Článek
Přestože sčítání hlasů už dávno skončilo, Peruánci si na oznámení jména nové hlavy státu budou muset ještě počkat. Už tak rozdělená země vyčkává, jak dopadne prošetření všech pochybností o regulérnosti hlasování. V pátek skončilo přepočítávání hlasů, ke kterému volební komise přistoupila poté, co pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová odmíta uznat výsledky voleb a několikrát zmínila, že došlo k „volebnímu podvodu“.
Páteční přepočet hlasů naznačuje vítězství levicového kandidáta Pedra Castilla. Politický nováček podle posledních dat vede o přibližně šedesát tisíc hlasů, vyjádřeno procenty získal Castillo 50,17 % hlasů, informuje The Guardian. Podle místních i mezinárodních volebních pozorovatelů nedošlo k vážnějším nesrovnalostem, přesto vyhlášení vítěze voleb potrvá ještě dny.
Fujimoriová se navíc stále nevzdala naděje na vítězství a podle svých slov bude požadovat zneplatnění výsledků v 802 okrscích, kde bylo odevzdáno zhruba 200 000 hlasů. Dotčené okrsky se nachází v oblastech, kde měl převahu Castillo. Krajně pravicová kandidátka také chce nechat přezkoumat dalších 300 000 hlasů. „Ve hře je ještě půl milionu hlasů,“ uvedla Fujimoriová na tiskové konferenci. Podle serveru Deutsche Welle tak můžou být konečné výsledky k dispozici až za deset dní.
„Budeme i nadále hájit legitimní právo milionů Peruánců volit, a to až do posledního hlasu,“ uvedla Fujimoriová na svém twitterovém účtu. Castillova strana Peru Libre (Svobodné Peru) obvinění z volebních podvodů odmítá a tvrdí, že Fujimoriová nemá o podvodech žádné důkazy. „Lidé se probudili,“ řekl k prozatímním výsledkům Castillo. Volební výsledek na svou stranu Castillo překlopil poté, co se začaly započítavat hlasy převážně z venkovských oblastí a také ze zahraničí.
Volby už tak polarizovanou zemi ještě více rozdělily. Propast mezi chudým andským vnitrozemím a bohatším severním pobřežím a metropolí Limou se během pandemie ještě více prohloubila. Peru zmítané politickou nestabilitou a korupcí, které trápí nedostatečně financované veřejné služby, tvrdě pocítilo dopad pandemie. Po květnovém přepočítání obětí covidu-19 se jejich počet téměř ztrojnásobil, 32milionová země jich eviduje přes 180 tisíc.
Voliči tak vyslali do volebního finále nejen z politického pohledu dva protipóly. Keiko Fujimoriová je dcera bývalého peruánského prezidenta Alberta Fujimoriho, který si aktuálně ve vězení odpykává 25letý trest za trestné činy korupce a porušování lidských práv, únosů a podílu na zabití 25 lidí. V roce 2017 sice tehdejší prezident Pedro Pablo Kuczynski udělil Fujimorimu milost, jeho rozhodnutí ale zvrátil peruánský nejvyšší soud a exprezident se musel vrátit do vězení.
Vyšetřování pro údajnou korupci a praní špinavých peněz čelí i jeho dcera, která mezi lety 2018 až 2020 strávila celkem 13 měsíců ve vazbě, následně ale byla podmínečně propuštěna. Podle Fujimoriové je nicméně celá kauza politicky motivovaná.
V letošních volbách tak krajně pravicové kandidátce nejde jen o politickou budoucnost. Ve čtvrtek peruánský vrchní státní zástupce José Domingo Pérez požádal o vrácení Fujimoriové zpět do vazby z důvodu, že byla v kontaktu se svědky figurujícími v jejím případu, čímž porušila podmínky podmínečného propuštění, píše BBC. Mezi nimi je podle státních zástupců Miguel Torres Morales, který pomáhá kandidátce s kampaní. Muž ale odmítl, že by v rámci kauzy figuroval jako svědek, a dodal, že s Fujimoriovou řeší pouze záležitosti související s politikou. Vítězstvím ve volbách by Fujimoriová získala prezidentskou imunitu.
Proti Fujimoriové se ve volbách postavil ultralevicový kandidát Pedro Castillo, učitel, farmář a rodák z chudé odlehlé oblasti San Luis de Puña. Hlavní motto jeho kampaně „Už žádní chudí lidé v bohaté zemi“ znělo snad na každém volebním mítinku, jeho ekonomické návrhy ale zároveň vyvolaly paniku u části obyvatel země i u zahraničních investorů, píše deník El País. Peruánské ekonomické elity se pak v případě potvrzení Castillova vítězství obávají konce modelu volného trhu, který v Peru funguje od 90. let.
Peruánské zdroje by měly podle Castilla být přínosem pro obyvatelstvo, a nikoli pro velké společnosti a elity, které vykořisťují a ignorují běžné Peruánce. A způsob, jak toho dosáhnout, je podle jeho politické strany Perú Libre, která se kloní k marxistické ideologii, aby stát převzal kontrolu nad průmyslem a přímo se podílek na ekonomice, píše server Americas Quarterly.
Castillo už tak musel několikrát své výroky a návrhy mírnit. V úterý, kdy oznámil vítězství, Castillo uvedl, že jeho vláda bude „respektovat demokracii i současnou ústavu“ a zasadí se také o ekonomickou stabilitu, čímž chtěl podle Guardianu uklidnit investory v zemi, která je druhým největším producentem mědi na světě.
„Soukromé společnosti budou i nadále soukromými společnostmi,“ ubezpečil Peruánce ekonomický poradce Castillovy kampaně Pedro Francke. Vyloučil také znárodnění zdrojů, ale řekl, že nadnárodní těžební společnosti budou muset v zemi platit vyšší daně.
Pokud se potvrdí Castillovo vítězství, čeká nového prezidenta náročná cesta v prosazování svých volebních slibů. Nová hlava státu totiž bude pravděpodobně čelit silnému odporu Kongresu, ve kterém má levice jen malé zastoupení. Castillova strana Peru Libre drží pouze 37 křesel ve 130členném parlamentu, do Kongresu se pak dostala jen jedna další levicová strana. Uskupení Juntos por el Perú (Společně pro Peru) ale získalo jen pět mandátů.
Nad Castillem také kvůli přesile jeho protivníků v Kongresu visí hrozba odvolání. Od chvíle, kdy byl v roce 2020 sesazen z prezidentského úřadu Martín Vizcarra na základě „morální nezpůsobilosti“, se odvolání prezidenta stalo pro mnoho Peruánců tou nejjednodušší volbou. Podle American Quarterly se část voličů, která nestála ani za jedním z kandidátů, rozhodla pro Castilla, protože v jeho případě by bylo sesazení z úřadu jednodušší.
Skutečnou zkouškou pro Castilla bude podle American Quarterly to, zda bude schopný vytvořit spravedlivější a přívětivější zemi pro běžné Peruánce. Během posledních čtyř vlád Peruánci slýchali, že jejich země patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa, na jejich životě se ale nic nezměnilo, píše server. Prohlášení vládních představitelů byla pravdivá, chybělo ale zajištění toho, aby ekonomický růst pocítila i peruánská populace.
