Před příchodem do práce přibývá nová nutnost

Počátkem ledna řešil výrobce pryžových dílů Auria Solutions v Zákupech na Liberecku problém. Po Novém roce onemocnělo nebo skončilo v karanténě s covidem tolik lidí, že to ohrožovalo výrobu. „Bylo jasné, že jestli máme zůstat v provozu, musíme zesílit boj s covidem přímo ve firmě,“ říká šéf Aurie Jan Pleyer.

K běžným opatřením typu roušek, rozestupů, minimalizace kontaktů či zvýšené hygieny Auria přidala řadu dalších. Třeba u dveří se měnily kliky za madla na otvírání ramenem. Hlavně ale začal do Aurie jednou týdně jezdit mobilní tým firmy, specializované na covidové testy.

Ve firmě s 390 zaměstnanci přijde každý týden na odběr 100 až 170 lidí, často chodí opakovaně. „Je to dobrovolné. Kdybychom testy nařizovali, nefungovalo by to. Ale zájem je velký,“ říká Pleyer. Počet zaměstnanců v karanténě se teď drží mezi dvěma až šesti za celou firmu.

Boj s covidem má podle Pleyera tři hlavní podmínky: „Komunikace, komunikace, komunikace,“ vypočítává. Je třeba vysvětlit význam testů řadovým zaměstnancům, získat pro spolupráci úsekové šéfy, mistry a koordinátory. A dbát i na to, aby nedocházelo v týmech k diskriminaci lidí podle toho, zda chodí na testy.

Podobně jako Auria postupuje celá řada zaměstnavatelů. Čím dál víc jich zřizuje vlastní odběrová místa a propaguje testování.

Antigenní testy se platí z veřejného pojištění, firmy ale platí testovací provoz. Některé dokonce nakupují přesnější PCR testy, které pojišťovny bez lékařské žádanky neproplácejí. Odběry si někde zajišťují vlastními silami. Třeba v Brisku Tábor se naučila odebírat krevní vzorky a vyhodnocovat testy personální ředitelka se svou asistentkou.

Firemní testování se zabíhá hlavně v autoprůmyslu, který je momentálně zavalen náporem zakázek a potřebuje lidi. „Nestačíme vyrábět, takže všichni šéfové i mistři se snaží vystříhat nákazy, aby zvládali práci. Dbají na bezpečnostní opatření i na to, aby lidé chodili na testy,“ říká majitel Brisku Mojmír Čapka.

Automotive má ale navíc ještě jeden specifický impuls: Tahounem boje s covidem je lídr oboru – mladoboleslavská Škoda Auto, která má sama propracovaný systém epidemiologických opatření včetně testů. A rozeslala svůj „manuál“ subdodavatelům, aby je motivovala k následování. Jan Pleyer řekl, že právě škodovácká pravidla byla hlavní inspirací při nastavování systému v Aurii.

Škoda Auto svůj systém buduje už od konce loňského února. Základem jsou běžná opatření: „Povinnost ochrany dýchacích cest ve všech vnitřních i venkovních prostorách našich areálů, doporučení mobilní práce v maximální možné míře. Všem zaměstnancům poskytujeme mimo jiné roušky nebo respirátory, k dispozici jsou volně přístupné dávkovače s dezinfekcí, při vstupu jsou zaměstnanci podrobeni namátkové kontrole teploty a podobně,“ vypočítává mluvčí Škody Martina Gillichová. Součástí systému je i absolutní zákaz kouření ve všech vnitřních i venkovních prostorách Škody.

A pak je tu nabídka firemních antigenních testů pro zaměstnance. „Celkem bylo těchto testů provedeno již více než 15 tisíc, náklady s tím spojené jsou plně hrazeny automobilkou,“ říká Gillichová. Škodováky k testování motivuje i to, že pokud se po testu octnou v karanténě, nepřijdou o 40 procent platu, jak stanoví zákoník práce. Od 18. ledna mohou i výrobní nebo režijní dělníci, kterým byla nařízena karanténa, využít režim home office, během nějž si prohlubují kvalifikaci. Zůstávají doma s plnou mzdou a absolvují internetové kurzy, které Škoda připravila. Stejnou možnost dostali od 25. ledna i technickohospodářští pracovníci, jejichž běžnou práci nelze do podmínek home office převést.

„Tento pilotní projekt je postaven na důvěře a odpovědnosti zaměstnavatele za zdraví a pracovní podmínky zaměstnanců. Vyžaduje ale také férový a odpovědný přístup ze strany každého zaměstnance,“ podotýká mluvčí.

Škoda Auto při tvorbě protikoronavirového systému čerpala od počátku ze zkušeností z čínských závodů koncernu Volkswagen a později i ostatních podniků skupiny. Na předávání zkušeností, konzultace, koordinaci a aplikaci na místní podmínky má Volkswagen speciální mezinárodní tým.

Systém není levný: Škodu Auto stála proticovidová opatření za uplynulý rok už téměř miliardu korun. Podle mluvčí ale nese výsledky: „Počty nakažených jsou u nás výrazně nižší než v populaci celé České republiky,“ tvrdí – byť bez přesnějších čísel.

