Článek
Stát takto skladuje maso, sušené mléko nebo třeba olej či konzervy. Nově by měl být ale repertoár státních zásob výrazně širší. Za sto milionů korun chce totiž Správa státních hmotných rezerv nakoupit úplně nové potraviny.
„Uvažujeme o nových produktech. V letošním roce se chceme pustit do veřejné zakázky na luštěniny, na hrách, na fazole. Uvažujeme o cereáliích, ale třeba i o některých specialitách, jako je čaj a podobně,“ říká Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv s tím, že za dalších sto milionů korun nakoupí stát sušené mléko.
Kde jsou potraviny uschovány? Ze strategických důvodů zůstávají tyto sklady v utajení. Nám se ale s kamerou do jednoho podařilo dostat. Je v Jihlavě a v obrovské hale se tu skladují státní zásoby tvrdých sýrů. Každých šedesát dní je musí provozovatel skladu – a v tomto případě i výrobce sýrů – obměnit. Zásoby přitom po celou dobu procházejí přísnou kontrolou.
„Kromě plánovaných kontrol jsme zavedli ještě další,“ vysvětluje Pavel Švagr. Přísnější kontroly jsou i reakcí na kauzu Viktoriagruppe – kdy stát uskladnil pohonné hmoty v zahraničí, nikdo je nekontroloval a teď 6,3 milionu litrů nafty chybí. „Samozřejmě, že všechno, co děláme, je i trochu důsledek Kraillingu, protože Viktoriagruppe je velmi zvláštní příběh a je to pro nás velké poučení,“ dodává Švagr.
Pokud by skutečně ke krizi došlo, zásoby ze všech skladů budou okamžitě vyskladněny a rozvezeny na místo určení. Rozdělovat je bude armáda.
V novele zákona, která teď jde do mezirezortního připomínkového řízení, Státní správa hmotných rezerv navrhuje i princip živého stáda – tedy rezervací. „To znamená, zarezervuji si, a teprve v případě, kdy vypukne krize, kdy je reálný požadavek, tak za cenu v čase a místě obvyklou to, co mám zarezervováno, od toho dotyčného smluvního partnera kupuji," vysvětluje Švagr s tím, že takto funguje systém státních rezerv třeba ve Slovinsku.