Role premiantů je pryč. Delta rozjela nové epicentrum covidu

V jihovýchodní Asii je ostrá vlna koronaviru, spojená s variantou delta, podle CNN velmi citelná. Země zaznamenávají rychlý nárůst počtu případů a úmrtí. Státy jihovýchodní Asie, kterým se v loňském roce podařilo epidemii zvládnout, se nyní potýkají s přetíženými zdravotnickými službami, ale i nedostatkem nemocničních lůžek, vybavení a kyslíku.

V řadě těchto zemí také zavedli uzávěry a omezili pohyb i pracovní možnosti občanů, kteří už tak trpí finančními problémy. Frustrace lidí, kteří jsou nuceni snášet další omezování svých svobod, dosahuje bodu varu zejména v Malajsii a Thajsku, kde proti postupu vlád při řešení epidemie vypukly protesty. Myanmar se mezitím ocitl na pokraji kolapsu, únorový vojenský převrat tam rozvrátil zdravotnický systém i očkovací kampaň.

Země, jako je Velká Británie a Singapur, sice zaznamenávají nové nárůsty počtu nakažených, již ale plně proočkovaly více než polovinu svého obyvatelstva. Pro srovnání – Vietnam plně očkoval méně než 1 procento své populace, Thajsko přibližně 5 procent, Filipíny 7,2 procenta a epicentrum viru Indonésie 7,6 procenta, uvádí Our World in Data. I v České republice se počet očkovaných lidí blíží k 50 procentům.

Po více než roce a půl pandemie odhaluje nakažlivější varianta delta slabiny zemí s nízkou mírou proočkovanosti, a to i v případě, že předtím měly virus pod kontrolou.

Snad nikde v jihovýchodní Asii není tato změna trendu patrnější než ve Vietnamu. V loňském roce byla tato země díky agresivní strategii včasné kontroly cestujících na letištích a přísné karantény v boji proti viru dávána za vzor. Za poslední rok a půl mohli obyvatelé žít relativně normálním životem a ekonomika země podle Světové banky v roce 2020 dokonce vzrostla o 2,9 procenta.

Od konce dubna však Vietnam hlásí prudký nárůst počtu nakažených virem covid-19. Ve středu Vietnam ohlásil 7 623 nových případů, v neděli jich bylo 8 620. Většina nových infekcí byla zaznamenána v Ho Či Minově Městě, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) bylo ve Vietnamu potvrzeno celkem 177 813 případů, z toho více než 85 procent za poslední měsíc. Z celkového počtu 2 327 úmrtí ve Vietnamu byla přibližně polovina hlášena za poslední měsíc.

Vláda zavedla přísné uzávěry v hlavním městě Hanoji a Ho Či Minově Městě, aby se pokusila omezit další šíření. Epidemie však vyvolala tlak na vládu, aby zvýšila zásoby vakcín a zintenzivnila očkování. Podle JHU bylo dosud plně očkováno pouze 0,6 procenta z 96 milionů obyvatel Vietnamu.

Indonésie, čtvrtá nejlidnatější země světa, nedávno nahradila Indii jako hlavní asijské epicentrum covidu-19 a epidemie je devastující s počty nakažených dosahujícími více než 50 000 případů denně.

Z 354 milionů hlášených případů od začátku pandemie jich bylo podle JHU 1,2 milionu zaznamenáno za poslední měsíc. Ve středu Indonésie překročila hranici 100 000 úmrtí na koronavirus, a stala se tak teprve druhou asijskou zemí, které se to stalo. Za středu místní ministerstvo zdravotnictví nahlásilo 1 747 úmrtí a 35 867 případů.

Pokud bude šíření viru pokračovat v takové míře, mohlo by to podle odborníků přivést indonéský zdravotnický systém na pokraj katastrofy. Někteří se obávají, že situace může být horší, než ukazují čísla, protože se na přítomnost koronaviru netestuje dostatek lidí. Jeden místní průzkum zjistil, že z 10,6 milionu obyvatel hlavního města Jakarty se mohla covidem-19 nakazit téměř polovina.

