Článek
V půlce března vyplula z Argentiny výletní loď se zhruba dvěma stovkami pasažérů. I přes povinnost dodržovat bezpečnostní opatření včetně nošení roušek se tam ale nepozorovaně začal šířit covid-19. Prvních případů si na lodi všimli až více než týden po vyplutí.
Pozdější testování ukázalo, proč trvalo tak dlouho, než si posádka všimla, že je uprostřed velkého ohniska. Ačkoliv se nakazilo přes polovinu osazenstva lodě, jen 24 lidí vykazovalo symptomy, 102 ze 128 nakažených nemělo žádné příznaky.
Vědci si tento nezvyklý poměr dlouho neuměli vysvětlit. Až nedávno se k případu v článku publikovaném v akademickém žurnálu New England Journal of Medicine vrátila dvojice lékařů Monica Gandhiová a George Rutheford z Kalifornské univerzity v San Franciscu, jejichž teorie by mohla změnit způsob chápání přenosu nemoci covid-19.
Podle jejich „variolační hypotézy“ jde o typický příklad situace, kdy byli lidé vystaveni nižší virové náloži díky rouškám, což u nich způsobilo lehký průběh nemoci.
Co je virová nálož?
- Jednoduše řečeno jde o množství viru, které má nakažený v těle.
- Tento pojem se nicméně rovněž používá i v lehce odlišném kontextu - často se jím označuje dávka viru, kterou člověk dostane při kontaktu s nakaženým.
- Dosud se má za to, že lidé s vyšší virovou náloží v těle jsou pravděpodobně více infekční, některé studie došly i k závěru, že vyšší virová nálož v těle nemocných souvisí s těžším průběhem covidu-19 a tím pádem i smrtností.
- Vědci se víceméně shodují, že i prvotní dávka viru má vliv na průběh nemoci. Není ale jasné, do jaké míry. Vědci totiž mají k dispozici jen data virové nálože u lidí, kteří už jsou nemocní a množství viru v jejich těle tak nevypovídá jen o prvotní dávce, ale i o tom, jak se s ní vypořádala imunita.
Gandhiová nedávno teorii popsala americkému serveru se zaměřením na témata zdravotnictví a lidského zdraví MegPage Today. Zakládá se podle ní na obecně přijímaném předpokladu, že prvotní dávka viru je jedním z pravděpodobných determinantů vážnosti průběhu nemoci.
Pokud je tato dávka dostatečně velká, imunitní systém si s ní už neporadí a vede to k vážným komplikacím. Pokud je menší, u jedince se neobjeví žádné nebo jen mírné příznaky, přičemž u každého člověka se liší množství viru, se kterým si jeho imunita dokáže bez větších potíží poradit.
„Zdá se, že u nemocí, při kterých má imunitní systém velký vliv na závažnost průběhu a sám o sobě může přispět k patogenezi (narážka na situaci, kdy je imunitní reakce tak silná, že ničí zdravé orgány, pozn. red.), selhání způsobuje vysoká první dávka viru,“ řekla expertka na infekční onemocnění.
Závěrem takzvané variolační hypotézy je, že roušky mohou fungovat jako prostředek ke snížení dávky viru a pomáhat výrazně snížit pravděpodobnost těžkého průběhu nemoci.
Pokus na zvířatech teorii potvrzuje
Jediným způsobem, jak definitivně ověřit platnost této teorie, by byl experiment, při kterém by se lidem podávaly různé dávky viru. To ale z etických důvodů pochopitelně není možné. Pokusy na zvířatech hypotézu potvrzují, ačkoliv to nelze považovat za stoprocentně nosný důkaz. Vědci v podobných otázkách experimentům na zvířatech většinou nepřisuzují velkou váhu.
