Ruská vakcína? Chybí potřebné testování. V Evropě či USA by neprošla

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Hostem Výzvy byl evoluční virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity.

Věříte Rusku, že má účinnou a bezpečnou vakcínu proti koronaviru?

To je velmi těžké říct, protože oni k tomu nevydali žádné bližší zprávy. Nicméně všechny ty jejich zprávy, které vydaly, ukazují na několik závažných záležitostí kolem celé vakcíny. První věc je, že vyhlásili, že byli první. To rozhodně není pravda, protože první byla čínská firma CanSino Biologics, která spolupracovala ve vývoji vakcíny s čínskou armádou. Ti už vyhlásili, že mají vakcínu, kterou jim regulátor povolil pro využití v armádě, někdy v průběhu července. Obě tyhle vakcíny mají ale několik zásadních nedostatků. Tím je to, že neprošly kompletními fázemi klinického testování. Ruská vakcína byla teď uznána jako bezpečná po první fázi klinického testování, čínská po spojené první a druhé fázi, přičemž je potřeba na to, aby vakcíny nebo jakákoliv jiná léčiva byla uvedena na trh v Evropě nebo ve Spojených státech, tří kroků klinického testování. To zatím žádná vakcína nesplnila.

Rusko plánuje plošné očkování, je to podle vás bezpečné?

Neznám úplně přesná data, jaká mají. Nicméně to, jakým způsobem se standardně postupuje při vývoji vakcíny v západním světě, pravděpodobně nesplnili. Tady je nutné vždycky předtím, než je vakcína nebo jakékoliv jiné léčivo zavedené na trh, skutečně projet všechny ty tři klinické fáze testování, přičemž ta poslední, třetí, je ta nejdůležitější. Je to fáze, kdy se vakcína zkouší až na několika desítkách tisíc dobrovolníků a zjišťují se tam všechna možná rizika její bezpečnosti a podobně. A tady to zatím oni nemají.

Ve světě je zhruba 150 možných očkovacích látek v různých fázích vývoje, kdy podle vás můžeme očekávat, že budeme mít vakcínu, která projde všemi fázemi, bude splňovat všechna ta kritéria?

Vakcín, které jsou v nějaké fázi vývoje, jak jste říkala, je zhruba 160, 150, tak nějak. Většina z nich je v preklinické fázi testování, to znamená, že se ještě vůbec netestují na lidech, testují se na pokusných laboratorních zvířatech. A v klinické fázi jich je zhruba 40. Osm z toho je ve třetí fázi klinického testování a tady se některé firmy, které se podílejí na těch vakcínách, které jsou ve třetí fázi, dušují, že vakcína by měla být v průběhu podzimu, maximálně dokonce letošního roku. A to už by byly vakcíny, které prošly skutečně všemi třemi testovacími fázemi.

Lze předpokládat, kdo na takovou vakcínu dosáhne?

Tady je zase jedna velmi zajímavá záležitost, ty firmy si věří natolik, že ještě v okamžiku, než dokončily tu třetí fázi, tak už teď zadaly svoje vakcíny do výroby. Takže tvrdí, že budou desítky možná až stovky milionů očkovací látky hotové právě ke konci roku v okamžiku, kdy úspěšné dokončí třetí fázi klinického testování. Zase budou nějaká strategická rozhodnutí z hlediska různých států, které tohle přijmou. A v první řadě by se měli očkovat zdravotníci v první linii, kteří jsou nejvíc ohroženi tou infekcí. A následně by se očkovaly pravděpodobně nejvíc ohrožené skupiny obyvatelstva, jako jsou senioři a tak. A potom by ta vakcína mohla přijít do běžného užití. To by se pravděpodobně mohlo udát v průběhu, řekněme, třeba jara 2021.

Počet nakažených dál roste, Slovensko doporučuje svým občanům necestovat do zahraničí, v Bruselu jsou povinné roušky na veřejných prostranstvích. Jak podle vás zvládáme koronavirus?

