Ministr školství popsal, co čeká děti a rodiče do prázdnin

Vláda konečně představila plán návratu dětí do škol. Zatím víme, že se do lavic 12. dubna vrátí v týdenních rotacích žáci prvního stupně, děti z malotřídek a speciálních škol a do mateřinek jen předškoláci.

Kvůli epidemické situaci se ale v některých okresech může jejich návrat o týden prodloužit. V rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvedl, že by se to mohlo týkat zhruba deseti okresů.

Vyjma těchto skupin žáků se obnoví také praktická výuka pro středoškoláky a praxe a laboratorní práce v závěrečných ročnících vysokých škol. Podle Plagy by se v další fázi měli do prezenční výuky zapojit žáci druhých stupňů, a to opět v rotacích. Ostatně – ve střídavé výuce doma a ve škole by se mělo pokračovat až do konce tohoto školního roku.

Plán se ale nelíbí premiérovi Andreji Babišovi (za ANO). Pro Radiožurnál uvedl, že nechápe, proč by se měly do školek vracet jenom šestileté děti a první stupně rotovat na prezenční a distanční výuce.

I o sporech s předsedou vlády a dalšími ministry za hnutí ANO Plaga v rozhovoru pro Seznam Zprávy promluvil. Upřesnil také, že navzdory tlaku premiéra Babiše nehodlá nic měnit ani na plánu maturitních a závěrečných zkoušek.

Ve čtvrtek jste s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) představili plán první fáze návratu dětí do škol, ale s výjimkou. Školy by se měly otevírat 12. dubna regionálně, tedy jen v okresech, které budou mít R nižší než 1 a nebudou mít výrazně vyšší počet nakažených, než je průměr Česka. Je tedy možné, že se školy 12. dubna ve čtvrtině okresů neotevřou, jak odhaduje mezioborová skupina epidemiologa Petra Smejkala?

Regionální kritérium bylo požadavkem, aby k návratu vůbec mohlo dojít. Samozřejmě je možné, že tahle podmínka 12. dubna v některých okresech zabrání, aby se první stupně a mateřské školy otevřely. Pevně doufám, že by se to mohlo dotknout maximálně deseti okresů.

Otevření škol ale není signálem k rozvolnění. Jde pouze o snahu vrátit se k bezpečnému prezenčnímu vzdělávání. Je totiž smutnou pravdou, že Česká republika má kvůli nepříznivému vývoji epidemie jeden z nejdelších výpadků prezenční výuky v Evropě.

V těch postiženějších okresech se bude tedy čekat, až se situace zlepší. Třeba i dva nebo tři týdny?

Situace bude znovu vyhodnocena v pondělí 12. 4.

Odhad datových analytiků a epidemiologů je takový, že by ten odklad měl být pouze týdenní. Pokud nedojde k nějakému neočekávanému růstu, tak v těch zbývajících okresech, kde se děti nevrátí do škol 12. 4., by nastoupily o týden později. Takový je předpoklad.

Vyjma dětí na prvním stupni se do malotřídek nebo speciálních škol vrátí do školek i předškoláci. Původně měli nastoupit s rouškami, to jste ale nakonec odvolali. Byla to reakce na tlak veřejnosti?

Co se týká povinnosti nosit roušky, tak ten požadavek je vcelku logický, když sledujeme zpřísnění v celé společnosti, tedy zavedení FFP2 respirátorů ve vazbě na šíření tzv. britské varianty.

Po debatách s MeSES (Mezioborová skupina pro epidemické situace, pozn. red.) a hlavní hygieničkou jsme se ale dohodli, že roušky by vzhledem k režimu ve školkách nemusely být povinné. Rozhodně to nebylo v závislosti na tlaku veřejnosti, ale v rámci technické debaty, jestli není možné od toho ustoupit, když v mateřských školách budou maximálně 15členné skupiny. Což znamená, že tam bude jiné režimové opatření, které sníží epidemiologické riziko.

Navrhoval jste to vy, nebo od koho ten podnět vzešel?

