Článek
Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo rok od konce šestitýdenní války o Náhorní Karabach. Arménské ministerstvo obrany později informovalo, že strany konfliktu se za ruské asistence dohodly na přerušení bojů a že na hranicích večer místního času zavládl klid. Rusko, které má v Arménii vojenskou základnu, zprostředkovalo mírovou dohodu a vyslalo do regionu téměř 2 000 vojáků.
Turecko se postavilo na stranu Ázerbájdžánu, jenž získal zpět rozsáhlá území, která ztratil v dřívějším konfliktu.
„V souladu s dohodou zprostředkovanou ruskou stranou ustala palba na východním úseku arménsko-ázerbájdžánské hranice a situace je relativně stabilní,“ uvedlo arménské ministerstvo obrany v prohlášení.
„V důsledku bojů, které rozpoutaly ázerbájdžánské ozbrojené síly po útoku na arménské pozice, má arménská strana ztráty (na životech) a zraněné,“ stálo dále v prohlášení. Ministerstvo dodalo, že Arméni přišli o „dvě vojenské pozice“.
Šéf výboru arménského parlamentu pro zahraniční vztahy Eduard Agadžanjan podle agentury Interfax později sdělil, že podle nepotvrzených informací zemřelo 15 vojáků arménských ozbrojených sil. Arménské ministerstvo obrany, podle kterého Ázerbájdžán používá mimo jiné dělostřelectvo, rovněž informovalo, že nepřítel 12 jeho vojáků zajal.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany z útoku naopak obvinilo arménské jednotky, které podle něj ostřelovaly jeho vojenské pozice. Tvrdí, že v bojích byli zraněni dva jeho vojáci. „Jednotky arménských ozbrojených sil (…) zaútočily na bojové pozice ázerbájdžánské armády v Kelbadžarském a Lačinském okrese,“ uvedl resort obrany podle agentury TASS. Baku dále tvrdí, že útok odrazilo a zničilo část arménské vojenské techniky.
Jerevan dnes mezitím požádal o pomoc Moskvu, uvedl podle agentury Interfax tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Agentura TASS však napsala, že žádost nebyla podána oficiálně a že arménský velvyslanec v Moskvě ji zatím nepotvrdil.
„Vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán zaútočil na svrchované území Arménie, žádáme Rusko, aby bránilo územní celistvost Arménie na základě dohody z roku 1997 (o vzájemné obraně) mezi našimi zeměmi,“ citovala Grigorjana agentura Interfax. Rusko má v Arménii vojenskou základnu.
Arménie později informovala, že situace se stabilizovala. „Díky dohodě, jíž bylo dosaženo za ruské asistence, se situaci na arménsko-ázerbájdžánských hranicích povedlo stabilizovat,“ oznámilo arménské ministerstvo obrany. „K 18:30 místního času (15:30 SEČ) je situace relativně klidná a palba byla přerušena,“ upřesnilo ministerstvo.
Před tímto oznámením o situaci na arménsko-ázerbájdžánské hranici hovořil po telefonu ruský ministr obrany Sergej Šojgu se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a vyzval je, aby se zasadily o snížení napětí.
V rozhovoru s arménským ministrem obrany Surenem Papikjanem přislíbil pomoc Moskvy při urovnání konfliktu, napsala agentura TASS s odvoláním na vyjádření arménského ministerstva obrany.
Dnešní vyostření situace v oblasti projednával telefonicky s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem také ruský prezident Vladimir Putin, sdělil Kreml bez dalších podrobností.
K úplnému klidu zbraní a deeskalaci vyzval Baku a Jerevan odpoledne šéf Evropské rady Charles Michel, který o aktuálním vývoji v oblasti jednal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem. „EU je (…) v zájmu stabilního jižního Kavkazu odhodlána spolupracovat se svými partnery,“ napsal Michel na Twitteru.
Baku a Jerevan před rokem svedly válku o Náhorní Karabach, ovládaný tamními arménskými separatisty. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. To v enklávě rozmístilo své vojáky jako mírové síly.
Po konci šestitýdenní války sice v arménských rukou zůstala většina Náhorního Karabachu, jejž ovládli tamní arménští separatisté na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Konflikt si vyžádal na 7 tisíc obětí z řad vojáků a asi 150 mrtvých civilistů.
Na společných hranicích pravidelně dochází ke střetům. Dohoda rovněž zanechala mnoho otázek nedořešených, včetně právního statusu Náhorního Karabachu a Arménů, kteří tam žijí, poznamenala agentura Reuters.
V listopadu se situace výrazně zhoršila, o víkendu se Baku a Jerevan vzájemně obvinily ze střelby na hranici a v pondělí arménský premiér obvinil Ázerbájdžán z narušení společné hranice, což Baku později popřelo.