Tady je nutno buď se na to podívat z globálního hlediska, nebo to rozdělit na různá lokální hlediska. Z globálního hlediska, když se na to podíváme v rámci celé planety, koronavirus nezvládáme absolutně vůbec. Protože ta infekce se rozjíždí v různých částech hlavně rozvojového světa, situace je hrozně špatná v Brazílii, v Indii a to, co se děje v Africe, tak o tom se víceméně nic neví. Když se na to podíváme lokálně třeba z perspektivy České republiky, tak my jsme tady měli v poslední době několik ohnisek, která se hygienikům pravděpodobně povedlo izolovat a otrasovat všechny nakažené. A i ten velikánský nárůst, který tady byl v průběhu července a teď začátku srpna, nemusí znamenat přímé ohrožení v případě, že se tady neobjeví třeba nějaký super přenašeč, jako byla ona dívka z toho pražského klubu, která byla schopná nakazit velikánské množství dalších lidí. Ale to se nedá nikdy přesně dopředu vyloučit. A já bych poprosil lidi, aby byli i nadále opatrní, aby zvážili, jestli potřebují chodit do velkých obchodních center, jestli se potřebují bavit v klubech tohoto typu. A v případě, že někam takhle jdou, aby zvážili použití roušky atd.

Premiér Andrej Babiš nedávno prohlásil, že virus už není tak agresivní, podepsal byste mu ten výrok?

Já bych mu ten výrok s klidným svědomím nepodepsal. A to z toho důvodu, že na základě epidemiologických dat v poslední době se sice ukazuje, že podíl úmrtí u toho viru teď klesá v porovnání se situací, jaká tady byla třeba v březnu nebo v dubnu, nicméně to neznamená, že je tady nižší nebezpečnost toho viru. Může to znamenat i fakt, že teď víme o větším množství nakažených, o kterých jsme předtím nevěděli, které jsme nebyli schopní předtím diagnostikovat, že se zlepšily naše trasovací schopnosti a že víme o více lidech, kteří mohli v těch časných jarních měsících uniknout pozornosti. Takže já bych tady na tohle rozhodně nyní nesázel.

Jak hodnotíte to samotné trasování? Chytrá karanténa byla pod velkou palbou kritiky, že funguje pomalu. Objevily se v médiích některé případy lidí, kteří čekali na výsledky nebo i na testování příliš dlouho a obvolali lidi, se kterými byli v kontaktu, dříve než hygiena.

To je velikánský, chronický problém českého zdravotnictví. V posledních, já nevím, třeba dvou desetiletích byly instituce, jako jsou různé krajské hygienické stanice, jako Státní zdravotní ústav a podobné instituce, které dohlíží na veřejné zdraví, hrubě podfinancované a dostaly se víceméně až na práh toho, kdy existovaly jenom pouhou setrvačností. A ty instituce se teď dostaly do první linie boje s pandemií a ony na to nebyly absolutně připravené. Ani se na to s množstvím financí, které měly, a s množstvím lidské a materiální kapacity prostě připravit nedalo. Určitě proto teď nefungují na 100 procent, budou tam nějaké chyby. Já si dokážu představit, že pokud pracujete v laboratoři, která denně analyzuje desítky vzorků, nebo sleduje třeba jednotlivce v rámci šíření nějaké nemoci, a teď najednou se vám zvětší objem práce, kterou musíte udělat, o několik řádů, takže jsou to stovky, neřkuli až tisíce, tak to ty instituce nemohly zvládat. A jak na to byly připravené předtím v souvislosti s tím dlouhodobým financováním, tak já si myslím, že to zvládají poměrně dobře. Určitě jsou tady nějaké mezery, určitě je tady velikánský prostor pro zlepšení, ale na to, aby to zlepšení přišlo, je nutné se do budoucna systematicky připravovat, zvýšit financování těch institucí, zvednout jejich celkovou prestiž a dbát na to, aby jejich hlas byl i do budoucna slyšet.

Někteří Češi vyrazili na dovolenou do zahraničí. Čekáte, že se to ještě s koncem prázdnin projeví na těch číslech?

