Článek
Pokud se elektromobily rozšíří tak, jak odborníci očekávají, přijde stát o podstatný zdroj svých příjmů. Jen v roce 2019 vybral na dani z pohonných hmot 84 miliard korun, které šly do státní kasy. O část těchto peněz by však rozpočet přišel, pokud spalovací motory nahradí baterie.
Z celkového počtu 6,13 milionu osobních aut bylo loni v Česku registrováno 7 103 elektromobilů. Ministerstvo dopravy předpokládá, že za deset let bude v tuzemsku na elektřinu jezdit maximálně 500 tisíc automobilů. „Reálná predikce je spíše zhruba poloviční, tedy 220 tisíc,“ uvádí za Ministerstvo dopravy mluvčí František Jemelka. Do roku 2030 proto velké výpadky kvůli daním nepředpokládá.
Spotřební daň a DPH činí z litru benzinu aktuálně 57,5 procenta, v případě nafty 48,4 procenta. Řidiči elektromobilů jsou však od těchto daní (a zároveň od řady dalších poplatků) osvobozeni, nemusejí platit například ani silniční daň.
„Bezpochyby jde však o téma, které bude do budoucna součástí diskuse o reformě daňového mixu, a Ministerstvo financí je této diskusi otevřeno. V následujících letech bude tato otázka projednávána také na úrovni Evropské unie,“ uvedla Anna Vasco z oddělení komunikace resortu financí.
Stát zatím elektromobilitu podporuje miliardami korun. „V rámci Operačního programu Doprava se aktuálně předpokládá na rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva, tedy na dobíjecí stanice a vodíkové plnící stanice, až šest miliard korun, z toho zhruba pět miliard by mělo jít čistě na dobíjecí infrastrukturu,“ uvedl Jemelka.
Místopředseda Asociace elektromobilového průmyslu Milan Rajchl předpokládá, že růst počtu elektromobilů v Česku se bude pohybovat kolem 20 až 30 procent ročně. „Stát se v praxi nesnaží oproti sousedním zemím podporovat rozvoj čisté dopravy právě v obavě ze ztráty příjmů za spotřební daně z prodeje olejů, benzinu a nafty,“ myslí si.
Nabízí se několik možností, čím příjmy rozpočtu po větším rozšíření elektromobility nahradit. Samo Ministerstvo dopravy počítá s několika variantami, i když ke zdanění elektromobilů se záměrně nepřiklání. „Jejich prodej se má naopak spíše podporovat vhodnou daňovou politikou státu,“ říká Jemelka.
Po roce 2030 by už ale mohlo být ve hře i zdanění aut na elektřinu. „Pokud bude cena elektromobilů srovnatelná s cenou konvenčních vozidel se spalovacím motorem, pak lze v tomto dlouhodobém horizontu uvažovat i o této variantě,“ přiznává Jemelka.
Podle experta na automobilový průmysl Petra Knapa z EY lze očekávat, že se budou vyššími poplatky či daněmi zatěžovat i vozy se spalovacími motory. „V tomto případě je možné i v malých sumách vybrat na milionech vozů dodatečné prostředky,“ říká.
Knap také odhaduje, že výpadek z příjmů státní pokladny nebude v horizontu příštích deseti let tak zásadní. „Momentálně je 60 procent paliv využíváno na hromadnou přepravu osob a nákladu, kde bude přechod k elektromobilitě do roku 2030 velmi malý. Ze zbývajících 40 procent pak mohou elektromobily nahradit postupně třeba 10 procent vozového parku, tedy 500 tisíc ze skoro šesti milionů vozů,“ předpokládá.
Ministerstvo dopravy má v záloze i další varianty, jak rozpočet o daně neochudit. Například by se mohla navýšit spotřební daň u vozidel se spalovacími motory nebo by bylo možné zavést takzvanou registrační daň podle emisí CO2, která již funguje v některých dalších evropských zemích.
„Možností je také daný výpadek řešit formou úpravy silniční daně, ať už ji více diferencovat podle emisí CO2, nebo ji rozšířit na širší okruh vlastníků vozidel, tedy z podnikatelů na všechny uživatele. Po roce 2030 nelze vyloučit ani možnost zavedení výkonového zpoplatnění pro osobní vozidla,“ uvádí Jemelka a dodává, že v tuto chvíli nelze s jistotou říct, jakou cestou se nakonec stát vydá.
Stát sice kvůli rozšíření elektromobilů přijde o část příjmů, ale podle Rajchla také ušetří. „Stát ušetří za dovoz ropy a její následnou rafinaci, za rozvoz benzinu a nafty. Ušetří se také ve zdravotnictví za léčení nemocných se srdečními a plicními problémy,“ říká.
