Roušky z nanomateriálu nebo hlídání dětí, tak pomáhají univerzity

Nejaktuálnějším příkladem pomoci ze strany univerzit je nová mapová aplikace, která má lidi informovat o výskytu a šíření koronaviru v Olomouckém kraji. Studenti z Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Palackého univerzity vytvořili aplikaci, která v sobě soustředí informace zatím z celkem deseti zdrojů. Obyvatelé Olomouckého kraje zde mohou nalézt informace ze zpravodajských webů, vývěsek samospráv, sociálních sítí či krajské hygienické stanice.

„Informací o koronaviru v kraji máme dostatek, ale jsou roztříštěné, nekonzistentní a z různých zdrojů. Naším cílem bylo shromažďovat informace tak, aby čtenář měl vše na jednom místě a zároveň měl možnost každou informaci lokalizovat do mapy,“ uvedl za katedru geoinformatiky Rostislav Nétek, pod jehož vedením aplikaci desítka studentů vytvořila.

České univerzity také pomáhají v testování a výzkumu samotného viru. Například Masarykova univerzita v Brně získala od Státního zdravotního ústavu povolení na analýzu vzorků kvůli přítomnosti koronaviru. Do testování se díky tomu nově zapojí laboratoře Středoevropského technologického institutu.

Ve středu byla také na Univerzitě Palackého v Olomouci spuštěna laboratoř experimentální medicíny, která bude zkoumat vzorky s podezřením na koronavirus. Bude schopna vyhodnocovat až 1000 vzorků denně.

Západočeská univerzita v Plzni se zapojila do celosvětového projektu „Folding@Home“. Jedná se o projekt Univerzity ve Stanfordu z katedry chemie a strukturální biologie. Využívá sdílení počítačového výkonu k vypočítávání simulací skladeb proteinu a dalších typů molekulární dynamiky pro výzkum nemocí.

„Počítačové učebny Centra informatizace a výpočetní techniky (CIV) jsou bez studentů opuštěné, ale přesto pracují. ZČU se rozhodla zapojit je do boje s epidemií koronaviru a přidala se k projektu vědců z americké Stanfordovy univerzity,“ řekla ČTK mluvčí plzeňské ZČU Šárka Stará.

Své výpočetní kapacity také nabízí Vysoka škola báňská-Technická univerzita v Ostravě nebo Česká zemědělská univerzita v Praze. ČZU se v rámci pomoci při výzkumu zapojila do dalšího projektu využívajícího sdíleného výkonu počítačů Rosetta@Home od Kalifornské univerzity v Berkley. ČZU také pomáhá tisknutím ochranných masek pro pražské zdravotníky na 3D tiskárnách.

S výrobou ochranných pomůcek pomáhá také ČVUT, která by do konce tohoto týdne měla vyrobit 600 respirátorů nejvyšší třídy FFP3 pro fakultní nemocnice.

Zhruba 400 studentů lékařských fakult se zapojilo do výpomoci v pražských nemocnicích. Pomáhají třeba jako ošetřovatelé nebo asistují u testování lidí na nemoc COVID-19. Medici ze tří lékařských fakult Univerzity Karlovy vytvořili skupinu, ve které koordinují nabízenou pomoc. Například studenti z 1. lékařské fakulty posílili především personál ve Všeobecné fakultní nemocnici. Nyní je jich tam 85.

Kromě nemocničního personálu studenti také vypomáhají v pražské záchranné službě. Nepracují přímo na call centru, ale pomáhají s odběrovými vzorky (při testování na koronavirus).

Studenti medicíny nemají podle legislativy pravomoci na to, aby suplovali zdravotní sestry. Medici proto většinou pracují například jako ošetřovatelé či sanitáři. Dělají ale i různé pomocné práce, řekl ČTK koordinátor dobrovolníků z 1. LF UK David Kulišiak, který studuje v 6. ročníku všeobecné lékařství.

Výpomoc mediků se však neomezuje pouze na Prahu. Už víc než stovka studentů Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni se koncem minulého týdne přihlásila jako dobrovolníci pro případnou pomoc v nemocnicích.

Univerzita Hradec Králové tento týden zapojila do péče o děti 60 svých studentů. Budou se starat o děti v dětských skupinách, které byly zřízeny pro děti zdravotníků a záchranných složek.

Pomoc míří například zaměstnancům Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Tady se budou v péči o děti zdravotníků střídat dobrovolníci z řad našich studentů, budou s nimi dělat domácí úkoly, zkrátka alespoň částečně suplovat přerušenou prezenční výuku,“ uvedl rektor UHK Kamil Kuča.

Ke stejné dobrovolnické činnosti se přihlásilo i bezmála 90 studentů Technické univerzity v Liberci. Studenty k tomu vyzval děkan pedagogické fakulty Jan Picek.

Cílem projektu je uvolnit ruce zdravotníkům a záchranářům, ale také například policistům či hasičům zapojeným do opatření v souvislosti s nákazou COVID-19. Služby přitom nejsou omezené jen na Liberec. Do výzvy se zapojil například i student třetího ročníku učitelství pro mateřské školy Jan Jareš, který teď tráví čas doma v Semilech. „Mám rozhodně co dělat. Píšu bakalářskou práci, začínají nám po mailu chodit úkoly do školy. Když mě ale někdo osloví, hlídání dětí se školou skloubím. Chci pomoci. Je to teď dost nestandardní situace,“ řekl Jareš.

Liberecká univerzita chce také pomoci výrobou speciálních roušek. Zasedací místnost Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL se proměnila v improvizovanou šicí dílnu. U vlastních šicích strojů se střídá 20 až 30 zaměstnanců univerzity. Ještě o víkendu tu byli schopni vyrobit za den maximálně do 200 roušek, v pondělí už jich bylo 500. Na ušití roušky jim dnes stačí pár minut. „Ušít tento typ roušky je snadné, je to ten nejjednodušší typ roušky, na čínský způsob,“ řekla Eva Kuželová Košťáková z katedry chemie.

Kromě univerzitních dílen šijí ze zvláštního materiálu také další dvě liberecké dílny. Ty minulé pondělí vyprodukovaly celkem 700 roušek. Univerzita tak Libereckému kraji minulý týden předala 1200 sterilizovaných roušek z nanomateriálu.

Podle testů, které provedl Ústav chemických procesů Akademie věd ČR, dokáže nanomateriál v rouškách zachytit až 90 procent virů.

Textilní fakulta liberecké univerzity se výzkumu a vývoji v oblasti výroby nanovlákenných materiálů věnuje už více než 16 let.