Úplně upřímně řečeno tady si nejsem jistý, protože situace v zahraničí také záleží země od země a nejenom také přímo podle zemí, ale dokonce podle jednotlivých regionů. Zase, pokud pojedete na rodinnou dovolenou, řekněme, do Chorvatska a pojedete tam vlastním autem a budete s dětmi na nějaké odlehlé pláži, kde se budete koupat a užívat si, tak si myslím, že vaše riziko je minimální. Pokud tam pojedete nacpaným turistickým autobusem a v Chorvatsku nebo kdekoliv jinde absolvujete několik celonočních párty v uzavřených klubech, kde je nějaká ventilace a tak, tak to riziko, že se nakazíte, je daleko, daleko vyšší. Tady je nutné si uvědomit, že na tyhle situace neexistuje jednoznačné řešení. Člověk by se měl zamyslet nad tím, co dělá, jaké to může potencionálně přinášet rizika, a pak zvážit tu svoji činnost z tohohle pohledu.

Co můžeme očekávat od podzimu? Co byste lidem doporučil?

Od podzimu můžeme očekávat, že se nám zvýší množství klasických respiračních onemocnění, která s sebou chladné a vlhké počasí přináší. To znamená, že u lidí se objeví klasické sezonní respirační infekce, které jsou způsobené velikánským množstvím různých patogenů. A můžou to být třeba normální typy koronavirů, ne tenhle nový typ koronaviru, můžou to být adenoviry, rhinoviry a podobně, můžou to být i nějaké další bakteriální infekce a tak dále. A tady bude velikánský problém určit, kteří z těch lidí jsou nakažení novým typem koronaviru a kteří ne. Bude se muset rozjet pravděpodobně testování do většího rozsahu a přijdou další komplikace. Takže já bych lidem doporučil, aby zase na podzim, až se vrátí do práce, bude takové to sychravé podzimní počasí, pokud možno nosili roušky v případě, že se vyskytnou na nějakém místě, kde bude vyšší koncentrace lidí v uzavřeném prostoru, jako je městská hromadná doprava, jako jsou obchodní centra atd. Dál bych jim doporučil to, aby si sami sebe hlídali, jestli nevykazují nějaké příznaky respiračního onemocnění. A v případě, že se tak děje, tak aby se sami pokusili odizolovat od celkové společnosti a kontaktovali co nejdřív lékaře nebo hygienickou stanici.

Co všechno o novém typu koronaviru vlastně víme, jak jsme s poznáním toho samotného viru daleko a jak je to s mutacemi, o kterých se také hodně mluví?

Z pohledu toho, že ještě před 8 měsíci o tom viru nikdo neslyšel, tak za tu dobu se o něm naakumulovalo velikánské množství nových poznatků. Když se intenzita výzkumu toho nového typu koronaviru porovná s intenzitou výzkumu jiných onemocnění u lidí, tak je nesrovnatelně vyšší. Odpovídá tomu i publikační aktivita, množství věcí, které jsme se dozvěděli. Mě jako člověka, který se zabývá evolucí virů, třeba v poslední době nejvíc zaujal článek, který vyšel v Nature Microbiology a který popisuje vznik nového typu koronaviru, jakým způsobem k němu došlo na základě několika rekombinací různých typů koronavirů a jak se objevil. A co se týče mutací, tak tady je ta základní pravda, že SARS-CoV-2 je RNA virus. A RNA viry mají běžnou vlastnost to, že mutují. A ty mutace se tady prostě objevují a objevovat se do budoucna budou. To není žádná překvapivá záležitost. Pro epidemiology a virology v rámci celého světa je důležitá věc mutace sledovat a zjišťovat, jaké vnější projevy po infekci novým typem SARS-CoV-2 mutace přinášejí, jestli vedou k utlumení infekčnosti viru, utlumení příznaků, nebo naopak k zvýšení závažnosti infekce a k zvýšení intenzity přenosu atd.

Zatím nejsme tak daleko, abychom mohli říci, jestli bude intenzivnější nebo naopak se to potlačí?

To se intenzivně sleduje. Těch sekvencí, které jsou teď už známé, je několik desítek tisíc. Mutací je tam popsané ohromné množství a pozorují se některé mutace, které se nově objevují a tak. Ale ten posun zatím není nějak extrémně intenzivní.