Ruská ambasáda v Praze jako brána špionů na Západ. Měli bychom se zbavit ruských diplomatů?

Čeští zpravodajci bijí na poplach. V nejnovější výroční zprávě Bezpečnostní informační služba i Vojenské zpravodajství (VZ) varují před ruskými a čínskými špiony i lehkovážností českých politiků při nakládání s citlivými informacemi.

BIS ve veřejné části své zprávy o ruských špionech a ruském vlivu u nás doslova píše: „Ruský diplomatický sbor zůstává pro české občany nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci a nátlakovou pákou na Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, resp. na disproporčně menší českou misi v Rusku. Velikost ruské diplomatické mise a její vysoká ‚promořenost’ osobami s afiliací na ruské zpravodajské služby dlouhodobě způsobuje nárůst rizik spojených s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím. To, že si o někom myslíme, že je pouze diplomat, neznamená, že nepředstavuje riziko či problém.” Podle VZ se cizí tajné služby v Česku loni pokoušely kromě získávání informací posílit vliv své země na české politické a ekonomické struktury.

Rozhovor s členem stálé parlamentní komise pro dohled nad BIS Markem Bendou:

Jak velký problém vlastně je? Podle údajů, které loni od českého Ministerstva zahraničních věcí získal server HlídacíPes.org, pracuje na ruském velvyslanectví u nás téměř 130 lidí – 48 z nich jsou přímo členy diplomatického personálu. Na čínské ambasádě pak pracuje 29 lidí (z toho 25 je diplomatický personál). Pro srovnání: na americkém velvyslanectví v Praze pracuje 66 osob, z toho 40 diplomatů.

„Ruská ambasáda v Praze je plná zpravodajců, odhaduje se, že třetina až polovina ruských diplomatů z celkového počtu zhruba 140 ve skutečnosti plní nepřátelské zpravodajské úkoly. Prakticky jde například o špionáž, tedy získávání citlivých informací, přímé ovlivňování české politiky nebo různou podporu českých extremistů a dezinformátorů, kteří ruským zájmům slouží,” uvedl pro Seznam Zprávy ředitel think tanku Evropské hodnoty a zároveň vedoucí programu Kremlin Watch Jakub Janda.

Není to zdaleka poprvé, kdy čeští zpravodajci před ruskou špionážní aktivitou varují, věnovali se jí i v minulých výročních zprávách. V té loňské, kdy shrnovali vývoj v roce 2016, uvedli, že ruské zpravodajské služby v Česku dlouhodobě disponují kvalitní sítí informačních, přístupových a vlivových kontaktů, kterou dále rozvíjejí.

Na zveřejněnou zprávu vzápětí reagovalo české MZV, že závěry zpravodajců překvapeno není a situaci se snaží dlouhodobě řešit. Na konci listopadu uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček v pořadu ČT Otázky Václava Moravce, že počet diplomatů by měl odpovídat počtu obyvatel a důležitosti země, s ruskou ambasádou prý vede jednání – vylučovat ruské diplomaty se však nechystá.

Slova ministra Petříčka však vzápětí dementovala sama ruská ambasáda v Česku. „V souvislosti s výrokem ministra zahraničních věcí České republiky Tomáše Petříčka o údajném ‚intenzivním dialogu’ s ruskou stranou ohledně možného snížení počtu personálu Velvyslanectví Ruské federace v České republice sdělujeme, že se jednání v této věci nevedla a nevedou,” uvedlo velvyslanectví na svém oficiálním twitterovém účtu.

Bylo by však vyhoštění ruských diplomatů řešením? V této oblasti diplomacie snad více než kdekoliv jinde platí přísný princip reciprocity. Za každého vyhoštěného Rusa bude muset z moskevské ambasády odjet jeden Čech, kterých tam však pracuje „pouhých” 56. Vzájemné vyhoštění velvyslanců a pracovníků ambasád představuje také vážnou diplomatickou třenici. A čeští politici argumentují, že vyhoštěním Rusů z jejich ambasády jen oslabíme naši pozici. „My nechceme, aby nás někdo omezoval v počtu našich diplomatů. Riskujeme tedy, že když my budeme někomu omezovat diplomaty, on pak vyhostí naše lidi,” uvedl v komentáři pro Seznam bývalý český ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Nedávno k tomuto kroku však sáhla třeba Velká Británie, když v reakci na otravu bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovým jedem Novičok nakonec vyhostila 23 ruských diplomatů, nejvíce od dob studené války. Už dříve se Britové odhodlali k podobnému, avšak dosud bezprecedentnímu kroku.

„Británie v sedmdesátých letech prakticky rozbila všechny relevantní špionážní sítě KGB v zemi, když vyhostila téměř veškerý diplomatický a zpravodajský personál. Mohli bychom vyhostit prakticky celý diplomatický a zpravodajský personál v Česku, což by Moskva opětovala,” říká Jakub Janda pro Seznam. „Poté bychom s nimi začali opět navyšovat po jednom, takže bychom nakonec nečelili více než dvojnásobné ruské přesilovce jako dnes. Navíc bychom rozbili většinu ruských špionážních sítí v Česku, což by byl hlavní cíl takového kroku. Ten však vyžaduje politickou odvahu vlády, která je dnes bohužel fakticky na Rusku závislá skrze pozici prezidenta a komunistů,” dodává Jakub Janda.

Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd UK hovoří o vyhošťování ruských diplomatů:

V diskuzi o ruských (a dalších cizích) špionech u nás občas padá i návrh na „zpravodajské pokrytí“ podezřelých osob. Tento návrh je však z oblasti sci-fi. Na smysluplné sledování by byly potřeba bez nadsázky tisíce lidí. „Pokud by naši zpravodajci chtěli pořád sledovat celý oficiální ruský diplomatický a zpravodajský personál, tak by na to museli nasadit zhruba 2800 až 3500 draze vycvičených specialistů. A to nepočítáme takzvané nelegály, tedy ruské zpravodajce, kteří nemají diplomatické krytí,” dodal k tomu Janda.

Hojná přítomnost ruských špionů maskujících se jako diplomatický či administrativní a technický personál ambasády neohrožuje pouze Českou republiku. Pražské velvyslanectví je pro ně totiž jakousi pomyslnou bránou do západní Evropy. Zdroj hluboce obeznámený se situací pro Seznam přiblížil, jak je pro Rusy ambasáda u nás důležitá – přes českou ambasádu se řídí většina operací ruské rozvědky na západ od nás. Což nakonec potvrzuje i Jakub Janda. „Velká část ruské ambasády v Praze řídí některé ruské zpravodajské operace v Německu, díky Schengenu jsou tam za pár hodin a je dost těžké je systematicky sledovat, když nemáme hraniční kontroly,“ uvedl Janda.