Žantovský: Ocitli jsme se v situaci, která připomíná tu před 2. světovou válkou

Ruskou invazi na území Ukrajiny hned ráno odsoudil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Označil ji za barbarský akt agrese a rozhodnutí Kremlu k naprosto nevyprovokovanému útoku je podle něj nepřijatelné a zcela v rozporu s mezinárodním právem. Agresi Ruska vůči Ukrajině odsoudil už dopoledne v projevu k národu i prezident Miloš Zeman.

Také Evropská unie dnes připraví další sankce proti Rusku. Na mimořádném summitu v Bruselu o nich budou dnes večer debatovat prezidenti a premiéři členských zemí. „Takovéto použití síly a nátlaku nemá ve 21. století místo. EU pevně stojí za Ukrajinou a jejími obyvateli, kteří čelí této s ničím nesrovnatelné krizi,“ uvedli šéfové unijních institucí.

A na společném postupu proti Rusku se v průběhu dne dohodli i velvyslanci aliančních zemí, podle kterých NATO musí přijmout další kroky k obraně svých členů.

Jak by měly vypadat? A lze vůbec v současné situaci nalézt diplomatické řešení? Mají Ukrajinci šanci, že moc nad svým státem udrží?

Na to jsme se ptali exdiplomata Michaela Žantovského na webu Seznam Zprávy.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu. Co v rozhovoru zaznělo?

1:15 K jaké situaci z historie byste současnou ruskou agresi přirovnal?

Situace připomíná situaci před 2. světovou válkou a naprosto jasně to vyvěralo z Putinova pondělního projevu, ve kterém použil o nezávislém suverénním státu Ukrajině jazyk, který je naprosto neslýchaný vůči druhému státu. On ho delegitimizoval, mluvil o fašistech, teroristech a genocidě a to je jazyk, který Hitler používal pro ospravedlnění anexe části Československa a později útoku na Polsko.

3:10 Může Ukrajina skončit jako tehdy Československo?

Je to jedna z velmi pravděpodobných variant, ale bohužel to není ta poslední varianta, protože po anexi Sudet a okupaci celého Československa následovala světová válka, ve které padlo za oběť padesát milionů lidí. A to, co vytyčil Putin jako svůj cíl je evidentně totální zvrat mezinárodního systému a pořádku, který tu byl od konce Studené války a je to typický postup revanšistické mocnosti jakou bylo Německo před 2. světovou válkou, která se nesmířila se svou porážkou v 1. světové válce. A rozhodla se zvrátit poměr sil ve svůj prospěch.

5:30 Může konflikt přerůst až ve třetí světovou válku?

Nerad se zabývám apokalyptickými možnostmi, doufám, že je můžeme ponechat v říši hororových sci-fi. Je to ale jedna z možností vývoje v případě neracionálního úsudku ruského vedení a v případě otevřené vojenské konfrontace se Severoatlantickou aliancí by to byla.

13:20 Vnímáte, že jsou aktuálně v ohrožení i další státy z bývalé sféry sovětského vlivu, tedy i Česko?

Tuhle alternativu budeme muset zvažovat. Severoatlantická aliance a EU už zvažují a přijímají opatření, aby Rusko ani nenapadlo o něčem takovém uvažovat. Je nicméně pravda, že ve vzdálenosti desítek kilometrů od běloruských hranic leží baltické republiky, které jsou členy Severoatlantické aliance a nedaleko od Minsku leží hranice s Polskem, takže uprostřed území Severoatlantické aliance leží ruská enkláva Kaliningrad, který není nic jiného, než po zuby ozbrojená základna včetně raketových vojsk. Takže brát tato rizika na lehkou váhu nemůžeme. Stále si ale nemyslím, že to je ten první cíl, který si Putin klade. Více se obávám, že může dojít k rozšíření geopolitické konfliktu na oblast jihovýchodní Evropy, Balkán.

18:22 V rámci sankcí se v současné chvíli mluví o vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Odstřižení od něj by dostalo ruské subjekty do tísnivé finanční situace, podle některých dokonce na pokraj bankrotu. Znamenalo by to konec obchodování a žádné transakce. Je to krok, ke kterému by měly státy jednotně přistoupit?

To podstatné dnes je, aby sankce byly přijaty a aby byly masivní. Zda budou už dnes obsahovat vyloučení Ruska ze systému SWIFT je jiná otázka, protože je pravděpodobné, že Rusko bude dál situaci eskalovat. Pokud na ně uplatníme všechny sankce, tak nám nezbydou další prostředky, jak ruské chování modifikovat.

23:55 Jak jste spokojen s reakcí České republiky na vpád ruských vojsk na Ukrajinu?

Ta reakce je uměřená, racionální a předpokládám, že je konzultována se spojenci a je kalibrovaná. Používá některých silných prostředků, ale zatím ne těch nejsilnějších. To si myslím, že odpovídá aktuální situaci.

27:20 Překvapila vás ostrá reakce prezidenta Miloše Zemana, který vyzval k přijetí tvrdých sankcí?

Je třeba to ocenit. To, že někdo uzná chybu a přihlásí se k ní, to je vždy krok správným směrem. Ta radikálnost prezidentova vyjádření je typická pro jeho slovní projev a někdy slouží svému účelu a někdy také ne. Snažil se kompenzovat své předchozí prohlášení, ve kterém řekl, že celá věc je dezinformační hra.