Článek
Tým vědců zjistil, že po vložení králičího genu do šplhavnice zlaté (epipremnum aureum) je rostlina schopna čistit okolní vzduch tím, že rozkládá chemické látky, jako je benzen či chloroform, které v určité koncentraci mohou být zdraví škodlivé.
Do ovzduší v domácnostech se tyto látky dostávají běžnými aktivitami – chloroform se uvolňuje z chlorované vody během sprchování, benzen v důsledku kouření nebo z venkovního vzduchu.
S cílem omezit vystavení lidí takovýmto látkám vložili vědci do DNA šplhavnice zlaté synteticky vyrobený gen králíka. Nositelem tohoto genu je mnoho savců, včetně lidí. Produkuje enzym, který v těle rozkládá řadu chemických látek.
Benzen odbourává pětkrát rychleji
Vědci z Washingtonské univerzity uvádějí, že během pokusu klesla koncentrace benzenu v prostředí, kde se nacházely rostliny s pozměněnou DNA, za osm dní až o 75 procent. Látku tak odbourává téměř pětkrát rychleji než nemodifikované rostliny.
Tým vědců nyní provádí další experimenty, které mají zjistit, zda šplhavnice může snižovat hladiny i jiných škodlivých látek a také zda do ní lze vložit i jiné geny, jež by pomáhaly rozkládat například formaldehyd, jenž se do ovzduší dostává z čalounění nebo během vaření.
Tým navrhuje, aby rostlina byla součástí jakéhosi biofiltru, podobného miniaturnímu skleníku, kterým proháněl vzduch větrák.
„Pokud některou z těchto rostlin postavíte do kouta, nebude vystavena dostatečnému kontaktu se vzduchem, aby mohla účinkovat,” řekl profesor Stuart Strand, jeden z autorů studie. Na vyčištění vzduchu v domácnosti by stačilo 5–10 kilogramů rostlin, zařízení by mohlo navíc obsahovat i filtr pevných částic. „Na trhu momentálně nejsou žádné přístroje, které by řešily přítomnost těchto (chemických látek), takže navrhujeme technologii, která toto prázdné místo zaplní.”
Skepse i optimismus vědců
Profesor Laurence Jones z Centra pro ekologii a hydrologii, jehož výzkum nedávno ukázal, že rostliny v Británii ročně „vyčistí“ 1,4 milionu tun nečistot v ovzduší, řekl, že vědci z Washingtonské univerzity ještě musí prokázat, že jejich metoda funguje i mimo laboratorní podmínky. Rovněž poukázal na relativně dlouhou dobu, kterou šplhavnice na vyčištění vzduchu potřebovala – v reálném prostředí by podle něj bylo vzduchu k vyčištění mnohem více.
Biotechnoložka Liz Rylottová z Univerzity v Yorku je při hodnocení studie pozitivnější. „Je to skvělá průlomová technologie – na papíře je prospěšnost pro zdraví jasná... Tyto rostliny snižují váš kontakt s toxiny, což může být jenom dobře,“ řekla.
Zároveň dodala, že modifikovaná rostlina nebude v dohledné době v EU k sehnání. „Zákony v Evropě jsou čím dál restriktivnější při povolování této technologie.“