Nemocnice jsou v Indonésii vytížené až na hranici svých možností, zdravotnický personál je vyčerpaný. Odborníci tvrdí, že Indonésie nyní sklízí plody toho, že nezavedla přísné uzávěry ani dostatečně neinvestovala do účinných systémů trasování.

V pondělí vláda oznámila prodloužení nejvyššího stupně omezení o další týden v několika městech a oblastech, včetně hlavního města a ostrovů Jáva a Bali. Ministr zdravotnictví země mezitím podle agentury Reuters uvedl, že ničivá vlna v některých oblastech dosáhla vrcholu, úřady chtějí v září začít postupně rozvolňovat.

Navzdory celostátnímu lockdownu zaznamenala Malajsie exponenciální nárůst případů i úmrtí. Epidemie si tam dokonce vynutila měsíční přerušení zasedání parlamentu. Mezi lidmi narůstá hněv. Stovky lidí o víkendu porušily proticovidová opatření, vydaly se protestovat v hlavním městě Kuala Lumpur proti postupu vlády při řešení epidemie a vyzvaly premiéra Muhyiddina Yassina k odstoupení.

Poté, co bylo v pondělí kvůli covidu-19 přerušeno mimořádné zasedání parlamentu, pochodovali opoziční zákonodárci k budově parlamentu a rovněž požadovali Muhyiddinovu rezignaci.

Frustraci z rostoucího počtu úmrtí, počtu očkování a ekonomických bolestí umocňuje současná politická krize v Malajsii. Muhyiddinova vláda je podle CNN na pokraji kolapsu. Minulý týden zahájily tisíce přepracovaných malajsijských lékařů stávku kvůli podmínkám v nemocnicích.

Protest se uskutečnil v době, kdy celkový počet případů nákaz v Malajsii překročil 1 milion a země hlásí nejvyšší počet nových infekcí za den. Ve středu Malajsie podle ministerstva zdravotnictví ohlásila nový rekordní počet případů – 19 819 nových infekcí. Před měsícem se tato čísla pohybovala okolo 7 tisíc.

Přestože si epidemie v zemi 12. května opět vynutila celostátní uzávěru, velkou část výrobního sektoru úřady považují za nezbytnou. Zaměstnanci tak navzdory rostoucímu nebezpečí pokračovali v práci, uvedla agentura Reuters.

V uplynulém měsíci se v Malajsii zlepšila míra proočkovanosti, zejména ve srovnání s jejími regionálními sousedy. Podle údajů Our World in Data je v Malajsii proti covidu-19 plně očkováno přibližně 22,5 procenta lidí.

Přestože Thajsko bylo mimo Čínu první zemí, která v lednu loňského roku nahlásila případ nákazy virem covid-19, udrželo si v roce 2020 nízký počet nakažených, hlavně díky úspěšným opatřením k omezení šíření nákazy.

V letošním roce však čelí mnohem větší výzvě. Po zvládnutí druhé vlny, která začala v prosinci loňského roku, se Thajsko snaží omezit třetí vlnu nákazy, jež vyhnala denní počet případů a úmrtí na nebývalou úroveň.

Ve středu Thajsko ohlásilo rekordní počet denně potvrzených případů, a to 20 920 infekcí – podle Centra pro řízení situace v oblasti covidu-19 (CCSA) se jedná o druhý den, kdy se v zemi objevilo více než 20 000 nových případů. Thajsko rovněž zaznamenalo 160 úmrtí, čímž se celkový počet obětí zvýšil na 5 663.

Nemocnice v hlavním městě Bangkoku jsou nárůstem počtu případů zahlceny. Poptávka po lůžkách výrazně převyšuje jejich kapacitu. Bangkok má v plánu vyslat více než 400 lékařů a zdravotních sester do městských slumů a hustě obydlených oblastí, aby otestovali a izolovali 250 000 obyvatel. Uvedl to Supat Hasuwannakit, prezident Společnosti venkovských lékařů.

