Článek
Doby, kdy těžaři za odběr své ropy platili, jsou sice pryč, ale cena za barel severomořského Brentu pod 42 dolary je pro světovou ekonomiku mazivo, díky kterému může v době pandemie aspoň trochu fungovat. Kolem 16:00 našeho času se barel Brentu prodával za 41,73 dolaru a americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu stála 39,45 dolaru.
Nutno však dodat, že za minulý týden černé zlato podražilo o devět procent, což je v případě Brentu nejvíce od června.
Nyní však do hry vstupují faktory, které tlačí ceny dolů. Předně svou těžbu na největším libyjském ropném poli Aš-Šarára obnovuje libyjská státní ropná společnost NOC. Znepřátelené strany libyjské občanské války zahájily mírové rozhovory, což otevřelo okno pro vývoz.
Produkce ropy v Libyi se v lednu téměř zcela zastavila, protože polní maršál Chalífa Haftar zablokoval export suroviny. Minulý měsíc však Haftar ohlásil ukončení blokády.
V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu tam kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety: mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu na západě soupeří s kabinetem na východě země, který podporuje Haftarova východolibyjská armáda (LNA).
Firma NOC uvedla, že s Haftarovými vojenskými silami uzavřela dohodu o ukončení „veškerých obstrukcí“ na ropném poli Aš-Šarára. To před blokádou produkovalo zhruba 300 000 barelů ropy denně, napsala agentura Reuters.
Kromě příměří na jihu podepsali „mírovou smlouvu“ i těžaři v norském sektoru Severního moře. Firmy se dohodly s odboráři a skončila tak desetidenní stávka, která mohla v příštím týdnu vyústit ve snížení produkce o 25 procent.
Jih Spojených států ohrožoval minulý týden hurikán Delta. Způsobil výrobě energie v USA největší úder za posledních 15 let a zapříčinil snížení těžby ropy v Mexickém zálivu o 92 procent. O víkendu ale zeslábl na tropickou bouři.