Článek
Důchody v příštím roce nestačí podle vládních politiků zvýšit o 450 korun, jak předepisuje zákon.
Proto koncem května poslali do Sněmovny návrh, podle něhož penze vyrostou o dalších 300 korun.
Ani opoziční poslanci nemají námitky, přišli však s dalšími návrhy. Komunisté a Okamurova SPD navrhují přidat k důchodům další dvě stovky, ODS přišla s návrhem připlatit tisíc korun každému, kdo už penzi pobírá alespoň 25 let.
Nejpilnější jsou lidovci, kteří chtějí pomoci matkám snížením důchodového věku o rok za každé dítě a zvýšením penze o pětistovku za jednoho potomka. Další vylepšení slibují vdovám.
Původní vládní návrh měl přijít státní pokladnu na 11 miliard, po započtení všech pozměňovacích návrhů od opozice ovšem budou náklady za mimořádné zvýšení penzí v příštím roce 78 miliard. Částku vypočetl poslanec Pirátů Tomáš Martínek a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) proti výpočtu nic nenamítla.
Přitom zkušenost z obdobných hlasování ukazuje, že se nakonec prosadí spíše vyšší částka.
Například loni v listopadu rozhodovali poslanci o návrhu vládního hnutí ANO snížit daň z příjmu na 15 procent hrubé mzdy. Tím návrhem by státní pokladna přišla o 95 miliard, proto ho odmítla druhá vládní strana ČSSD, Babišovu hnutí ale pomohla část opozice.
Sociální demokraté naopak hlasovali pro návrh opozičních Pirátů zvýšit slevu na poplatníka o 10 tisíc ročně a připravili tak státní finance o dalších 35 miliard. Senát pak provedl už jen kosmetické úpravy.
Zkušenost s tím, jak nebezpečné je před volbami hlasovat o daňových nebo sociálních zákonech, když se předtím vládní poslanci nedohodnou, učinil i premiér Jiří Paroubek (ČSSD) koncem roku 2005. Navrhl změnit výpočet rodičovského příspěvku, ovšem koaliční partneři z KDU-ČSL toho využili, aby s podporou opozice příspěvek zvýšili na dvojnásobek. Tehdy byly škody ještě relativně malé, když státní pokladna přišla o 12 miliard.
Na páteční schůzi se schyluje k podobnému scénáři.
Zvýšit důchody matkám o pětistovku za dítě navrhují kromě opoziční KDU-ČSL i vládní ČSSD a od návrhu dosud nechtějí ustoupit. Zkrátit pracovní povinnost před nástupem do důchodu ze současných pětatřiceti let na 30 nebo 25 let, jak chtějí lidovci, navrhovala loni také sociálnědemokratická ministryně Maláčová.
V letošním roce stát plánuje utratit za důchody 535 miliard korun. Po započtení obvyklé valorizace i všech vládních a poslaneckých návrhů dosáhnou v příštím roce náklady částky nejméně o 100 miliard vyšší.
O dalších šedesát miliard se bilance systému zhorší po snížení povinnosti odpracovat před důchodem 35 let. Tento výpadek však začne nabíhat postupně.
