Spor o umělý sníh. Z Jizerek už zmizela třetina povrchové vody, říká vědec

Slavná Jizerská padesátka se letos kvůli nedostatku sněhu poprvé po deseti letech nejede. A to přesto, že organizátoři před několika lety posunuli závod na ideální termín uprostřed února, kdy je v Jizerských horách statisticky nejvíc sněhu.

Seznam Zprávy při té příležitosti zjistily, že obec Bedřichov chystá umělé zasněžování prvních kilometrů běžecké trati od stadionu směrem k Nové louce. Žádost už schválila místní správa CHKO a čeká se, až dokument nabyde platnosti.

V Novém Městě na Moravě se ve stejný čas jede mistrovství světa v biatlonu. V dešti a teplotách vysoko nad bodem mrazu elitní závodníci krouží na umělém sněhu, který pořadatelé navezli na trať. Za jakou cenu má ještě smysl bojovat s přírodou?

Pro Seznam Zprávy hodnotí snahu o umělé zasněžování Jizerských hor přírodovědec Jakub Hruška – profesor environmentálních věd, vedoucí týmu na Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a mimo jiné také člen Rady NP Šumava a Krkonošského národního parku.

Co říkáte na to, že by se v Jizerských horách měly uměle zasněžovat běžecké tratě?

Jak globální oteplování postupuje, tak se samozřejmě musíme připravit na to, že to bude čím dál tím horší. Má to dva aspekty. Jeden je, že není sníh. Druhá věc je, že před nějakými patnácti, dvaceti lety byly snahy rozšiřovat lesní cesty, aby se tam pro ten velký závod vešlo víc lidí. Tenkrát to správa CHKO a Lesy ČR velmi pěkně ustály. Prostě jim to nedovolily rozšířit, což je podle mě jednoznačně dobře.

Jizerky už jsou takhle těmi lidmi strašně nabité, jsou to nejbližší hory z Prahy. Dbal bych na to, aby se Jizerky nestaly jenom podkladem pro závodění a s tím spojený byznys. Je důležité, aby se pořád chránily jako příroda, jako hory.

Bude v budoucnu možné bez umělého sněhu pořádat Jizerskou padesátku?

Sněhu ubývá. To je neoddiskutovatelný fakt, který vyplývá z pozorování za poslední desetiletí, zrovna v Jizerských horách je to docela dobře monitorované. Ale ono je to ve střední Evropě všude stejné. Sněžná čára se posunuje vysoko nad 1000 metrů, takže sníh pravděpodobně bude v dostatečném množství pouze na úplných vršcích, zatímco na spodních částech to bude vždycky problematické a bude se čekat, jestli sníh napadne.

Poškodilo by umělé zasněžování prvních kilometrů trati přírodu?

Poškozovalo by ji to v tom smyslu, že byste do ní čím dál víc penetroval. Musel byste tam natahat zasněžovací systémy, musel byste do nich sehnat vodu. Určitě by to tam fungovalo ve dne, v noci, ve dne, v noci, ve dne, v noci. Byl by tam obrovský ruch ještě navíc k tomu, jaký je tam už dnes.

To by vadilo zvířatům?

Vadí to zvířatům. V Jizerkách žije jedna z posledních populací tetřívků, která zrovna na rušení je extrémně náchylná. Tahle zvířata rušení nesnášejí. Kromě zarůstání hor – protože ta populace se tam dobře rozvinula poté, co koncem osmdesátých let jednorázově odumřely a byly vytěžené smrkové monokultury, to tu populaci strašně nakoplo, ty holiny, které teď mizí – tak rušení je dnes pro populaci tetřívka skoro nejpodstatnější. Zbytky populace jsou neustále rušené turistickým pohybem.

A i když se lidi snažíte koridorizovat jenom na některé úseky, tak oni prostě neposlechnou. A dokonce ani nemusí, protože je k tomu žádný zákon nenutí, když to není národní park nebo první zóna CHKO.

Jaké důsledky by pro přírodu mělo de facto pumpování vody na tratě?

Upřímně si myslím, že by to žádné dramatické důsledky nemělo. Kdyby zasněžovali jenom trasy, tak potřebné množství vody není extra enormní. Na druhou stranu zápolíme s tím, že vody pořád ubývá.

V Jizerských horách ubyla za posledních dvacet let třetina povrchové vody. Přestože je v Jizerkách vody ve srovnání s oblastmi v nižších polohách stále poměrně dost, tak i tam jí významně ubývá v tocích a v nádržích kvůli tomu, že se otepluje. Takže to považuji za problém důležitý, ale v tuto chvíli asi ne nejdůležitější.

Co je tedy ten největší problém?

Už jenom to, že do toho území zavedeme nové technologie, které bude potřeba neustále obsluhovat, bude potřeba tam tahat kabely, bude se na to spotřebovávat elektřina. Přijde mi to neadekvátní tomu, co bychom od přírody chtěli nebo měli chtít.

Podle vedoucího Správy CHKO Tomáše Korytáře se žádost o povolení k umělému zasněžování týká pouze asi dvoukilometrového úseku od stadionu v Bedřichově pod vedením vysokého napětí směrem k Nové louce. I to vidíte jako problematické?

I to je nějaký zásah do přírody. Jizerky jsou už teď skutečně na hraně. Já si pořád říkám, kde je hranice toho, co Jizerská padesátka jako závod vlastně přinese. Je taková tendence, a to se týká skoro jakýchkoliv závodů a lidské činnosti, že když je to masově populární a plní to první stránky novin a serverů, tak tomu nestojí nic v cestě. Vždycky se najdou důvody, proč je nutné to udělat. To samé se děje v Alpách, v tom nejsme žádná výjimka.

Kde je ta hranice, kdy už bychom si měli říct: ‚Hele, dost, tohle už fakt dělat nebudeme. To už samo o sobě je tak poškozující pro přírodu, ale vlastně i pro lidi, že nemá cenu v tom jít dál?‘ Takže Jizerskou padesátku ano, ale za předpokladu, že napadne sníh. Samozřejmě chápu organizátory, že tohle přesně nechtějí. Chtěli by mít jistotu, že to pokaždé bude. Ale myslím si, že získat tu jistotu za takovou cenu už je příliš.

ČHMÚ před lety doporučil nejvhodnější termín Jizerské padesátky, podle kterého je 95% šance, že se pojede. Letos to poprvé po deseti letech opět nevyšlo. Hydrometeorolog Tomáš Fryč z ČHMÚ říká, že on sám očekává, že v příštích deseti letech se nepojede třeba dvakrát a v dalších deseti letech třeba třikrát…

To je strašné složité odhadnout. Klidně to může být tak, že se příštích dvacet let může jet každou zimu, a pak přijde perioda, kdy se třeba pětkrát za sebou nepojede. Statistika nefunguje tak, že to vždycky třeba patnáctkrát jde a pošestnácté ne. Je to stochastické (stochastika = zkoumání a modelování náhodných jevů, pozn. red.) a může to chodit v klastrech, které se nám jednou budou zdát úžasné a podruhé hrozné.

Takže se máme obrnit trpělivostí?

Jizerská padesátka zatím určitě nezahyne, ale holt se některé ročníky nepojedou. Stejně jako se nejely v minulých desetiletích.