Gandhiová se odkazuje na studii provedenou na křečcích, která potvrdila, že vyšší dávka viru SARS-CoV-2 skutečně souvisí s horším průběhem nemoci v porovnání s nižší dávkou. Jiná studie, v rámci níž byli pozorováni křečci s hlodavčí alternativou běžné roušky, rovněž ukázala, že rouška u nich snižuje riziko propuknutí nemoci a zároveň zvyšuje i pravděpodobnost lehčího průběhu u těch křečků, kteří se i přes roušku nakazili.
Názory dalších odborníků se různí
Velmi podobně o rouškách, virové náloži a dávce viru hovoří například uznávaný americký epidemiolog a dlouhodobý propagátor efektivity roušek Eric Feigl-Ding.
Ten nezávisle na zmiňované teorii přišel s jednoduchou rovnicí - vyšší virová nálož podle nedávné studie souvisí s vyšším rizikem úmrtí - už dlouho víme, že roušky snižují virovou nálož - to znamená, že roušky snižují riziko úmrtí u těch, co se i přes tuto ochranu dýchacích cest nakazí.
Ze stejných důvodů jako Gandhiová s Ruthefordem se nicméně ani Feigl-Ding neopírá o přímé důkazy, a ač zní jeho myšlenky sebelogičtěji, jsou rovněž jen na úrovni hypotézy, kde podle reakcí dalších odborníků nejspíš minimálně nějakou dobu i zůstanou.
VIRAL LOAD & MASKS. New study— hospitalized patients w/ greater viral load have HIGHER risk of #COVID19 death.
— Eric Feigl-Ding (@DrEricDing) September 17, 2020
📌We know MASKS lower your viral load if you do somehow get infected.
📌Thus, together means: MASKS => ⬇️ VIRAL LOAD => ⬇️DEATH RISK
Thread🧵https://t.co/qKNMqgXTB2 pic.twitter.com/XMHTSRb9VC
„Myslím si, že to celé závisí na imunitním systému. Virová nálož je část příběhu, ale není to celý příběh,“ shrnula své stanovisko pro MegPage Today epidemioložka Ravina Kullarová ze sdružení odborníků Disease Society of America.
Přesto si Kullarová myslí, že otázka kolem virové nálože je velmi důležitá. O kritickou záležitost podle ní může jít ve vztahu k tomu, jaký druh léčby nemocným nasadit. „Pro pacienty s vysokou virovou náloží by potenciálně mohl být místo antivirotik lepší dexametazon (lék ze skupiny kortikosteroidů, pozn. red.), který by mohl předejít cytokinové bouři,“ dodala.
Co je to cytokinová bouře?
- Jde o situaci, kdy tělo začne produkovat příliš vysoké množství imunitních proteinů, které mohou ničit orgány.
- Vědci se domnívají, že jde o příčinu rozličnosti příznaků covidu-19, který při vážném průběhu může způsobit selhání celé řady důležitých orgánů. Ani v tomto případě si však vědci nejsou jistí.
- Konkurenčním vysvětlením tohoto efektu covidu-19 je novější hypotéza o bradykininové bouři. Jde ale v zásadě o něco dost podobného.
- Bradykininovou hypotézu vědci přirovnávají ke zmiňovaným cytokinovým bouřím. Při těch dojde k přehlcení bílými krvinkami, které místo toho, aby ničily jen škodlivé činitele, poškodí orgány. Bradykininy podobně jako bílé krvinky souvisejí s imunitními reakcemi a jejich nadprodukce může mít stejný efekt.
Jiný vědec, Peter Katona z Kalifornské univerzity v Los Angeles, si myslí, že pravidlo souvislosti vyšší dávky viru s horším průběhem lze v tuto chvíli považovat za „obecně platné“.
Hodně otázek však podle něj zůstává nezodpovězených. „Už jsme odhalili nějaké neznámé, hodně jich ale ještě zbývá. Jsem přesvědčen, že virová nálož má efekt. Zatím jsme jen nebyli schopni to důsledně dokázat.“
