Článek
K opozičním politikům kritizujícím příliš štědrý rozpočet vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) se přidala i Národní rozpočtová rada. Tedy tříčlenný nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti určené speciálním zákonem.
„Rada se domnívá, že vzhledem ke stávající ekonomické situaci (výkon nad potenciálním produktem) není schválení státního rozpočtu s deficitem 40 miliard korun optimální,“ uvádí se v čerstvě publikovaném stanovisku.
Podle rady by se měla v následujících dvou letech nominální výše schodku státního rozpočtu snižovat. Ministerstvo financí přitom plánuje schodek 40 miliard korun až do roku 2021.
Národní rozpočtová rada zveřejnila stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Více informací najdete zde: https://t.co/mLJLDLQpGJ
— Národní rozpočtová rada (@rozpoctova_rada) September 18, 2018
Současný dobrý stav ekonomiky by podle rady měla vláda využít k provedení takových změn, které by vytvořily prostor pro případná opatření v rozpočtové politice při zhoršení ekonomického vývoje. „Nastavení deficitu státního rozpočtu na další roky není racionální. Měl by tam být sestupný trend, který by měl reflektovat, že deficit není standardním výstupem hospodaření,“ uvedl v úterý člen rady Jan Pavel.
Další komplikací do budoucna je podle rady fakt, že řada navrhovaných opatření zvyšuje mandatorní, tedy povinné výdaje, což v budoucnu sníží manévrovací prostor vlády pro aktivní použití rozpočtové politiky v případě problémů.
„Efektivní vynaložení investičních výdajů, jejichž objem má v následujících letech narůstat, může být negativně ovlivněno situací v odvětví stavebnictví. Tam je už nyní možné sledovat značný pokles počtu podávaných nabídek do zadávacích řízení, což vede k nárůstu vysoutěžených cen,“ konstatovala rada.
Ministerstvo financí navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 40 miliard korun. Letos je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun, ke konci srpna rozpočet vykázal přebytek 14,8 miliardy korun. Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě.
Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.
Duel Markéty Bidrmanové: Projídá Česko svoji budoucnost?Video: Seznam Zprávy
Rozpočtová rada považuje za správné, že se vláda rozhodla v návrhu státního rozpočtu na rok 2019 nevyčerpat celkovou hodnotu výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů. Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů maximálně na 1,496 bilionu korun. V roce 2020 by to mělo být maximálně 1,533 bilionu korun a o rok později 1,579 bilionu Kč.
Přebytek veřejných financí loni ve výši 1,6 procenta HDP a předloni 0,7 procenta HDP je podle rady způsoben zejména dobrým hospodařením obcí a krajů, nižším než plánovaným čerpáním investičních výdajů a rychlým ekonomickým růstem. „Pokud by v letech 2019 až 2021 došlo k vyčerpání všech plánovaných výdajů, hospodaření státního rozpočtu a státních fondů by po zohlednění fáze hospodářského cyklu vykazovalo nerovnováhu,“ upozornila rada.
K vývoji ekonomiky rada uvedla, že struktura růstu je v současnosti relativně vyvážená. Rizikem je ale vývoj v zahraničí. „Existuje tak riziko zpomalení ekonomického růstu, což by razantně zasáhlo zejména příjmovou stránku veřejných rozpočtů,“ uvedla rada.
O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl loni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti. V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