Nebudu si přivlastňovat zásluhu za to, že jsem to zařídil já. Skutečně v rámci jednání mezi MeSES, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem školství jsme znovu procházeli všechny podmínky, jestli musí, nebo nemusí platit, jaký je jejich přínos, jaké jsou náklady, a byla na tom jednoznačná shoda.

Velkou reakci z těch režimových opatření vzbudilo i testování. Proč by se žáci nemohli otestovat třeba doma?

Když se testování chystalo, tak se vycházelo z rakouského modelu. Skutečně se bavíme o tom, že test musí mít nějaký standard a musí na něj navazovat další opatření. Tedy v případě, že žák bude pozitivní, aby dál fungovaly procesy i ve vztahu ke krajským hygienám.

A co třeba testování na veřejných místech? Mimo dětí ze základních a mateřských škol se vrátí k praktické výuce i středoškoláci a závěrečné ročníky vysokých škol. Dokážu si tak představit situaci, kdy se student vrací v neděli na internát nebo kolej a chtěl by vědět už před cestou, jestli je pozitivní, nebo ne, aby se zase v pondělí nemusel sbalit a jet domů.

My jsme potřebovali nastavit systém testování pro návrat několika set tisíc žáků. Jsem tak velmi rád, že se nám podařilo vyjednat možnost pro některé školy, aby mohly testovat PCR testy s nižší frekvencí, tedy ne dvakrát, ale jen jednou týdně. Ale standardní postupy typu PCR testování, nebo 90denní lhůty po prodělání covidu jsou automatické mechanismy, které pro všechny žáky nadále platí. Negativní PCR test tak samozřejmě může nahradit antigenní testování. Systém testování se bude postupně vyvíjet a já doufám, že půjde směrem k mnohem většímu využívání neinvazivních PCR testů.

Když rodiče nebo žáci testování odmítnou, do školy nemůžou? Ta rovnice takhle platí?

To platí. Jde o bezpečnost ve školách. Bude to propsáno do mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví. V případě, že se žák odmítne testovat, tak osobní přítomnost ve škole mu umožněna nebude a bude se vzdělávat doma.

Jak to bude fungovat? Bude automaticky omluven? Bude mu poskytnuta distanční výuka?

Není to tak, že by automaticky vznikal nárok na on-line vyučování. Žák se bude zkrátka brát, jako by byl nemocný. Dostane od školy zadání a podporu ve vzdálené výuce. Škola ale nemusí pro žáky, kteří odmítnou testování, zabezpečit standard distanční výuky, jaký nabízí v tuto chvíli.

Když jsme ještě u těch režimových opatření. Ministerstvo školství doporučuje časté větrání, ideálně výuku venku, ale na druhou stranu v první fázi návratu dětí zakazuje výlety a školy v přírodě. Proč neumožnit dětem, aby trávily dobu vyučování v přírodě? Nebo, když se podívám o krok dál, aby se pro ně otevřely penziony a díky tomu zůstaly v uzavřené komunitě, a snížily tak své kontakty? O to přeci epidemiologům jde.

Rozhodně to není tak, že bychom jako Ministerstvo školství měli něco proti školám v přírodě nebo výletům. Já to rozdělím. Otevření škol podle okresů souvisí s tím, že epidemická situace není uklidněná a hlavně stejná v celé republice. To znamená, že v první fázi otevření škol by neměla být rozhodně podporována mobilita. Této pozici epidemiologů rozumím.

Co se týká škol v přírodě, jejich čas přijde. Jednoznačně souhlasím s tím, že vyjetí kolektivu do přírody na jedno místo je přínosné, bude mít velký socializační efekt a půjde i o bezpečnou variantu. Je ale potřeba, aby to bylo doprovázeno naprosto jasnými manuály Ministerstva zdravotnictví z hygienického pohledu. Z pohledu ministra školství je škola v přírodě vítaným nástrojem a budeme se v následující fázi bavit o tom, jak by měl pro školy a pro provozovatele ten standard vypadat.

