„Roušky mohou zabíjet.“ V mořích jich skončily tuny

Od Hongkongu přes Turecko po Francii nebo Británii. Moře a oceány jsou plné ochranných pomůcek, jejichž spotřeba během pandemie výrazně vzrostla. Podle neziskové organizace Ocean Conservancy skončí v moři za jeden měsíc na 129 miliard roušek a 65 miliard ochranných rukavic. „Je nutné si uvědomit, že odpadu v oceánech už bylo příliš mnoho před pandemií, která ale celou situaci ještě výrazně zhoršila,“ řekl britské BBC viceprezident organizace Ocean Conservancy Doug Cross.

Na problém už během předchozích měsíců upozorňovala například francouzská nezisková organizace Opération Mer Propre, která pravidelně čistí od odpadků turisticky oblíbené Azurové pobřeží. Potápěči od května na plážích a v blízkosti břehů každodenně nacházeli podle slov organizace „covid odpad“, desítky rukavic, roušek a nádob od dezinfekce, vše navíc v kombinaci s běžným odpadem ve Středozemním moři, jakým jsou například nápojové kelímky nebo plechovky a konzervy.

Množství nalezeného a sesbíraného zdravotnického materiálu bylo podle Joffreyho Peltiera z Opération Mer Propre „větší než obrovské“, dokonce může podle něj jít o zcela nový druh znečištění oceánů. Podle Peltierova kolegy Laurenta Lombarda jen francouzské úřady objednaly na dvě miliardy kusů roušek. „S tím, co teď víme, tak může brzy nastat situace, že ve Středozemním moři bude více roušek než medúz,“ řekl Lombard deníku The Guardian.

Už v letech před pandemií varovali ekologové, vědci i aktivisté před stále se zrychlujícím znečišťováním světových oceánů. Podle studie OSN věnující se životnímu prostředí z roku 2018 skončí každý rok v oceánech na 13 milionů tun plastového odpadu, ve Středozemním moři to je například 570 000 tun plastového odpadu ročně. To podle Světového fondu na ochranu přírody představuje 33 800 vyhozených PET lahví každou minutu.

Jak situaci zlepšit, radí Doug Cross. „Rouška nebo rukavice, které jednou použijete a už se o ně dál nestaráte, protože si myslíte, že už jsou vám k ničemu a nemají žádné využití, mohou být nakonec tím, co zabije velrybu,“ řekl Cross stanici BBC. „Proto je důležité pochopit, že prostý lidský akt lhostejnosti nebo zdánlivého bezpečí může mít nedozírně škodlivé následky,“ dodává Cross.

Na důležitosti chování jednotlivce se s Crossem shodne i Erin Simonová ze Světového fondu na ochranu přírody. „Myslím, že by jednotlivci neměli ve svém úsilí o ochranu přírody polevovat a měli by se na všem nadále podílet,“ řekla Simonová stanici CNN. „Nikdo z nás nemá zázračné řešení. Všichni musíme spolupracovat,“ dodala Simonová.

Téma se aktuálně řeší ve francouzské politice. Poslanec Národního shromáždění Éric Pauget z oblasti Azurového pobřeží dlouhodobě upozorňuje na znečištění oceánů, kvůli přibývajícímu odpadu v mořích v souvislosti s pandemií koronaviru Pauget napsal dopis prezidentovi Emmanuelu Macronovi. „Tyto roušky, které mají životnost až 450 let, jsou vzhledem k trvalým dopadům na naši planetu ekologickou časovanou bombou,“ píše mimo jiné poslanec v dopise.

Ekology a odborníky především překvapuje, kde všude roušky nebo rukavice nachází. Pracovníci organizace OceansAsia jich desítky našli na březích neobydleného souostroví Soko nedaleko Hongkongu. „Na pláži dlouhé sto metrů jsme našli minimálně 70 roušek,“ řekl deníku The Guardian Gary Stokes z OceansAsia. Ne všechen odpad ale připočítává lidské nedbalosti, podle něj může část odpadků v oceánech pocházet z lodí nebo skládek vinou větru. „Není to lepší ani horší než sáčky nebo brčka, je to jen další položka, kterou necháváme jako odkaz další generaci,“ dodal Stokes.