Článek
Bezprostřední dopad ruské invaze na Ukrajině zaznamenali především klienti Sberbank, kterým v bance s ruskými kořeny ke konci minulého týdne zamrzly jejich vklady. Česká národní banka jí navíc plánuje odebrat licenci, jejím klientům by se přesto měly vrátit peníze z pojištění.
Kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině ale oslabuje vůči euru také koruna a silné výprodeje se aktuálně týkají i dalších měn středoevropského regionu.
Podle expertů to bude mít dopad i na inflaci, která byla už tak v posledních měsících rekordní. Trh proto spekuluje, že Česká národní banka zahájí intervence na podporu koruny.
Kdo všechno za válku na Ukrajině zaplatí? Které ceny budou růst a jak v současné situaci spořit? Na to jsme se ptali hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské ve čtvrtek od 11:00 na webu Seznam Zprávy. Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 – Jakou ekonomickou cenu svět za Putinovu expanzi zaplatí?
Řekla bych, že méně ekonomického růstu a více inflace. Růst životní úrovně bude pozvolnější, než jsme čekali. Oživení postcovidového období bude pozvolnější. Probudili jsme se do druhého špatného snu, to nás bude stát určité pohodlí a životní úroveň.
2:00 – Ekonomický růst se tedy nezastaví?
Ta dobrá zpráva je, že pokud se nenaplní ty nejčernější scénáře, které by zahrnovaly zastavení toku plynu a ropy z Ruska, tak by ani Evropa, ani ČR neměly spadnout do recese. Ta méně optimistická zpráva je, že růst ekonomiky, který jsme čekali, bohužel zpomalí. Nebudeme cítit výraznější změnu v počtu nezaměstnaných osob. Ekonomika poroste, bude dávat dostatek pracovních příležitostí a budeme zažívat nějaký růst mezd. Ten ale nebude tak rychlý jako růst cen životních nákladů.
3:30 – Kde to zabolí nejvíc?
Nejbolestivější změny budou cítit exportéři, kteří jsou aktivní na ruském trhu. Budou to ale také importéři, kteří dováží mnoho věcí, včetně energetických a chemických zdrojů a mnoha dalšího. Další dopad, který pocítíme my v našich peněženkách, bude další růst energií, který jsme původně počítali, že bude výrazně zpomalovat. To se ale nestane. Bude sice zpomalovat, ale výrazně pomaleji. Zdražení je vidět i na cenách pohonných hmot, které se aktuálně pohybují kolem 40 korun za litr.
11:30 – První českou obětí západních sankcí proti Rusku byla česká větev ruské velké banky Sberbank. Klienti houfně začali vybírat své peníze, což banku položilo. Položilo by to každou?
Český bankovní sektor je zdravý, máme dostatek likvidity. Různé dezinformace jsou ale velmi nebezpečné. Pokud lidé budou houfně vybírat peníze, může to mít negativní důsledky.
17:50 – Válka poslala dolů nejen ruský rubl, ale i další měny včetně koruny. Ve snaze o ochranu svých financí začali někteří lidé měnit koruny na dolary, vidíte v tom smysl?
Moc ne. Dolar je ale pořád lepší než euro. V něm je v tuto chvíli nevýhodný kurz. Naopak u dolaru se čekají růsty úrokových sazeb a nevýhoda toho, že dolar vynáší v úrocích méně než koruna, bude časem méně vidět. K směnám peněz ale není podle mého názoru důvod. ČNB zveřejnila podporu české koruny a myslím si, že pokud bude koruna dále oslabovat, centrální banka prodá část (jde o stovky milionů korun, pozn. red.) na devizovém trhu a podpoří tím korunu.
22:00 – Od loňského jara se ČNB snaží o stabilizaci inflace za pomoci úrokových sazeb. Dá se čekat, že v současné situaci bude muset úrokové sazby zvyšovat o něco déle a o něco více, než se čekalo?
Vyšší inflace neznamená automaticky vyšší úrokové sazby. Je třeba posoudit, zda nárůst inflace přichází z důvodu šoku a zda je to něco, co bude růst ekonomiky zpomalovat. Myslím si, že na konci března, kdy ČNB má zasedat, ještě mírné zvýšení úrokových sazeb uvidíme.
26:40 – Jaký dopad bude mít současní krize na trh s nemovitostmi? Na jedné straně ceny nemovitostí a na druhé straně ceny nájmů, vzhledem k vysokému počtu majitelů nemovitostí v Rusku.
Majitelé z Ruska nemohou v tuto chvíli nakládat s tímto majetkem, takže nečekám, že by se velký objem bytů a domů dostal na trh. Je tu ale stále nedostatečná nabídka bytů a domů v Česku. Není třeba obávat se poklesu cen nemovitostí, naopak, spíš bude pokračovat jejich růst. Bude to sice pomalejším tempem, než jsme mohli pozorovat v loňském roce, ceny ale dále budou stoupat.
32:40 – Náklady českých průmyslových výrobců a zemědělců v lednu meziročně vzrostly o dvacet procent. Naznačuje tento vývoj, jaká čísla můžeme čekat na koncových cenovkách pro spotřebitele?
Znamená to, že růst cen potravin bude v následujících měsících pokračovat. Neznamená to, že pokud zemědělcům náklady zdražily o dvacet procent, rohlík zdraží také o dvacet procent. Zdražování půjde částečně na vrub marží, což je pro podnikatele další tlak.
38:00 – Češi už také začali rozpouštět úspory naakumulované během vynucené covidové pauzy. V prosinci činily tzv. nadvklady 160 miliard korun. Kolik z toho Češi už utratili?
Nadvklady počítáme jako úroveň vkladu, která je nad běžnou úrovní, jež by tu byla, kdyby tu nebyla pandemie koronaviru a nyní válka na Ukrajině. Domácnosti během loňského podzimu a zimy rozpustily zhruba 40 miliard korun. Bylo to vidět ve spotřebě domácností na konci roku, která sice rostla, ale pomalejším tempem. Lidé na Vánoce nakupovali vánoční dárky, které nakupovali ze svých rezerv. Počítáme s tím, že tyto nadvklady se budou dále rozpouštět a budou pomáhat financovat zvýšené náklady na energie.
