Článek
Peníze, které erár speciální sektorovou daní odčerpá, si pojišťovny ukládají na výplatu budoucích plnění. Jde tedy v podstatě o prostředky klientů. Česká asociace pojišťoven (ČAP) odhadla, že klient s průměrnou smlouvou životního pojištění (na 22 let s pojistným 800 Kč měsíčně) přijde kvůli zdanění rezerv o 3 400 korun.
Nově mají být technické rezervy v pojišťovnictví daňově uznatelné jen do výše stanovené evropskou směrnicí Solvency II. Rozdíl mezi dosavadní výší a novou výší má být předmětem zdanění. Pojišťovny mají doplatit během dvou let asi 10,5 miliardy korun. Kritizovala to opozice a nesouhlasily s tím ani pojišťovny.
„Vláda si velmi populisticky řekla, kam si má pro peníze sáhnout, kde to nejméně bolí, aby splnila sliby voličům,“ komentoval návrh už dříve pro Seznam generální ředitel Kooperativy Martin Diviš. Podle něj se opatřením zeslabí finanční zdraví pojišťoven.
Vláda tvrdí, že chtěla jen upravit výši rezerv, které je možné si započítat jako daňový náklad. „Nejedná se o žádné nové zdanění, ale pouze o úpravu základu, ze kterého se tato daň má platit, a to na základě jasně daných objektivních podmínek, nikoliv na základě subjektivního rozhodnutí každé pojišťovny,“ vysvětlil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Ministryně Alena Schillerová prohlásila, že rezervy pojišťoven jsou nadhodnocené, protože pojišťovna si je může tvořit plně dle své úvahy a tím odkládat zdanění svých zisků do budoucích let, kdežto jiné sektory takovou možnost nemají. Zákon podle ní jen napravuje pokřivené daňové prostředí. Pojistní matematici však protestují, že rezervy počítají na základě matematických modelů a vysoce odborných pravidel – rozhodně ne libovolně.
Co obnáší technické zdanění pojišťoven
Jedná se o peníze, které si pojišťovny ukládají na výplatu budoucích plnění.
Nově mají být technické rezervy v pojišťovnictví daňově uznatelné jen do výše stanovené evropskou směrnicí Solvency II.
Odborníci však upozorňují, že evropská pravidla hovoří spíše o minimální výši rezerv, nikoliv o optimální.
Pojišťovny mají doplatit během dvou let asi 10,5 miliardy korun.
Česká asociace pojišťoven odhadla, že klient s průměrnou smlouvou životního pojištění přijde kvůli zdanění rezerv o 3 400 korun.
Senát, který návrh vrátil Sněmovně, podle předsedy tamního hospodářského výboru Vladislava Vilímce (ODS) vládní záměr zdanění rezerv pojišťoven neměnil. Chtěl ale do daňově uznatelných nákladů zahrnout i takzvané rezervy na nezasloužené pojistné a zabránit případnému dvojímu zdanění stálých provozoven zahraničních pojišťoven. Sněmovna ale senátní pozměňovací návrhy odmítla.
Vláda si vykrádá rozpočty pro příští roky, tvrdí ČAP
„Od počátku, kdy byl návrh na změnu zdanění technických rezerv pojišťoven ministerstvem financí navržen, upozorňujeme spolu s odborníky, ekonomy a právníky na to, že se jedná o špatné a škodlivé opatření, které trestá obezřetné pojišťovny, snižuje jejich připravenost na velké katastrofické škody a především se negativně a přímo dotkne klientů životního pojištění. Schválený návrh je špatný i pro státní rozpočet, protože sice znamená jednorázový výnos 10 miliard, ale v podstatě vykrádá část daňových příjmů od pojišťoven pro příští vlády,” reagoval na finální rozhodnutí Sněmovny Jan Matoušek, výkonný ředitel ČAP.
„Záměr změnit metodu stanovení daňově uznatelných rezerv v pojišťovnictví byl deklarován na počátku roku 2018 a reálný dopad navrhované úpravy bude až v roce 2021. Pojišťovny mají tedy relativně dlouhé časové období se na tuto změnu připravit,“ uvedla Anna Fuksová, mluvčí ministerstva financí.
Aby to ale pro pojišťovny nebyla taková „pecka”, daň si mohou rozložit do dvou let. „Pokud by ve výjimečných případech mělo jednorázové zvýšení daňového zatížení u některé konkrétní pojišťovny negativně ovlivnit její finanční situaci, je možné využít standardní institut posečkání daně,” doplnila Fuksová.
„Zdanění rezerv dle nové metodiky se poprvé projeví v daňovém přiznání za rok 2020, jehož termín na podání je 30. 6. 2021. Protože firmy platí čtvrtletní zálohy na daň z příjmů podle roku 2022,” upřesnila mluvčí ČAP Veronika Nová. „V účetnictví ale musí zvýšenou daň zaúčtovat už v průběhu roku 2020, nejdříve se tedy zřejmě objeví ve výsledcích pojišťoven za první čtvrtletí roku 2020 a to onou polovinou celého rozdílu vypočteného dle stavu k 31. 12. 2019,” dodala.
Aby mohl zákon začít platit od prvního ledna, jak bylo záměrem vlády, musí vyjít do konce roku ve sbírce zákonů.
Experti: politický řez tam, kde to voliče nejméně bolí
Podle Evy Ducháčkové a Jaroslava Daňhela z katedry bankovnictví a pojišťovnictví Vysoké školy ekonomické (VŠE) jde o politický krok bez akceptování věcných argumentů. „V současné vývojové etapě zpomalování ekonomiky, a tedy i stále se snižující tvorby zdrojů na stále robustnější výdaje rozpočtu, je nutné zvýšit míru přerozdělovacích mechanismů. Politicky tak jde o to, nalézt subjekty, od kterých bude možné takové zdroje odčerpat, aniž to poškodí renomé u elektorátu vládních politiků. Volba padla na odvětví pojišťovnictví,“ napsali profesoři VŠE v komentáři na serveru opojisteni.cz. Ducháčková s Daňhelem dokonce tvrdí, že tento podle nich nesystémový zásah do pojistného trhu může zpomalit, nebo dokonce zvrátit jeho růst.
Jak v rozhovoru pro Seznam uvedl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký, zdanění na pojišťovny bude mít jen jednorázový vliv, stabilitu pojistného trhu to podle něj neohrozí.
Pojišťovny přišly s jiným řešením, kde by stát mohl získat nějaké peníze. Nabídly, že prostředky odpovídající čtyřem procentům rezerv na životní pojištění investují do dostupného bydlení a do výstavby infrastruktury pro sociální služby, jako jsou seniorské domovy a zařízení pro dlouhodobou péči. To ale nikdo nereflektoval.
