc. Ruský plynárenský gigant Gazprom již v roce 2014 podepsal dohodu o obřích dodávkách plynu do Číny plynovodem Síla Sibiře po dobu 30 let v hodnotě zhruba 400 miliard dolarů.
Nový plynovod je „rozsahem bezprecedentní a vysoce technologický projekt“, řekl Putin v telemostu s čínským prezidentem. Pro Moskvu je důležitý i tím, že plyn bude zásobovat také zpracovatelské podniky na ruském Dálném východě. Otevřená větev plynovodu byla vybudována s předstihem, do provozu měla být původně uvedena 20. prosince.
Podle západních analytiků je plynovod Síla Sibiře strategickým projektem, který snižuje závislost Ruska na západních energetických trzích. Své evropské partnery ale Moskva neopouští, zanedlouho otevře plynovod Nord Stream 2 spojující Rusko s Německem, v lednu má být uveden do provozu další plynovod zásobující ruským plynem Turecko. Oba projekty míjejí tradiční tranzitní stát Ukrajinu, s níž má Rusko od roku 2014 po anexi Krymu a povstání v Donbasu mrazivé styky.
Kudy poteče sibiřský plyn