Škoda má jako součást mocné nadnárodní skupiny lepší podmínky, než většina českých zaměstnavatelů. Průkopníky testování u nás jsou zpravidla filiálky dalších zahraničních korporací. Třeba otrokovický Continental Barum firemní testy nabízí zaměstnancům od října. Nebo Japonci vlastněná sklářská společnost AGC Flat Glass Czech: „V současné době sice netestujeme pomocí antigenních textů, především kvůli různé míře jejich spolehlivosti. Zato zaměstnancům proplácíme PCR testy, pokud si je zajišťují jako samoplátci,“ říká personalista AGC Libor Sehnal.

Podobnou cestou ale jde už i řada čistě domácích společností. Třeba výrobce 3D tiskáren Prusa Research, který zaměstnává 600 lidí. „Pandemická opatření jsme nasadili už v březnu, stále je updatujeme. Roušky jsme neodložili ani v létě. A s vlastním testováním jsme začali hned, když začaly být testy komerčně dostupné,“ říká spolumajitel Josef Průša.

Firma sama nakupuje PCR testy, které jsou citlivější než antigenní testy hrazené z veřejného pojištění. Na obsluhu odběrového místa najala vlastní zdravotníky. „Momentálně děláme asi 300 testů týdně, chceme se dostat na 400. Budeme chtít, aby se každý zaměstnanec otestoval aspoň jednou týdně. Pro ty, kdo špatně snáší výtěr z nosohltanu, máme kloktací testy. Děláme si i vlastní trasování,“ dodává Průša, podle něhož je trasování kontaktů v režii firmy výrazně rychlejší, než jak ho stíhá státní hygiena.

Lidé se přísnému režimu prý nebrání, ve firemním průzkumu podle Průši vyjádřilo spokojenost s proticovidovou prevencí 86 procent zaměstnanců.

Do testování se zapojují další a další zaměstnavatelé. Česká internetová jednička Seznam.cz – vydavatel Seznam Zpráv – od tohoto pondělí zřídila firemní odběrové místo na své pražské centrále, kde za normálních okolností pracuje 900 lidí. Dnes jsou zhruba dvě třetiny z nich na home office, třetina ale do práce musí – právě pro tu jsou testy určeny.

Testuje se denně mezi osmou a desátou hodinou ranní, firma platí práci odběrové sestry. „Denně nabízíme zaměstnancům 48 testů a zdá se, že zájem bude. V rezervačním systému je většina časů obsazena,“ říká mluvčí Aneta Kapuciánová. Pokud se systém osvědčí, chce ho Seznam rozšířit i na mimopražská pracoviště, zvažuje prodloužení testovacích časů i nabídku testů pro rodinné příslušníky zaměstnanců.

Většina firem, které zavedly vlastní proticovidové strategie a důsledně testují, se shoduje, že k nákaze u nich dochází v mnohem nižším měřítku než v běžné populaci. Ne vždy ovšem opatření zabírají. Jiří Hlavatý, majitel textilky Juta ze Dvora Králové na Trutnovsku, které vláda tento týden uzavřela kvůli rychlému šíření covidu, si v rozhovoru pro SZ Byznys posteskl, že i přes důslednou prevenci a firemní testování má na nemocenské či v karanténě polovinu zaměstnanců.

Josef Průša upozorňuje, že propracované systémy proticovidové ochrany a vlastní testování si nemohou dovolit všichni zaměstnavatelé. Menší firmy často nemají ani dost financí, ani informací. „Takovým by měl stát podat pomocnou ruku. My ale přitom zatím ani jistě nevíme, jestli nám finanční úřad uzná náklady na testy do daňových odpočtů,“ řekl.

Na vyjasnění podmínek a lepší koordinaci se státem ale už tlačí velké zaměstnavatelské svazy. Před dvěma týdny na zbytečně nízký počet testů v zemi upozornili při jednání s premiérem zástupci Svazu průmyslu. „Premiér potvrdil, že to je problém, takže jsme začali jednat o nastavení systému s Ministerstvem zdravotnictví. Výsledkem je dopis náměstkyně ministra Heleny Rögnerové, kde jsou jasně stanovené podmínky a postup, jak mají firmy zřizovat odběrová místa a zajišťovat testování hrazené zdravotní pojišťovnou. Dopis máme od minulého pátku zveřejněný na našem webu,“ říká viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.

Pod tlakem podnikatelů se tak u nás konečně rodí univerzální systém firemních testů. „Testy, prováděné kvalifikovanými subjekty s platnou registrací, budou daňově uznatelným nákladem,“ říká Rafaj. Celý proces podle něj ještě potřebuje vyladit detaily, ale zbývající nejasnosti prý nebrání rozjezdu firemního testování ve velkém.

Sám Rafaj už připravuje testování v realitní firmě Heimstaden Czech, kterou vede. A za Svaz průmyslu jedná se sdružením ČESMAD o zřízení velkého testovacího místa pro řidiče kamionů, mířících do Německa. Mělo by vzniknout u Ostrovačic poblíž D1. Tedy v centru republiky, aby šoféři, kterým test potvrdí nákazu, nemuseli své trucky otáčet až od hranic a zbytečně křižovat tam a zpátky celou zemí.