Článek
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který svoji činnost zahájil v úterý, sídlí v Lucembursku a vede jej rumunská protikorupční šéfka Laura Codruta Kövesiová. Úřad je pověřený potíráním veškeré hospodářské a finanční kriminality, která poškozuje zájmy Evropské unie. Zaměřovat se tak bude převážně na daňové úniky, praní špinavých peněz, úplatkářství, zpronevěru nebo střety zájmů.
Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.
Kövesiová označila vznik EPPO za „historický okamžik“. „Naším cílem je boj s finanční kriminalitou. Nenechte se mýlit, je to nejčastější hrozba pro každou demokratickou společnost,“ uvedla. Sedmačtyřicetiletá Kövesiová je přesvědčena, že pomůže zkrátit průměrnou dobu vyšetřování finančních podvodů, jako je zpronevěra, nejméně o rok.
Kövesiová byla tváří historického boje proti úplatkářství v Rumunsku. V letech 2013 až 2018 byla zodpovědná za uvěznění desítek vysoce postavených úředníků, než ji tehdejší vládnoucí strana sesadila. Rumunsko se mezi členskými státy EU již několik let pohybuje na spodních příčkách Indexu vnímání korupce, který každoročně zveřejňuje organizace Transparency International.
Komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová označila úřad za „jedinečný orgán“, který zaplnil mezeru v boji proti podvodům. Evropská komise ve svém prohlášení uvedla, že „se tím otevírá nová kapitola v boji proti přeshraniční trestné činnosti“. Předpokládá se, že škoda u trestných činů bude muset být alespoň deset tisíc eur (250 tisíc korun), aby jej začal vyšetřovat nově vzniklý orgán.
Unijní orgány odhadují, že EU kvůli různým finančním podvodům přišla jen v roce 2019 o zhruba 460 miliard eur (téměř 12 bilionů korun). Prokuratura počítá s tím, že ročně se bude zabývat přibližně třemi tisíci případy. K dobrovolnému projektu se přihlásilo pouze 22 z 27 členů EU. Činnost úřadu se tak nebude dotýkat pětice států, mezi nimiž je Maďarsko, Polsko, Švédsko, Dánsko a Irsko. Právě u Maďarska a Polska má přitom komise dlouhodobě obavy o nezávislost justice na politické moci.
Práce prokuratury bude podle Evropské komise nyní důležitější než kdy jindy. A to proto, že nový rozpočet na období 2021 až 2027 a mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám obsahují dohromady přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), což je historicky největší společný balík unijních peněz. Prokuratura má vyšetřováním a stíháním podvodů zamezit tomu, aby kdokoli tyto peníze čerpal neoprávněně.
„Pokud se bavíme o novém návrhu rozpočtu, musíme vzít v úvahu několik jednoduchých pravidel. Více peněz, více flexibility, méně pravidel. To by mohlo znamenat větší riziko, že v souvislosti s těmito fondy bude spácháno více trestných činů podvodu. Úřad evropského veřejného žalobce bude součástí řešení, ale ne jediným řešením. V Evropské unii existuje několik institucí, které se musí podílet na tomto společném úsilí o prevenci a boj proti podvodům s finančními prostředky,“ řekla Kövesiová v rozhovoru pro Euronews.
Střet zájmů premiéra Babiše
Mezi prvními případy, které se k evropskému úřadu dostanou, bude podle webu iRozhlas.cz kauza střetu zájmů premiéra Andreje Babiše ohledně dotací pro Agrofert.
„Ve vámi dotazované věci lze sdělit, že splňuje podle příslušného Nařízení Evropské unie podmínky obligatorní příslušnosti nově zřízeného Úřadu evropského veřejného žalobce, kterému musí být bezodkladně předána,“ prohlásil pro iRozhlas.cz dozorující státní zástupce Boris Havel z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Státní zastupitelství a policie jsou podle tohoto webu nyní povinny nově vzniklému úřadu předat informace o veškerých trestných činech, které budou do jeho pravomoci spadat. U již probíhajících řízení se tak EPPO bude muset rozhodnout, zda je převezme. V Česku by mělo jít o zhruba 60 trestních kauz.
Úřad je nejnovějším přírůstkem do vznikající „Ligy spravedlnosti“ EU, což je skupina nadnárodních orgánů, jejichž cílem je posílit právo a pořádek v celé Evropě. Nejznámější institucí je Evropský soudní dvůr, který rovněž sídlí v Lucemburku.
Existuje však také Eurojust – centrum pro spolupráci vnitrostátních orgánů EU v boji proti přeshraniční trestné činnosti, Europol – společná agentura pro vymáhání práva, a OLAF – Evropský úřad pro boj proti podvodům, jehož vyšetřování podvodů a korupce týkající se finančních prostředků EU bude sloužit jako podklad pro spisy EPPO.