„Možná se nám zatím nepodaří snížit míru infekce, ale doufáme, že se nám podaří ulehčit situaci s lůžky a snížit úmrtnost,“ řekl Supat.

V úterý Thajsko prodloužilo národní uzávěru až do konce měsíce. Nyní bylo pod nejpřísnější protokol zařazeno 29 provincií, což podle výpočtu CNN na základě údajů CCSA znamená, že pod určitou formou lockdownu bude zhruba 40 procent obyvatel země.

Vláda čelí kritice zejména kvůli očkovací kampani, plně očkováno je zhruba 5 procent populace. Na internetu v Thajsku se také podle webu The Guardian objevily snímky lidí umírajících na ulici, což podnítilo hněv veřejnosti vůči vládě. Úřady veřejnost už tehdy varovaly před zveřejňováním takových snímků, a dokonce zakročily proti celebritám, které kritizovaly reakci vlády.

Myanmar se hroutí hned ze dvou důvodů – kvůli pandemii a vojenskému převratu.

Myanmar se také potýká s poměrně rozsáhlou epidemií covidu-19, která zahltila již tak ochromený systém zdravotní péče. Omezení prodeje kyslíku vedlo k obviněním, že armáda směřuje dodávky kyslíku do vojenských nemocnic, případně vládním příznivcům. Současně se zdravotníci stali terčem útoků úřadů poté, co se postavili do čela hnutí, které vyzvalo odborníky a státní zaměstnance, aby nespolupracovali s vládou.

Junta také téměř zastavila očkovací kampaň, vakcíny proti covidu-19 téměř výhradně distribuuje mezi vojáky. Některé ozbrojené skupiny v Myanmaru, které proti armádě v čele země bojují, na kontrolovaných územích provádějí hromadné očkovací akce.

Za nedůvěrou veřejnosti v to, že junta dokáže epidemii zvládnout, podle generála Hlaina stojí „falešné zprávy a dezinformace na sociálních sítích“. Zároveň obvinil ty, kteří za údajnými dezinformacemi stojí, že covid-19 používají „jako nástroj bioterorismu“.

Obyvatelé se tak podle lékařů rozhodují pro samoléčbu doma. Pokud se vydají do nemocnice, jsou často odmítnuti, protože v zařízeních dochází kyslík, léčba i lůžka a na péči o pacienty není dostatek personálu, uvedli. Podle odhadů OSN je v zemi stále schopno fungovat pouze 40 procent zdravotnických zařízení.

Podle Světové zdravotnické organizace vzrostl počet hlášených případů nákazy v Myanmaru zhruba ze 100 na začátku června na přibližně 5 000 denně, přičemž celkový počet potvrzených infekcí činí 315 118. Myanmar rovněž hlásí 10 373 úmrtí.

Lékaři a dobrovolnické skupiny však tvrdí, že tato čísla jsou podhodnocená. Minimální testování, nedostatek oficiálních údajů a rozšířená nedůvěra veřejnosti k armádě znamenají, že nikdo nemá jasnou představu o rozsahu krize. Minulý týden britská velvyslankyně OSN Barbara Woodwardová varovala, že polovina z 54 milionů obyvatel Myanmaru by se mohla v příštích dvou týdnech covidem-19 nakazit.

Lidé v zemi navíc tvrdí, že armáda, která se v únoru chopila moci, využívá krizi způsobenou covidem-19 proti lidem, a jak počet nakažených a zemřelých stoupá, junta stupňuje útoky na lékaře a zdravotnické pracovníky, z nichž mnozí na protest proti převratu stávkovali a museli se skrývat, aby se vyhnuli zatčení. OSN zdokumentovala nejméně 260 útoků na zdravotnický personál a zařízení. Na více než 600 lékařů a zdravotních sester byl vydán zatykač, 67 zdravotníků úřady zadržují.