Rozhodnuto. Zahraniční diváci olympijské hry zblízka neuvidí

„Situace ohledně covidu-19 je v současné době v Japonsku a v mnoha dalších zemích po celém světě stále velmi náročná. Zatímco globální cestování zůstává přísně omezeno, objevila se řada nových variant viru,“ stojí v prohlášení, které vzešlo ze sobotního zasedání zástupců Mezinárodního olympijského výboru, Mezinárodního paralympijského výboru, tokijské metropolitní vlády, organizačního výboru her a japonské vlády.

„S cílem objasnit držitelům vstupenek v zámoří situaci a umožnit jim v této fázi upravit cestovní plány, dospěla japonská strana k závěru, že v době konání olympijských a paralympijských her nebudou moci do Japonska vstoupit. Toto rozhodnutí přispěje k zajištění bezpečných her pro všechny účastníky a japonskou veřejnost.“

Zahraniční diváky podle agentury AP v návštěvě sportovních akcí nepodpořilo ani japonské obyvatelstvo. Několik průzkumů totiž ukázalo, že až 80 % Japonců je proti konání her v době pandemie a podobně vysoký podíl dotázaných se vyslovil také právě proti příjezdu diváků ze zámoří.

Lidem žijícím mimo Japonsko bylo podle organizátorů na obě akce prodáno kolem 900 000 lístků, peníze za ně by se však cizincům měly vrátit. Japonští organizátoři ovšem upozorňují, že tento proces bude v rukou tamních autorizovaných prodejců, kteří si v případě zahraničního prodeje účtují poplatky ve výši až 20 % z ceny vstupenky. Organizační výbor se také distancoval od peněžních ztrát, které zámořští diváci mohli utržit kvůli včasnému nákupu letenek či v případě rezervace hotelu.

„Skutečnost, že se diváci ze zahraničí nemohou her zúčastnit, je zklamáním a také politováníhodná,“ vyslovila se na adresu rozhodnutí předsedkyně organizačního výboru Seiko Hašimotová, která se v roce 1992 zúčastnila zimních olympijských her jako rychlobruslařka. Kromě lítosti nad novou skutečností však zmínila také nevyhnutelnost daného rozhodnutí.

Někteří ze zahraničních diváků by se ale na tribuny přece jen dostat mohli, půjde však pouze o ty, kteří jsou nějakým způsobem zapojeni do fungování her, píše agentura Reuters. Organizátoři také informovali, že s dobrovolníky ze zámoří bude „zacházeno stejným způsobem“ jako s běžnými zahraničními návštěvníky, podrobnosti však budou sděleny až později. Na stole koronavirových opatření pak leží také snížení celkového počtu zaměstnanců, kteří hry organizují.

„Sdílíme zklamání všech nadšených olympijských fanoušků z celého světa a samozřejmě také rodin a přátel sportovců, kteří se chystali na tyto hry přijet,“ cituje v prohlášení Mezinárodní olympijský výbor svého předsedu Thomase Bacha. „Je mi to opravdu líto. Víme, že je to pro všechny velká oběť. Už od samého začátku pandemie jsme říkali, že to oběti vyžadovat bude.“

Uspořádání olympijských her Japonsko stojí více než 15 miliard dolarů, což v přepočtu na koruny dělá více než 300 miliard. Až na necelých 7 miliard jde o veřejné finanční prostředky. Podle Oxfordské univerzity jde o dosud nejdražší olympijské hry a několik vládních auditů dokonce uvedlo, že skutečné náklady mohou být až dvojnásobné, než je uváděná částka.

Konání olympijských i paralympijských her v Tokiu bylo původně plánováno již na léto minulého roku, právě koronavirová pandemie ale jejich průběh překazila. Olympiáda se tak podle nových plánů uskuteční v rozmezí od 23. července do 8. srpna 2021 a paralympiáda svůj prostor získá mezi 24. srpnem a 5. září téhož roku.

Japonsko momentálně podle webu Worldometers eviduje více než 450 000 pozitivních testů na koronavirus, téměř 9000 s ním spojených úmrtí a přes 430 000 lidí se v zemi z nákazy vyléčilo. Denní přírůstky nakažených se pak v posledních dnech pohybují pod hranicí dvou tisíců.