Článek
Arslan Gibadullin se nemohl dočkat, až si vyzkouší drahý pár bot od americké sportovní značky North Face, které si pro potěšení koupil přes internet a následně nechal doručit do obchodu v Petrohradě. „Přišel jsem domů a začal jsem si je nazouvat. Hned jak jsem ale jednu z nich vzal do ruky, všiml jsem si zvláštního vzkazu pevně všitého do boty,“ řekl Gibadullin listu The Moscow Times.
Ve vzkazu, který vyfotil a přidal na svůj Instagram, se píše: „Pomoc, jsem ve vězení v Číně, prosím pomozte Ujgurům.“
Pravost vzkazu se sice listu nepodařilo ověřit, incident však již potřetí tento rok přitáhl pozornost ke vztahům globálního oděvního průmyslu s čínskými dodavateli, kteří čelí obvinění, že profitují z nucených prací příslušníků etnické menšiny Ujgurů.
Společná zpráva 180 lidskoprávních organizací z letošního července uvádí, že „v podstatě celý“ módní průmysl nese část viny na nucených pracích příslušníků této menšiny ze západočínské provincie Sin-ťiang. A v březnu 2020 australský výzkumný institut ASPI vydal zprávu, podle které z nucené práce Ujgurů profituje okolo 82 předních světových značek. Institut odhaduje, že Čína mezi lety 2017 až 2019 z domovů vysídlila okolo 80 000 Ujgurů a přinutila je pracovat v továrnách po celé Číně.
Odborníci OSN a lidskoprávní skupiny uvádějí, že se v čínských zadržovacích táborech nedobrovolně nachází nejméně milion Ujgurů a dalších příslušníků turkické muslimské menšiny. Čína tvrdí, že pobyt v těchto zařízeních je dobrovolný a jejich cílem je bojovat proti náboženskému extremismu a chudobě. Zastánci se domnívají, že jde o nutné preventivní opatření proti terorismu. Kritici však říkají, že Peking hrozbu zveličuje, a střediska přirovnávají ke koncentračním táborům.
'Uighur Jail' Note Found in St. Petersburg Shoe Alarms Human Right Experts - The Moscow Times https://t.co/hloWnwzd2o
— Justice for Uyghurs (@Justice4Uyghur) November 21, 2020
Oděvní konglomerát VF, mateřská společnost North Face, byl původně jedním ze jmen figurujícím na seznamu ASPI. Výzkumný institut jej však odstranil, když společnost prokázala, že ukončila spolupráci s jednou z podezřelých továren ještě před tím, než v ní údajně začali nedobrovolně pracovat Ujgurové.
Na dotaz The Moscow Times VF odpověděla, že o nálezu v Petrohradu ví a na jeho základě začala s mezinárodním vyšetřováním. Oděvní firma také zdůraznila, že při výrobě zmíněných bot nebyla použita žádná nucená práce. „VF Corporation a pod ní spadající značky při výrobě svých produktů nevyužívají nucených prací a při jejich výrobě nefiguruje ani vězeňská práce. Boty na fotografii nikdy nebyly v Číně. Boty, které si zákazník koupil, byly vyrobeny ve Vietnamu a doručeny přímo z továrny do našeho zařízení v Belgii a následně do distribučního centra v Rusku. VF v provincii Sin-ťiang žádné produkty nevyrábí,“ informovala společnost.
Lidskoprávní skupiny, které se specializují na nucenou práci, nicméně uvádějí, že je kvůli spletitému spotřebitelskému řetězci téměř nemožné 100procentně doložit, že materiály použité na výrobu bot nepocházely z Číny. Penelope Kyritsisová z americké nevládní organizace specializující se na práva pracovníků upozornila, že zatímco VF říká, že se „žádné její produkty v provincii Sin-ťiang nevyrábějí“, nevysvětluje, odkud suroviny na jejich výrobu pochází.
„VF musí doložit každé zařízení, které se podílelo na výrobě této boty,“ dodává Kyritsisová. Na dotaz The Moscow Times, odkud společnost bere suroviny na výrobu obuvi, zatím VF neodpověděla. Online databáze Source Map, která uživatelům poskytuje mapy spotřebitelského řetězce, ukazuje, že zatímco se většina produktů North Face vyrábí ve Vietnamu, část surovin použitých při výrobě pochází z Číny.
Vzkaz nalezený v botě v Petrohradu není prvním případem, kdy zákazník v dovozovém zboží našel vzkaz patrně od člověka, kterého čínské úřady nutí k práci. V roce 2018 síť supermarketů Tesco pozastavila výrobu dobročinných vánočních přání v továrně v Číně, když šestiletá holčička našla zprávu údajně napsanou vězni z Šanghaje, kteří v ní tvrdili, že „jsou nuceni pracovat proti své vůli“.