Článek
Méně lidí v obchodních centrech, jejich kratší návštěvy, ale vyšší útraty „na hlavu“. Tak koronavirus proměnil oblíbený sport Čechů - nejen víkendové návštěvy obchodních center.
Hodně přitom záleží také na rouškách. „Je to jako bungee jumping. Jakmile politici řeknou, že budou povinné roušky, lidé přestávají chodit nakupovat. Ta reakce je až přehnaná. Za poslední dva týdny vidíme u většiny center pokles návštěvnosti o 20 až 30 procent. Naštěstí si lidé na roušky postupně zvyknou a návštěvnost tak opět roste,“ říká Petr Brabec, šéf obchodních center v realitní skupině CPI Property Group Radovana Vítka.
Ta pro Seznam Zprávy připravila detailní analýzu návštěvnosti svých obchoďáků v meziročním srovnání i podle regionů. Protože skupina obhospodařuje zhruba 14 procent veškeré plochy obchodních center v Česku, její data dobře vykreslují situaci na celém trhu.
Základní faktory měnící obchoďáky a s nimi i nákupní chování Čechů kvůli koronakrizi jsou tři: roušky, turisté a home office.
Z analýzy vyplývá, že jakmile politici a epidemiologové na konci srpna začali jen zmiňovat možnost opětovného zavedení roušek, lidé se obratem začali samoregulovat a návštěvy obchodních center omezili. Potvrzuje to příklad z Jihlavy, kde byly roušky ve veřejných prostorách zavedeny už v polovině července a tamní obchodní centrum to poznalo poklesem návštěvnosti až o 35 procent. Pak zase návštěvnost vystoupala, ačkoli roušky zůstaly.
Vývoj návštěvnosti v Jihlavě.
Regiony jedou téměř jako v lednu
Regionální obchodní centra jsou na tom přitom obecně lépe než ta v Praze. Podle údajů CPI do nich návštěvníci v srpnu chodili téměř stejně jako v lednu, tedy v době předcovidové. V případě obratů dokonce letošní srpen překonal čísla z minulého roku.
Souvisí to s méně nákupními alternativami a pravděpodobně také s menším využíváním online nákupů či absencí donáškových služeb v menších městech.
Naproti tomu Praha stále hodně trpí, respektive některé její části. A to jak vlivem chybějících turistů, což pociťují velké obchoďáky hlavně v centru, tak vlivem poloprázdných kanceláří. Část lidí už opět přešla (nebo se vůbec nevrátila) na home office, a to znamená, že jich do obchodních center chodí méně.
Jestliže CPI zaznamenávala v lednu průměrnou návštěvnost ve svých pražských obchoďácích kolem 700 tisíc lidí za měsíc, v srpnu to bylo stále jen půl milionu. A to ještě před opětovným povinným nasazením roušek. Když k tomu došlo, čísla dál klesala. V meziročním srovnání chyběla minulý víkend například v Quadriu více než polovina návštěvníků.
Některým pražským centrům chybí turisté i lidé z kanceláří.
„Zároveň to automaticky neznamená, že by lidé v centrech neutráceli. Vidíme, že chodí sice méně, ale mají na jednu návštěvu větší útratu,“ říká Petr Brabec z CPI, jenž zároveň upozorňuje, že se pochopitelně zkrátila doba, kterou Češi v obchodních centrech tráví.
Jednoduše řečeno přestali vysedávat v kavárnách v obchodních pasážích, chodí méně do kina a také do food courtů, což opět souvisí s chybějícími lidmi v kancelářích, kteří obědvají doma. Méně se také cestuje, což cítí obchodní centra na dopravních křižovatkách například poblíž nádraží.
Jsme bezpečná, říkají obchodní centra
Podprahovou linkou, která drží Čechy mimo velká obchodní centra, jsou pochopitelně také obavy z nákazy. Bezpečnost nakupování je přitom téma, které provozovatelé obchoďáků stále řeší, a jsou tak velmi citliví na výroky politiků, kteří je hlavně na počátku pandemie přímo či nepřímo označovali jako nebezpečné.
„Obchodní domy nejsou riziková místa nákazy. Podívejte se, kolik prodavaček se nakazilo v řetězcích za celou dobu na celém trhu. Jsou to jednotky případů. Jsou v nich vysoké stropy, výkonné vzduchové filtry, omezila se rekuperace vzduchu,“ říká šéf Asociace obchodních center Jan Kubíček s tím, že to celé podstatně zvyšuje také náklady na provoz center včetně průběžně dezinfekce. „Přesto jsme s nadstandardními opatřeními nepřestali ani po vypršení oficiálních nařízení,“ doplňuje Petr Brabec z CPI.
Podle dat z Chytré karantény vycházejících z projektu eRouška je riziko chycení koronaviru při nakupování v obchodním centru srovnatelné s prací ve velké kancelářské budově nebo dokonce s grilováním venku na zahradě.
„Pokud jsou obchodní centra kvalitně provozovaná, je riziko nakažení ze vzduchu opravdu malé. Jsou to velké větrané prostory s řízeným prouděním vzduchu. Když to zjednoduším, čím více větrání, tím bezpečnější. Obzvlášť když mají lidé navíc roušky a jsou průběžně dezinfikované dotykové plochy,“ říká Jiří Špička, expert na provozní technické řízení budov z firmy Aiomica. Ta mimo jiné vyvinula letos rychlou testovací proceduru na přítomnost covidu-19.
Pro hospodaření obchodních center, a tudíž i pro výsledky jejich nájemců z řad obchodů a služeb, bude klíčový nadcházející podzim a předvánoční sezona. Lidé si na aktuální nechuť k rouškám v uzavřených prostorách pravděpodobně zase zvyknou a návštěvnost poroste. Je ale otázkou, jak moc budou ochotni utrácet kvůli dopadům krize do reálné ekonomiky.
Plus nabírá na síle faktor nakupování na internetu, který třeba u elektroniky už tvoří téměř polovinu uskutečněných nákupů.
„My bereme e-commerce jako doplněk v distribučním mixu, ne jako nepřítele. Je to prostředek k další komunikaci se zákazníky. Na internetu je nakupování 2D, u nás je 5D, a to se nezměnilo. Covid revoluci v nakupování lidí nepřinesl. Něco sice objednají po internetu, ale pak si to jdou vyzvednout raději do prodejny,“ dodává Jan Kubíček. Jasné výsledky maloobchodu budou vidět nejspíš až v únoru. Až doběhnou povánoční slevy a lidé na chvíli jako vždy zavřou peněženky, bude čas počítat vítěze a poražené.