Když se tedy podíváme na další fáze návratu do škol. Neptám se na data, ale na to, kteří žáci se do škol dále vrátí? Mluvil jste o druhých stupních, teď jste tedy naznačil třeba možnost škol v přírodě…

Školy v přírodě rozhodně nejsou součástí druhé fáze, pokud to tak vyznělo. Druhá fáze je opět v našem návrhu založena na vzdělávací prioritě. A ta říká, že chceme dostat do školy druhé stupně, a to opět v rotacích, a laboratorní a praktickou výuku na vysokých školách pro všechny ročníky.

Nedokážu říct termín, má to být navázáno na jiná epidemiologická kritéria, než je reprodukční číslo, které platí jen pro první fázi. Měla by tam hrát roli týdenní incidence a další faktory.

V kombinaci se skupinovými konzultace není zcela nutné, aby se vracela teoretická výuka na středních ani vysokých školách. Samozřejmě, že bych byl rád, kdybychom se následně mohli bavit třeba o školách v přírodě a návratu dalších skupin žáků, ať už by to byly třeba mateřské školy. To ale předpokládá absolutní zvládnutí pandemie a nedokážu teď predikovat, kdy a jestli k tomu dojde.

Na případnou třetí fázi návratu dětí do škol tedy nemusí ani v letošním školním roce dojít?

Tak se na to podívejme. V pondělí 12. dubna startuje první fáze, 19. dubna se předpokládá, že se otevřou základní a mateřské školy i ve zbývajících okresech, a zároveň začne praktická výuka na středních školách a praktická a laboratorní výuka pro závěrečné ročníky vysokých škol.

U další fáze, tedy ty druhé stupně v rotacích, nelze predikovat, kdy k ní dojde. Pokud bych měl vyjít z nějakých zkušeností, rozestup by měl být minimálně 14 dnů. Pak je otázkou, jak se bude vyvíjet celý systém.

Říkám to teď trochu košatě, ale ta odpověď je jednoznačná. Každý by si přál, abychom dospěli i do dalších fází, ale bude to záležet na tom, jak celospolečensky budeme celou epidemii zvládat v následujících týdnech a měsících.

Jak uvažujete o té třetí fázi? Vraceli by se žáci prvních stupňů například zcela k prezenční výuce, nebo by se školy otevíraly pro další skupiny, například pro teoretickou výuku na středních školách?

Na častý dotaz, proč střídat prezenční a distanční výuku, je jednoduchá odpověď. Rotace skutečně redukují epidemiologické riziko více než prostá redukce žáků. Je to nástroj, jak bezpečně a především trvale udržet otevřené školy. Počítáme s tím, že týdenní rotace budou principem, který bude fungovat až do konce školního roku.

Když se ale podívám, kteří žáci by v následné fázi ještě chyběli ve školách, tak jsou tam samozřejmě ti nejmenší, tedy děti z mateřských škol.

Prioritou tak bude návrat žáků, kteří do škol chodit nemohou, a pak teprve je možné zvažovat návrat teoretické výuky na středních školách. Pokud je možné ji zabezpečit distančně, tak pak už její přínos v měsíci červnu není úplně zásadní.

Dá se tedy předpokládat, že se mateřské školy nejen pro předškoláky otevřou ještě do začátku prázdnin?

Pokud to bude možné, tak to uvítáme. Z toho vzdělávacího pohledu má ale pro mě jako pro ministra školství v té druhé fázi prioritu návrat žáků druhého stupně.

Vraťme se ještě k jednomu tématu, které se návratu žáků do škol týká, a to jsou maturity. Premiér Babiš se stále snaží protlačit úřední maturity. Uzavřelo se pro vás tohle téma plánem, který jste za Ministerstvo školství představil, nebo je ještě varianta úředních maturit na stole?

