Článek
Výdaje na ochranu obyvatelstva se prudce zvýšily při pandemii koronaviru. Pokud ovšem vláda a parlament schválí navržený rozpočet v aktuální podobě, pak je na konci krize ještě posílí. Pro letošní rok plánované výdaje z 1 886 miliard vyrostou o dalších 33 miliard. Stát si proto bude muset v příštím roce půjčit 377 miliard.
Podle předpisu pošle vláda Sněmovně rozpočet do konce září. Projedná ho ovšem až příští Sněmovna zvolená v říjnových volbách.
Nárůst výdajů v rozpočtu na rok 2022 lze takřka úplně vysvětlit navýšením sociálních dávek, především mimořádnou valorizací důchodů. Proti období krize se pouze o pět miliard sníží dávky na nemocenskou, protože státu vypadne povinnost vyplácet ošetřovné. Naopak se zvýší podpora pěstounům a dětské přídavky.
Stát ušetří přes 30 miliard za provozní podporu podnikatelům, protože už skončily programy Covid a Antivirus. Proti tomu však zvýší o 14 miliard platby zdravotním pojišťovnám a o devatenáct miliard investice. K nafouknutí položky investice je ovšem vláda nucena, protože v roce 2022 musí poslat Bruselu všechny zbylé faktury za rozpočtové období 2014–2020. Největší investicí ve státním účetnictví zůstane oprava dálnice D1, která se dokončuje letos.
Proti dvěma rozpočtům z časů pandemie se v novém dokumentu příliš nezměnilo. Rozpočtovou politiku vlády Andreje Babiše proto lépe ilustruje srovnání výdajů plánovaných na příští rok s rozpočtem na rok 2018, kdy se Babišovi ministři chopili funkcí. Tři ze čtyř kapitol, které mají tradičně nejvyšší výdaje a zároveň zaznamenaly nejvyšší procentní nárůst, zajišťují lidem bezpečí. Vedle ministrů obrany a vnitra a ministryně práce a sociálních věcí si polepšil už jenom šéf školství. Do skupiny protěžovaných odvětví patří ještě zdravotnický systém. Jeho výdaje se za čtyři roky zvýší o třetinu, nejsou však součástí státního rozpočtu.
Vládní priority jsou ještě nápadnější při pohledu na platy. Během čtyř let nejvíce vyrostou na středních a základních školách, kde si zaměstnanci celkem polepší o polovinu. Po nich stát paradoxně nejvíc investoval do policistů v důchodu, jejichž výsluhy zvyšuje o 40 procent.
Stěžovat si nemohou ani aktivní policisté, vojáci, hasiči, vysokoškolští profesoři nebo sociální pracovníci, kterým mzdy za čtyři roky v průměru vyrostou o 15–20 procent. Zpravidla však nebudou ani nadšeni, protože o 13 procent vyrostou ve stejné době podle očekávání také ceny.
Určitou nevraživost podnikatelské strany ANO ke státním úředníkům prozrazují údaje o mzdových prostředcích pro finanční a celní správu, které nominálně vyrostly jen o pět procent. Přetrval nezájem politiků o výzkum, konkrétně jeho akademickou část. Vědcům z Akademie věd a vysokých škol přidala Babišova vláda za čtyři roky dvě a půl miliardy, a jejich příjmy se tak zvýšily proti roku 2018 o osm procent tempem nižším než inflace. O čtyři miliardy (resp. o čtvrtinu) vyrostly dotace, které jdou prostřednictvím Technologické agentury a ministerských rozpočtů do podnikového vývoje.
Udržet výdaje na krizové úrovni znamená, že stát nadále nebude mít dost peněz ani na běžný provoz. Mandatorní a kvazimandatorní výdaje (sociální dávky a platy státních zaměstnanců) překročí v příštím roce o pět procent veškeré příjmy. Ve srovnání s prvním rokem po krizi z let 2008–2013 je situace o poznání horší, protože v roce 2014 dosahovaly povinné výdaje „jen“ devadesáti procent příjmů státní pokladny. Dosáhnout stejné bilance v prvním roce po krizi 2020–2021 by znamenalo škrtnout dávky a platy, případně zvýšit daně o 200 miliard.
