Článek
Diplomatická válka mezi Prahou a Moskvou pokračuje i poté, co si obě země navzájem vypověděly desítky diplomatů. A je tichá a studená.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podle zjištění Seznam Zpráv dál pod povrchem bublá spor o ruskou střední školu v Praze. Ta zřejmě v září - přímo v důsledku rusko-české roztržky - vůbec neotevře.
Rusové podle české diplomacie trvají na tom, že učitelé ze školy, kterou ruské velvyslanectví v Praze provozuje, mají mít diplomatický status. Česko jim ale nabízí „jen“ nediplomatický pobyt.
Jde o výsostně strategickou partii skrytou za citlivé téma týkající se péče o děti. Pokud by však učitelé dostali diplomatickou hodnost, narušilo by to těžce dosaženou paritu, kdy poprvé od pádu komunismu na české a ruské ambasádě pracuje stejný počet lidí.
Na webu školy při ruském velvyslanectví stojí vzkaz, který nešetří emocemi.
„Chápeme, v jak nelehké situaci se ocitly děti z přátelských tříd školy při velvyslanectví, a umíme si představit, jak je nelehké změnit plány rodičů. Sdílíme vaše pocity, ale bohužel, nehledě na veškeré kroky, které velvyslanectví učinilo pro obnovení plnohodnotného vzdělávacího fungování, přijatelná varianta, která by umožnila začít s výukou dětí v námi všemi milované škole, nebyla nalezena,“ píše se v sekci aktualit.
Řešení se i nadále bude podle školy hledat. Na dotaz Seznam Zpráv ohledně dalšího fungování instituce do uzávěrky textu neodpověděla.
Ruská škola v Praze zrovna letos slaví sto let od svého založení a má úctyhodnou historii. Její předchůdkyně vznikla s přispěním T. G. Masaryka pro ruské uprchlíky před bolševiky. Ve škole se vzdělávají i děti mimo okruh zaměstnanců velvyslanectví.
Do letošního jara učitelé měli status zaměstnanců ruské ambasády. V případě mezinárodních škol v Česku jde přitom o nezvyklou praxi.
Studené nóty
České Ministerstvo zahraničí už v květnu oznámilo, že je třeba, aby si jednotliví učitelé a další personál školy zažádali o pobytové tituly a řádně pracovali na území České republiky. Stejně fungují i jiné mezinárodní školy v Česku, například japonská nebo německá škola.
Podle zdrojů Seznam Zpráv ale Rusové zatím neprojevili zájem o to získat „obyčejná“ pracovní povolení pro učitele. „Rusové o víza nepožádali, jen posílají diplomatické nóty, že učitelé musejí být diplomaté,“ sdělil diplomatický zdroj, který si vzhledem k citlivým jednáním nepřál být jmenován.
Přímá jednání mezi Moskvou a Prahou po jarní diplomatické roztržce podle dostupných informací neprobíhají. Diplomatická nóta je forma písemné komunikace mezi ambasádou a ministerstvem zahraničí přijímacího státu. Jde o nejzákladnější a formální, tedy ne příliš vřelý druh diplomatické komunikace.
„Ministerstvo zahraničí nabídlo součinnost, a to včetně vyřizovaní pobytových titulů pro zaměstnance školy. Pomoc nabízíme s dostatečným předstihem, aby se vše dalo stihnout. Ruská strana však na tuto nabídku nereagovala,“ sdělila Seznam Zprávám Mariana Wernerová z tiskového oddělení Černínského paláce.
Řidiči vs. špioni
Ruskou stranu ve věci učitelů nepřímo podpořil prezident Miloš Zeman. Krátce před vypršením lhůty pro odjezd ruských diplomatů koncem května přijal jeho kancléř Vratislav Mynář na Hradě ruského velvyslance Vladimíra Zmejevského. Řeč měla být právě o těchto pedagozích.
„Obyčejní lidé a jejich děti se nesmí stát rukojmími stavu diplomatické relace mezi Českou republikou a Ruskou federací, což, jak je nutno upozornit, recipročně platí na obou stranách,“ informoval ve středu mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Jenže z pohledu české diplomacie je podle všeho klíčové udržet paritu, tedy stejný počet diplomatů na české i ruské ambasádě. Ruští učitelé, respektive jejich jednostranné diplomatické statusy, by mohly fungovat jako jakýsi trojský kůň, který křehkou dohodu naruší.
Teoreticky by česká diplomacie mohla „vyměnit“ diplomatické statusy pro učitele za posílení své oslabené ambasády v Moskvě, na to ale zřejmě Moskva nepřistoupí. Jasné je, že v otázce statusu učitelů jde o hodně.
Celých třicet let po pádu komunismu a sovětského vlivu ve střední Evropě si ruské velvyslanectví v Praze udržovalo své rozměry z časů železné opony. Zatímco ještě letos na jaře Češi měli podle dostupných informací v Moskvě 25 diplomatů, Rusové v Praze 45, k tomu ale také dalších 67 ruských zaměstnanců na technických a administrativních profesích, jako je řidič či sekretářka.
Češi oproti tomu měli v ruské metropoli 19 těchto pracovníků - mnohem více spoléhali na najímání místních sil. Vysoký počet nediplomatických pracovníků z domovské země podle bezpečnostních expertů může znamenat, že fungují jako krycí posty pro špiony.
České Salisbury
Situace v česko-ruských vztazích se vyhrotila letos začátkem dubna poté, co vláda zveřejnila informace českých bezpečnostních složek, že na výbuších v muničních skladech ve Vrběticích z roku 2014 se měli podílet agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Má jít o stejné muže, kteří podle Britů v Salisbury otrávili novičokem dvojitého agenta Sergeje Skripala.
Zatímco Skripal i se svou dcerou útok přežili, ve Vrběticích zahynuli dva čeští občané.
Následně kvůli tomuto útoku česká vláda rozhodla o vyhoštění 18 ruských diplomatů sloužících v Praze, mělo jít o osoby, které české úřady identifikovaly jako pracovníky ruských tajných služeb GRU a SVR. Rusové reagovali recipročně - vyhostili o dva české diplomaty více.
Ve strategicky vyzrálé partii ale Češi nakonec dosáhli srovnání počtu 7 diplomatických a 25 dalších pracovníků. Tratila na tom i Praha - hlavně na místních posilách. Už v červnu musela například česká diplomacie zavřít restaurační a hotelový provoz v Českém domě v Moskvě.
„Vyhoštění pracovníků ambasády a omezení možnosti zaměstnávat místní pracovní síly má výrazný dopad na fungování našeho zastupitelského úřadu. Ten však i nadále vykonává zahraniční službu včetně konzulární agendy. Cestování mezi Ruskem a Českou republikou nicméně zůstává kvůli epidemickým opatřením omezené,“ uvedla mluvčí Davidová.
