Článek
Jejich „světy“ se často míjejí, přesto se vzájemně mohou postrčit dál. Třeba k jedinečnému vynálezu. Čtyři úspěšní podnikatelé chtějí vytvořit most mezi investory a nadějnými vědci.
Založili proto Brno Science Club, který má podpořit originální vědecké nápady a myšlenky z oblasti přírodních věd.
Badatele budou motivovat milionovými granty bez nároků na podíly.
„Investoři často nevěří přírodním vědám. Zároveň velká skupina vynikajících vědců nemá žádného partnera pro aplikovaný výzkum a transfer výzkumu do praxe a ani vlastně neví, jak a proč ho hledat. Chceme se zasadit o to, aby se spolu tyto dvě skupiny naučily lépe mluvit a rozumět si,“ má jasno jeden ze zakladatelů Michal Zahradníček, který podniká v oborech informačních technologií a biomedicíny.
Ke komu miliony od filantropů zamíří? Hlásit se mohou jihomoravští vědci z oboru přírodních věd, kteří nemají komerčního partnera a chybí jim podpora pro jejich výzkum. S nadsázkou stačí k milionům jen napsat na adresu info@brnoscience.cz.
„V e-mailu nám stačí stručně popsat výzkum a jeho pointu s žádostí o podporu,“ vysvětluje Zahradníček a dodává: „Rozhodli jsme se věnovat část svého majetku na vznik tohoto ekosystému, který v Česku zatím nefunguje a je potřeba. Začínáme v Brně a Jihomoravském kraji, který považujeme za silný vědecko-výzkumný hub.“
Brněnský vědecký hub je velmi silný. Je zde koncentrovaný obrovský soubor znalostí. Mnoho nadějných výzkumů a nápadů se určitě schovává v pomyslných laboratorních šuplících.
Tvůrci klubu nechtějí přesné grantové schéma specifikovat a limitovat. „Věříme intuici. Také proto nebudeme sdělovat konkrétní částky, protože bychom tím omezili okruh případných žadatelů,“ přidává motivaci další byznysmen Libor Hledík.
Jeho firma Trade Fides vyrábí bezpečnostní systémy, hlídá armádní objekty, hrady či zámky. Hledík také přes čtyřicet let sbírá obrazy. Při jejich nákupu prý právě na intuici často spoléhá.
Zakladatelé Brno Science Clubu
Dušan Palcr
V Brně vystudoval Mendelovu univerzitu. Působil v bankovním dohledu České národní banky. Jeho profesní život je spojený s finanční skupinou J&T, kde se věnuje především bankovnictví a nemovitostem.
Libor Hledík
Absolvent FE VUT. V Brně žije a založil tam společnost Trade Fides, která vyrábí bezpečnostní systémy. Je také spolumajitelem investiční společnosti Fortuno Group. Dlouhodobě se věnuje výtvarnému umění a podpoře startupů.
Michal Zahradníček
Absolvent VUT. V Brně založil před 12 lety biotechnologickou společnost Primecell. V roce 2015 otevřel biomed inkubátor a akcelerátor 4MEDi pro startupy a akademické spin-offy. Založil také Nadační fond regenerativní medicíny Regeneron, který poskytuje nedostupnou léčbu vybraným skupinám pacientů.
Zdeněk Šoustal
Vlastní investiční společnost Reticulum, která se specializuje na nemovitosti a zemědělství. Spoluvlastní skupinu Accolade, jejíž dceřiná firma provozuje brněnské letiště. Nedávno rozjel studio V-Sharp Alpha, které bude finančně pomáhat startupům. Chce je také podpořit předáváním zkušeností, sdílením kontaktů a poskytováním poradenství.
Donátoři autorům vybraných nápadů ušijí podmínky podpory na míru. „Okruh zájemců se vymezí a ohraničí sám. Jen nechceme, aby se recyklovaly věci, s nimiž už vědci v minulosti nebyli úspěšní,“ říká Zahradníček.
Tvůrci si pro třídění projektů často přizvou experty, především na přípravu rešerší. „Uvidíme, do jaké míry nám posuzování půjde. Máme technické a technologické vzdělání. Věříme, že budeme schopní porozumět, o co jde,“ dodává další ze zakladatelů Dušan Palcr, který spoluvlastní investiční společnost J&T.
Byznysmeni se shodují, že chtějí přijít na neobjevené nápady a pomoci jim do světa reálného využití. Od lidí, kteří mají často vynikající teorii, hypotézu či myšlenku. Jenže pro ni neumějí nadchnout investory, kteří jim pomůžou transfer uskutečnit.
„Brněnský vědecký hub je velmi silný. Je zde koncentrovaný obrovský soubor znalostí, ale bez významného aplikačního výtlaku. Mnoho nadějných výzkumů a nápadů se určitě schovává v pomyslných laboratorních šuplících, akorát vědci mnohdy neví, jak a proč je vlastně dostat ven,“ připomíná Zahradníček nevyužitý potenciál brněnských vědců a dodává, že jde o schopnosti, kterými vědci standardně nedisponují.
Ve městě, k němuž mají všichni čtyři podnikatelé osobně blízko, funguje šest univerzit, 33 fakult, dvě fakultní nemocnice a pro svou budoucí práci tam vyrůstá skoro sto tisíc studentů.
Brno dalo světu zakladatele moderní genetiky Gregora Johanna Mendela a i teď prý může dosáhnout světového věhlasu. „Není k tomu daleko. Chybí pár dílčích úspěchů transferu výsledků základního výzkumu do praktického použití,“ píší byznysmeni na webu brnoscience.cz.
Tvůrci klubu zdůrazňují, že v projektu nemíní fungovat jako investoři, ale filantropové. Za peníze nechtějí žádné podíly ve firmě nebo procenta ze zisku.
„Je to k naší potěše. Celá aktivita pro nás není investicí, ale filantropickou aktivitou. Máme dobrou vůli a snahu. Sami uvidíme, kam nás projekt dostane. Budeme ti, kteří myšlenku posunou dál a investory případně pomůžeme najít,“ vysvětluje Hledík.
Biomedicínský institut na obzoru?
Při poznámce, že je možná zahltí stovky žádostí o miliony, se jen pousmějí. „Nemyslíme si, že jich přijde tolik. Budeme rádi, když nám vůbec někdo napíše. Samozřejmě všechny nápady posoudíme,“ objasňuje Zahradníček.
Zakladatelé vědeckého klubu si po společné diskuzi vyberou nejzajímavější projekty, ty pak při společném pohovoru se zájemcem dále vyhodnotí. Těší se především na medicínské a biologické vize a výsledky výzkumu či technologické inovace, které mohou zlepšit kvalitu života a životní podmínky.
Kolik badatelů podpoří, zatím netuší. „Budeme rádi za každý dobrý výsledek. A jak dlouho bude klub fungovat? Dokud nás to bude bavit,“ říká Palcr. „Když se nám povede vytvoření ekosystému, může nás to motivovat za pár let k vytvoření biomedicinského institutu podobného těm, které fungují v západních zemích.“
