Článek
Posloužit by měla jako podklad pro nastavení odškodnění. Počítá s tím nová strategie začleňování Romů na příštích deset let, kterou na svém posledním zasedání schválila vláda.
Podle stránek projektu Holocaust.cz protektorátní úřady z českých zemí do Osvětimi deportovaly přes 5500 českých Romů. Po válce se jich vrátila zhruba desetina. Web připomíná i tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.
„Ze strany vlády České republiky dosud nebyl učiněn krok ke spravedlivé kompenzaci majetku, který byl Romům za druhé světové války zabaven,“ stojí v nové strategii. Podle ní se přitom jedná o výrazný symbolický krok v procesu usmíření.
Podle schváleného dokumentu by měla vzniknout analýza předválečných majetkových poměrů Romů a Sintů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Umožnila by pak vytvoření kompenzačního mechanismu a následné odškodnění obětí. Spolupracovat s vládním odborem lidských práv mají Ústav pro studium totalitních režimů a spolek Výbor pro odškodnění romského holocaustu, který sdružuje oběti a pozůstalé po nich. Podle autorů strategie je kvůli dlouhé době, jež od války uplynula, potřeba se o získání informací a podkladů k vyrovnání pokusit co nejdřív. Na analýzu a nastavení odškodného kabinet ale schválil lhůtu deset let.
„Cílem opatření je vytvoření podkladu, na základě kterého by bylo možné učinit další kroky k nastavení kompenzačního mechanismu a jeho realizace do roku 2030,“ uvádí úkolová část strategie.
Vytvoření analýzy k odškodnění doporučila už před rokem a půl Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Požádala tehdy premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze. Babiš radě předsedá.
Podle sčítání lidu z první poloviny 20. let minulého století mělo tehdejší Československo 56 300 romských obyvatel. Z nich 579 bylo v Čechách a 2139 na Moravě a ve Slezsku, většina pak na Slovensku. Moravští Romové žili převážně v osadách na jihovýchodě Moravy, čeští kočovali. V roce 1927 republika přijala „zákon o potulných cikánech“, který kočování omezoval, uvádí web Holocaust.cz. Podle něj ale i bez této normy pokračovala integrace Romů na českém území přirozeně. Autoři projektu to dokládají tím, že už ve 30. letech vystudoval právnickou fakultu Rom, který pocházel z osady na Kyjovsku. Romové se nejčastěji živili jako řemeslníci a hudebníci, ale také jako příležitostní dělníci a nádeníci.
Nezisková organizace Výbor pro odškodnění romského holocaustu usiluje o změnu přístupu k romským obětem nacismu dlouhodobě. Požadovala mimo jiné odstranění vepřína z míst protektorátního tábora v Letech u Písku. Vyjednávala také s německými ministerstvy o náhradách.
Německo pak v roce 2016 romským obětem za válečné utrpení přiznalo odškodné 2556 eur (nyní zhruba 65 300 korun). Romové z Česka o něj mohli za určitých podmínek žádat přes Ministerstvo zahraničí. „Úřady nedisponují informacemi o přesném počtu romských žadatelů, kteří již byli v minulosti odškodněni v rámci kompenzačních programů obětem nacismu,“ uvádí strategie.
Její autoři hodnotí jednorázovou vyplácenou částku jako poměrně nízkou. Podle nich je také problematické, že o kompenzace nemohli žádat dědicové. Podle strategie tak spolek Výbor pro odškodnění romského holocaustu nepřestává usilovat o podobné odškodnění, jaké dostaly židovské oběti.
