Článek
Český premiér Petr Fiala (ODS) v těchto dnech zastupoval prezidenta na přelomovém summitu Severoatlantické aliance. Členské státy NATO na něm schválily novou strategickou koncepci na dalších deset let, v níž označily Rusko za hrozbu, a také do svých řad přizvaly do té doby neutrální Finy a Švédy.
Hned po dvoudenním summitu čeká Fialu převzetí půlročního řízení Evropské unie. Na rozhovor v letadle z Madridu si proto vyhradí jen omezený čas. „Musím se ještě připravit na zítřek a už dnes mě v Praze čeká setkání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem,“ vysvětluje.
Summit skončil před pár desítkami minut. Jaký pocit z něj máte a jak na něm byla Česká republika vnímaná?
Můj pocit během půl roku, co jsem ve funkci předsedy vlády, je takový, že Česká republika je na mezinárodní scéně vnímaná stále lépe a jako stále silnější hráč. Samozřejmě je to do jisté míry dané i tím, že se očekává naše předsednictví Evropské unii. Ale je to hodně ovlivněné i naším velmi jasným postojem k Ukrajině a ruské agresi. V mezinárodním prostředí je to jasně vnímáno.
A u dalších témat?
Jsme aktivní v řadě věcí, které Aliance dělá. Velíme nově vznikající jednotce na Slovensku, podílíme se na vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí. Kvalita, kterou nabízíme, je obecně známá, takže já se setkávám opravdu s velmi pozitivními reakcemi a s respektem k České republice a našim názorům.
Co pro vás osobně bylo na tomto summitu nejdůležitější?
Mnoho kolegů zdůrazňovalo, že to byl historický summit, podle některých dokonce mimořádného významu. Jednak jsme se dohodli na rozšíření NATO o Švédsko a Finsko, což je pro bezpečnostní architekturu Evropy naprosto zásadní. Dále Aliance přijala novou strategii pro dalších 10 let, která zohledňuje aktuální hrozby, jimž dnes západní demokratické země čelí. Samozřejmě se tam zmiňuje Rusko, ale v určitých souvislostech i Čína.
Nově se bude dívat na svět z hlediska 360stupňové perspektivy. To znamená, že se nebude dívat jen na nebezpečí, která přichází z východu, ale na všechna rizika, která kolem nás jsou. Proto jsme se třeba dnes hodně věnovali situaci na jihu a v Africe.
Byl summit v něčem důležitý i konkrétně pro Českou republiku?
Pro nás bylo důležité, a to je taky novinka, že jsme jednou z 23 zemí, které podepsaly společný Inovační fond. V něm dáváme dohromady prostředky, abychom podpořili start-upy a inovace a byli v oblasti zbrojního průmyslu a technologií více konkurenceschopní vůči dalším zemím a velmocem.
Tohle všechno zastřešuje nebývalá jednota, která se projevuje jak na úrovni EU, tak na úrovni Severoatlantické aliance. Můj dojem je ten, že jsme si začali navzájem více naslouchat. A že třeba naši západní a jižní přátelé, ať už v EU, nebo NATO, víc poslouchají naše obavy a zkušenosti, které máme s ruskou imperiální politikou, a berou je vážně. Stejně tak my musíme brát vážně obavy a zkušenosti, které mají jižní země se severní Afrikou, protože pro ně jsou to sousední země.
Jaké jsou ty jižní problémy, na které bychom se měli soustředit?
Jejich zkušenosti a obavy nám ukazují, že se musíme starat o to, abychom jako EU i NATO měli v tomto prostoru vliv a měli tam i svoje partnery. Státy, které s námi spolupracují. Abychom nenechali tuto oblast Rusku, Číně nebo někomu jinému.
A současně jeden z velkých úkolů teď je, a to je společný úkol EU a NATO, zabránit tomu, aby vznikly problémy s potravinami v důsledku ruských blokád dodávání ukrajinských zemědělských produktů. To nejhorší, co by se teď mohlo stát, by byl nedostatek potravin v té kritické jižní části. Mohl by způsobit nejen neklid, ale také silnou migrační vlnu směrem do Evropy.
Je to řešitelné? Tyto problémy nemohou čekat na řešení roky.
Je to řešitelné. Snažíme se jednak tu situaci odblokovat. Nakolik to jde, ale není úplně závislé na státech EU a NATO. Snažíme se také najít alternativní cesty, což ve spolupráci všech těch zemí určitě možné je. Pro nás, země střední a východní Evropy, a to teď skutečně mluvím za celý region, je Afrika daleko. My si ale díky přátelům z jižních zemí najednou uvědomujeme, jak je to pro nás závažné a jaký by mohlo mít dopad, kdybychom tomu nevěnovali pozornost. Stejně tak, jak by měla zase závažný dopad na naše západní přátele ta situace, kdybychom se dost razantně nepostavili ruské agresi. Což se jasně stalo.
Vezete si ze summitu i nějakou inspiraci či téma pro nadcházející předsednictví?
Je tam určitě jedna velká úloha. Musíme se snažit v EU i v NATO nechat otevřené dveře pro státy západního Balkánu, aby se mohly víc integrovat do euroatlantických struktur. Abychom si nezpůsobovali problémy ještě tady na našem kontinentě.
Dal jste si za úkol přivézt během vašeho předsednictví do Prahy ukrajinského prezidenta Zelenského? Byla by to jistě prestiž.
Je to přání. Není to úkol. Protože my nevíme, jak se bude vyvíjet situace. Protože jsem v Kyjevě byl a jsem v pravidelném kontaktu s prezidentem Zelenským, tak i vím, že on prostě nemůže v době válečného konfliktu opustit svoji zemi z řady důvodů. Předpoklad pro to, aby osobně přijel do Prahy, je, aby válka na Ukrajině skončila.
V Madridu jste se setkal i s americkým prezidentem Joem Bidenem. Jak to vypadá s vaší návštěvou v Bílém domě?
Při takovýchto setkáních taková data nepadají, ani by to nebylo možné. Samozřejmě, prezident Biden a celá americká administrativa dobře vnímají roli České republiky. Ať už při podpoře Ukrajiny, nebo při zvládnutí uprchlické vlny. Velmi pečlivě to sledují. Moje návštěva se připravuje, bude záviset na našich diářích a podmínkách.
