Rozhádaná pravice se sjednotí až pro volby v roce 2021, předvídá analytik

Opravdu pravicových lidí, kteří věří víc na vlastní síly a vlastní úsilí než na pomoc státu, kladou velký důraz na svobodu a od státu očekávají jen vytvoření férových podmínek, je v české tradičně rovnostářské společnosti maximálně dvacet procent.

Přesto je současná politická pravice devět měsíců před sněmovní volbami rekordně roztříštěná, rozhádaná a pro voliče nepřehledná. V Poslanecké sněmovně jsou konkurenční ODS a TOP 09, v Senátu kromě nich ještě zástupce Soukromníků (Ivo Valenta) a v europarlamentu Svobodných (Petr Mach). A vedle toho vznikají další strany a hnutí, naposledy Realisté. Rovněž je tu snaha o obnovení Občanské demokratické aliance.

„Zůstane-li pravice hodně rozdrobená, tak se bude dělit o těch dvacet procent hlasů a každý získá něco kolem pěti procent. A někdo možná ani tu pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny nepřekročí," říká v rozhovoru pro Seznam analytik a sociolog Jan Herzmann.

Pusťte si video: Dotazník Seznamu pro lídry ODS a TOP 09

Když podobná situace nastala na Slovensku koncem 90. let, dokázala se tamní roztříštěná pravice spojit ve volební koalici pěti stran. Hlavním motivem byl společný nepřítel - tehdejší premiér Vladimír Mečiar. Slovenské pravici se tehdy usmíření vyplatilo, protože ve volbách uspěla a pak osm let vládla v čele s premiérem Mikulášem Dzurindou.

I o tom, zda je takové spojení pravice třeba proti Andreji Babišovi dnes možné, hovoří Herzmann: „Zatím vidím mnoho nepřátelství i mezi lídry těch jednotlivých pravicových uskupení, takže nevím, jestli ta nechuť k Andreji Babišovi je dost silná na to, aby pravici spojila. Navíc ona musí bojovat nejen s Babišovým ANO, ale také s levicí. A levice u nás není ani zdaleka slabá, sestává ze dvou politických stran, které určitě v těch parlamentních volbách získají minimálně pětinu, ale spíš čtvrtinu hlasů, takže to není ta situace tak černobílá, jako tomu bylo na Slovensku koncem 90. let," vysvětluje.

Analytik Herzmann se veřejným míněním zabývá už čtvrtstoletí a různé průzkumy a nálady umí číst jako málokdo. Má na to svou metodu, díky níž se mu podařilo například přesně trefit volební výsledky do Sněmovny v letech 2006 a 2010.

Vyjasnění v nepřehledné nabídce na pravici se podle něho brzy nedočkáme. „Správná strategie pro pravici by byla sjednotit se, vytvořit nějaký konglomerát, který bude mít třeba svoje frakce nebo křídla, která klidně mohou být i ve sporu, ale musí do voleb jít jako jeden subjekt. Mám ovšem pocit, že to tady v roce 2017 nenastane. Hlavní souboj na pravici se svede o to, jestli bude silnější ODS, nebo TOP 09. A teprve na základě toho pak může dojít k nějakým sjednocovacím procesům. Takže si na silnou pravicovou stranu budeme muset počkat do roku 2021," předvídá Herzmann.