Článek
Maďarsko sice bude volit až v dubnu 2022, premiér Viktor Orbán i opozice ale hrají o všechno. A v sázce bude nejspíš každý hlas.
Orbán by mohl vládnout nepřetržitě 16 let
Pokud by se Orbánovi podařilo vyhrát, měl by před sebou další čtyři roky vlády. V roce 2024 by v délce nepřetržitého premiérského mandátu dohnal i německou kancléřku Angelu Merkelovou. Ve funkci by byl ale ještě o čtyři roky déle, vládl totiž už v letech 1998–2002.
Orbánova strana Fidesz ve spolupráci s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) už třikrát po sobě získala ústavní většinu. Tomu chce maďarská pozice zabránit a už loni v prosinci oznámila, že se proti Orbánovi sjednotí. Šest ideologicky nesourodých stran v každém ze 106 jednomandátových volebních obvodů postaví společného kandidáta proti uchazeči z Fideszu.
V opoziční koalici je jak liberální hnutí Momentum, pravicový Jobbik, tak i zelená strana Dialog za Maďarsko (Párbeszéd). Neznamená to sloučení stran, ale jen jejich volební koordinaci. „Maďarský lid má po deseti letech první skutečnou šanci setřást zkorumpovanou a nepoctivou vládu Fideszu,“ uvedla v prosinci „protiorbánovská fronta“.
Až čtvrtina voličů teď neví, koho volit
A podle průzkumů z poslední doby se opoziční koalice na Fidesz dotáhla. Šance obou táborů na vítězství jsou rok před volbami vyrovnané. Podle průzkumu institutu Nézőpont z 8. a 9. března by teď volby vyhrál Fidesz s 38 procenty, hned v závěsu je ale s 37 procenty opozice. Na 22 procent voličů je nerozhodnutých.
Nézőpont odhaduje, že po rozdělení hlasů nerozhodnutých voličů by nakonec volby vyhrál Fidesz s 53 procenty, zatímco opozice by získala 44 procent. Vysvětluje to tím, že voliči Fideszu jsou věrnější a odhodlanější. Institut zároveň upozorňuje, že se opozici od prosincového ohlášení jednotné kandidátky nepodařilo posílit.
Vysoké procento nerozhodnutých ukázaly i průzkumy jiných agentur z února. Podobné je v nich i rozdělení sil mezi Fideszem a opozicí. Jisté je tedy zatím jen to, že v současnosti jde o velmi vyrovnaný souboj, píše server Index.
Opozice už oznámila, že v každém ze 106 jednomandátových obvodů bude pořádat primárky. Kandidaturu navíc musí složitě koordinovat – nejen kvůli vlastním zájmům každé ze šesti stran, ale i komplikovanějším volebním pravidlům a kvótám, které nedávno Fidesz v parlamentu prosadil.
Kdo bude tváří koalice?
Strany v současnosti připravují společný volební program, který budou prezentovat nejspíš už letos v květnu. Kdo bude volebním lídrem, ale zatím jasné není, média informují až o osmi potenciálních zájemcích.
Největší šanci má podle průzkumu institutu Idea z konce února místopředsedkyně Evropského parlamentu Klára Dobrevová z levicové Demokratické koalice (DK) a manželka expremiéra Ference Gyurcsányho, který DK vede. Upřednostňuje ji 28 procent. Těsně za ní je s 27 procenty předseda pravicové strany Jobbik Péter Jakab.
Předseda Jobbiku Péter Jakab na snímku z loňského března.
V první trojici je s 22 procenty i budapešťský primátor Gergely Karácsony ze zeleného Dialogu za Maďarsko. Dobrevová ani Karácsony ale dosud svůj zájem o místo volebního lídra veřejně neoznámili.
Šestice opozičních stran loni v prosinci oznámila, že chce zemi „očistit od korupce“ a obnovit svobodu médií. V plánu má i novou ústavu a volební zákony. Do voleb ale stále zbývá zhruba rok a v Maďarsku teď navíc sílí další pandemická vlna, politický vývoj je proto předvídatelný jen obtížně.