Už několik týdnů trpělivě opakuji, že maturity jsou otázkou pro ministra školství. My jsme v reakci na to, že nedošlo na začátku března k návratu žáků k prezenční výuce, velmi rychle představili scénář, který má podporu školské tripartity, všech školských asociací, České konference rektorů a Svazu průmyslu a dopravy. Myslím si, že tento scénář správně balancuje složitou situaci studentů, ale zároveň zachovává význam maturity jako certifikační zkoušky, stejně jako zajišťuje, že studenti budou ze škol odcházet s praktickými dovednostmi, ať už se bavíme o maturitě, nebo závěrečné zkoušce.

Za nás je toto řešení finální. Pro úřední maturitu nejsou splněny zákonné podmínky a nepředpokládám, že bych předkládal změnu zákona.

A připravil byste úřední maturitu, kdyby vám to nařídila vláda?

Mám za to, že věcné argumenty, které několik týdnů uvádím, jsou nezpochybnitelné. Myslím si, že vláda by neměla jít svým usnesením proti odbornému názoru gesčního ministra.

Vy už nejste členem hnutí ANO, na vládách často nehlasujete, nebo se neshodnete se svými kolegy nominovanými hnutím ANO či členy hnutí, na maturitu máte rovněž s premiérem jiný názor. Nežádal vás tedy předseda vlády třeba i v souvislosti s maturitami, abyste rezignoval?

Nežádal.

Co se týká sporů na vládě, ať už jde o Národní plán obnovy nebo cokoli jiného, to jsou spory odborné. Já jsem gesční ministr odpovědný za školství a je mou povinností ho hájit. Pokud se bavíme o utahování nebo rozvolňování, které se dotýkají školství, tak ty spory zase vycházejí z toho, že vzdělávání má mít jasnou prioritu, a já tenhle pohled razím dlouhodobě. Když docházelo k neshodám mezi mnou a třeba ekonomickými ministry, tak já chápu, že oni hájí svoje, ale mojí povinností je jim vysvětlit, že ztráty ve vzdělávání jsou mnohem větší než ty přímé ekonomické.

To je samozřejmé. Na druhou stranu jste ale také politikem, a to politikem hnutí ANO. Takže i na pozadí těchto sporů se členy nebo nominanty hnutí se můžeme ptát, za koho tedy ve vládě nyní sedíte, když nejednáte v souladu s hnutím ANO?

Jednám v souladu s vládním programovým prohlášením a s tím, že mám na jmenovacím dekretu napsáno, že mám zodpovědnost za oblast školství. Takže v tom mám svědomí naprosto čisté.

Takže ve vládě sedíte za školství?

Jsem gesčním ministrem za školství a naplňuji vládní prohlášení, které říká, že učitelé a nepedagogičtí pracovníci budou mít na konci tohoto volebního období 150 procent platu roku 2017, představil jsem moderní Strategii 2030+, dokud mělo Ministerstvo školství v gesci sport, tak je nezpochybnitelné, že prostředky klubům a svazům chodily řádně a včas, a vzniklo asi 500 investičních sportovních staveb. Jsem ve vládě od toho, abych naplňoval její priority v oblasti školství, a to dělám.

Zmínil jste Národní plán obnovy, který má sloužit pro čerpání peněz z EU na pomoc ekonomice po koronavirové krizi. Na vzdělávání a trh práce by mělo jít 22 procent z celé alokace, jenže půlka z částky na vzdělávání má jít na rozvoj trhu práce. Není to málo ambiciózní?

Vždycky můžete říct, že ta částka je nedostatečná. Původní návrh byl 15 miliard pro školství plus 5 miliard na vědu a výzkum. Po sporu na vládě s gesčním ministrem (průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem za ANO, pozn. red.) jsme se dohodli na navýšení o 3 miliardy korun. Pro vzdělávání je tedy k dispozici 18 miliard a zmíněných 5 miliard na vědu a výzkum. Důležité je říct, že k tomu jsou k dispozici standardní evropské fondy. Zároveň to nesmí znamenat snížení prostředků na národní úrovni, které jsou pro rozvoj vzdělávání a naplňování Strategie 2030+ klíčové. Částka, kterou jsem prosadil do vládního usnesení, je podle mě dobrá.

