Hlavní obsah

Rozpočtová rada kritizuje Babišův návrh na konec superhrubé mzdy

Foto: Aspen.PR

Ilustrační fotografie.

Premiér Andrej Babiš navrhl zrušit superhrubou mzdu. Místo ní chce zdanit hrubou mzdu sazbou 15 až 23 procent. Národní rozpočtová rada uvedla, že krok představuje porušení základních pravidel přípravy rozpočtu.

Článek

Podoba a způsob předložení návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a další rozvolnění rozpočtových pravidel představují závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu, vyplývá z vyjádření Národní rozpočtové rady.

Vláda již schválila návrh rozpočtu na rok 2021, který s takovým zásahem do veřejných příjmů nepočítá. Podle rady je tak porušen princip úplnosti a reálnosti rozpočtu, proto nedoporučuje Sněmovně návrh přijmout.

Podle rady by pouze zásadním způsobem prohloubil nerovnováhu veřejných financí a nepřinesl by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.

Babiš v pondělí předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy zhruba nad 140 000 korun měsíčně. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který by měla dnes projednávat Sněmovna.

Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda se schodkem 320 miliard korun, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.

Zároveň premiér navrhl další rozvolnění rozpočtových pravidel. Vláda by tak nemusela například zpracovávat na jaře 2021 rozpočtovou strategii na další roky a tzv. strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky.

„Fakt, že je zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti takto závažným způsobem měněn poslaneckým pozměňovacím návrhem, ukazuje na tristní a nezodpovědný přístup vlády k institutu fiskálních pravidel,“ uvedla rada.

Podle ní by takto významná změna měla projít standardním legislativním procesem, prodiskutována by měla být s relevantními institucemi a měla by obsahovat kvalitně zpracovanou makroekonomickou analýzu dopadů. „Podoba materiálu je navíc nekvalitní i po formální stránce – obsahuje jak věcné, tak i formální chyby,“ dodala rada.

Doporučované