Článek
Karpaty v oblasti Rosia Montana ukrývají více než 300 tun zlata. Současná rumunská vláda by tímto bohatstvím chtěla oživit ekonomiku. Jenže v plánu jí brání hned dvě překážky. Oblast Rosia Montana, kterou chce těžbě opět otevřít, je nominovaná na Seznam světového dědictví UNESCO.
Premiér Tudose už navrhl, že vláda žádost stáhne. S dobýváním vzácného kovu ale nesouhlasí ani sami lidé. Těžba by je mohla ohrozit.
Pro těžbu zlata v lokalitě by navíc bylo nutné použít louhování pomocí kyanidů z vytěžené horniny. Tato metoda je kvůli jedovatému kyanidu potenciálně nebezpečná pro lidi i zvířata. Právě únik těžebních odpadních vod způsobil jen v Rumunsku dvě rozsáhlé přírodní katastrofy.
V 70. letech zaplavila kontaminovaná voda vesnici Geamana. Lidé byli sice odsunuti, vesnice ale zmizela v žlutooranžovém rybníku. Dodnes ji připomíná jen věž kostela a několik domků, které stály výš, než dosahuje hladina vody.
Největší ekologická katastrofa od Černobylu
Druhý významný únik proběhl v roce 2000. Z těžební oblasti na severu země u města Baia Mare uniklo zhruba 100 tun kyanidu do řeky Someš. Následky lidé pocítili v sousedním Maďarsku i Srbsku. Otrávená voda usmrtila všechno živé nejen v rumunském toku. Someš se totiž vlévá do Tisy a ta dále do Dunaje. Několikanásobné překročení limitů kyanidu bylo v Dunaji naměřeno ještě dlouhé měsíce po katastrofě. Mimochodem v Maďarsku uniklý kyanid otrávil zásoby vody pro dva a půl milionu lidí.
Z těžby za použití kyanidu přetrvává velké množství kontaminované odpadní vody. Pokud neunikne neřízeně, jako se tomu stalo ve dvou popsaných případech, pak často prosakuje do podzemních vod. Tak dochází nejen k otravě spodních vod, ale i ke kontaminaci říčních toků. Ty se pak obvykle zbarvují dožluta až dooranžova.
První protesty proti těžbě už proběhly začátkem září v Bukurešti. Na Facebooku se začínají lidé organizovat do protestních skupin. Pokud vláda svůj záměr myslí opravdu vážně, bude pravděpodobně čelit rozsáhlým nepokojům.