Stejná otázka platí i ohledně letního doučování. Na něj má jít 100 milionů, loni to bylo 14 milionů a doučování se zúčastnilo asi 5 tisíc dětí. Letos by to tedy čistě matematicky bylo nějakých 35 tisíc žáků. Není to málo, když je tady podle České školní inspekce minimálně 10 tisíc nezapojených dětí a 50 tisíc, které se učí distančně jen s obtížemi?

Nejdřív k číslům České školní inspekce. To číslo 50 tisíc, které jste zmínil, dosahovalo před necelým rokem 250 tisíc. K snížení přispělo i 1,3 miliardy korun na počítačové vybavení a vytvoření zápůjčního fondu pro žáky. To je podle mě úspěchem intervence Ministerstva školství a samozřejmě neziskových organizací, které se podpoře věnují a na které rozhodně nechci zapomenout.

Co se týká těch 10 tisíc nezapojených žáků, tak to číslo je konstantní, a pokud se podíváte před covidou krizi, tak tisíce žáků měly problém i s dostatečným rozsahem prezenční výuky. To znamená, že se dostáváme k nějaké skupině dětí, ke které je obtížné se dostat i prezenční formou.

Letní kempy nemají problém řešit, ale mít vyjma vzdělávacího efektu také socializační a pohybový efekt. Mimo ně zajistí Ministerstvo školství také 250 milionů korun na doučování. Klíč k tomu, jakým způsobem se částka rozdělí mezi školy, spoluvytváří Česká školní inspekce. Půjde o cílenou podporu, v rámci které je potřeba nastartovat kontinuální proces znovuzapojení žáků do prezenční výuky.

Tahle intervence se bude krýt s podzimními volbami do Poslanecké sněmovny a také koncem vašeho mandátu. Nabízí se tedy otázka, jestli jste v roli ministra ještě něco nestihl a chtěl byste to dokončit?

Je pravda, že na Ministerstvu školství jsme měli opravdu jinou představu, co budeme od dubna roku 2020 dělat. Schválení Strategie 2030+ ukázalo dlouhodobé výzvy pro české školství. Rád bych se tedy do konce svého mandátu zaměřil na to, abychom implementační karty jednotlivých úkolů Strategie 2030+ posunuli co nejdále a uvedli tak strategii v život. Aby se věci kolem středního článku podpory, revize rámcových vzdělávacích programů a dalších úkolů rozběhly, a následně je ministerstvo mohlo v tom dalším volebním období posunout. Protože cestou k modernímu vzdělávání je skutečně naplnění Strategie 2030+.

Kdyby hnutí ANO opět vyhrálo volby, budete pokračovat v roli ministra školství?

To je krásná spekulativní otázka. Já jsem především rád, že se nám s kolegy na Ministerstvu školství podařilo nastavit komunikaci směrem ke školám. Stejně tak mě těší, že si řada aktérů ve vzdělávání uvědomila, že měnící se metodiky ze strany Ministerstva školství jsou vždy v reakci na vývoj epidemie, a tedy že původcem všech opatření je Ministerstvo zdravotnictví.

Chtěl bych proto poděkovat všem kolegům nejen na ministerstvu, ale i ředitelům a učitelům, se kterými vše konzultujeme. To je něco, na co člověk může být hrdý.

Abych vám odpověděl na otázku, vůbec to nespojuji s tím, kdo bude po volbách ministrem školství, protože pro mě je důležité, že pracovníci ministerstva v covidové krizi obstáli.

Dobře. Tak tedy jiná a méně spekulativní otázka – budete v podzimních volbách kandidovat do Poslanecké sněmovny?

Nechystám se kandidovat do Sněmovny. Svou misi vnímám jako odbornou a na politickou kariéru poslance se nechystám, ostatně jsem ani neměl čas o tom přemýšlet.

Takže svou budoucnost vidíte v odborné, a ne politické sféře, když to už nebude v roli ministra školství?

Předpokládám, že svou odbornost ve své profesní kariéře ještě využiji.