Rok od vyhlášení stavu pandemie. Kdy už skončí?

Názory odborníků se různí. Shodují se však na tom, že konec pandemie nebude tak konkrétní jako její začátek a v každé zemi se konec nachýlí v odlišný čas podle toho, jak si v průběhu pandemie stát počínal. Většina vědců ale ani nepředpokládá, že virus někdy zmizí úplně.

„Budoucnost bez covidu-19 nás nečeká,“ říká Jodie McVernonová, ředitelka epidemiologie na Institutu pro infekci a imunitu v Melbourne. „Díky vakcíně jen směřujeme k urychlení odklonu od katastrofy, tedy ohromující epidemie s vysokou úmrtností.“

Někteří lékaři tvrdí, že se z viru Sars-CoV-2 časem může stát sezónní nemoc, jako je chřipka. Podle jiných je pravděpodobnější, že virus bude na nízké úrovni cirkulovat celá léta a kvůli novým mutacím bude představovat potenciální nebezpečí neustále.

Přesně před rokem šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že se ve 114 zemích světa nachází 118 tisíc nakažených. „Každá země stále může průběh pandemie ovlivnit,“ řekl tehdy. Vlády tak volily nejrůznější metody pro ochranu své populace, nemoc má přesto po roce na svědomí více než 2,6 milionu životů, nakazila 117 milionů lidí a přivedla globální ekonomiku k největšímu propadu za téměř století.

Naděje na naplnění výzvy k určení směru pandemie se tak po roce upíná k očkování. „Konec pandemie znamená ukončení hrozby nárůstu infekcí a nemocí, které by mohly přemoci systém zdravotní péče,“ řekl Ben Cowling, profesor epidemiologie na hongkongské škole veřejného zdraví. Podle něj mohou například Spojené státy a Evropa kombinací plošného očkování a dovršení komunitní imunity v příštích několika měsících dojít k „návratu k normálu“ a životu s minimem protipandemických opatření.

Na delší lokte se mu jeví situace v Asii, kde se nákaza na nízké úrovni drží už nějakou dobu a ukazuje se, že kolektivní imunity lze dojít jen dostatečným proočkováním populace.

Obecně se předpokládá, že imunita vůči koronaviru nastane, pokud jsou vůči viru imunní alespoň dvě třetiny populace. V tomto bodě „virus bude cirkulovat i po mnoho dalších let, ale nebude představovat velkou hrozbu pro systémy zdravotní péče,“ uvedl Cowling.

S dalším vývojem pandemie a výskytem nových mutací ale vědci své odhady přehodnocují. Anthony Fauci, nejvýznamnější americký odborník na infekční choroby, prohlásil, že je v současné době nutné proočkovat ne 60, ale 90 procent populace. Což je problém, který v současné době zatím trápí devítimilionový Izrael – čtvrtina lidí je mladší 16 let, což je minimální doporučený věk pro očkování vakcínou Pfizeru, kterou země používá. Země tak v další fázi musí vyřešit, kdy a jak začne plošně očkovat i děti.

Odborníci zatím nevědí, jak by neustálý návrat nemoci mohl fungovat. Jedna z teorií předpokládá, že se virus v mírném podnebí může vyskytovat náhle a sezónně jako chřipka a zasahovat části populace, které vůči viru imunní nejsou, lidi s oslabenou imunitou a další zranitelné skupiny.

S úspěšným vývojem vakcín se ale vyvinul i sám koronavirus ve varianty, které nyní budí obavy. Mutace, které během šíření viru vznikají přirozeně, by mohly zapříčinit vznik kmenů, které proklouznou přes imunitní obranu člověka a naruší imunitu. „Vlastně by se dalo říct, že s každou novou mutací řešíme zcela nový virus,“ vysvětluje Jon Andrus, profesor globálního zdraví na Milken Institute School of Public Health na Univerzitě George Washingtona. „Takže naděje, kterou máme k dosažení imunity proti původnímu viru, přijde vniveč. To je jeden scénář.“

Předběžné výzkumy takzvané jihoafrické a brazilské mutace naznačují, že se jimi mohou nakazit i lidé, kteří v nedávné době prodělali nemoc v její „staré“ podobě. Další výsledky klinických studií dokazují, že určité vakcíny mají proti novým mutacím sníženou účinnost. K pochopení těchto variant je ale stále zapotřebí dalších výzkumů a nových informací.

Je dost možné, že se vakcíny budou muset každým rokem upravovat, aby držely krok s vývojem dalších mutací, stejně jako je tomu u chřipky. „Na další zjištění ale budeme potřebovat třeba rok,“ dodává Andrus s tím, že je zatím příliš brzy říct cokoli s jistotou. Výrobci vakcín i vědci momentálně pracují na dalším vývoji a snaží se přijít na způsob, jakým nové kmeny monitorovat globálně – i v tomto případě stejně tak, jak tomu je u chřipky.

Imunoložka Ashley St. Johnová, docentka na lékařské fakultě Duke-NUS v Singapuru, uvádí, že důkazy ukazují, že vzhledem k důležitosti vakcín může jakýkoli pokles účinnosti jednoduše znamenat, že pro dosažení dostatečné úrovně proočkování společnosti bude zapotřebí více naočkovaných jedinců.

„Skutečnou výzvou je dostat se na úroveň komunitní imunity a pak, když za pár let uvidíme, že se kvůli novým mutacím nákaza začíná šířit znovu, můžeme vakcínu vyvíjet podobným způsobem, jako se pracuje s tou proti chřipce,“ řekla.

Konec pandemie a postupný návrat k normálu tak dle St. Johnové bude zřejmý na základě toho, jak rychle země zvládnou očkování. „Jakmile začneme mít více očkovaných jedinců, můžeme přejít k systému, kde důvěřujeme vakcíně, abychom udrželi lidi v bezpečí,“ uvedla a poznamenala, že by šlo o postupné budování imunity společnosti až do bodu, kdy populace dosáhne imunity potřebné k zastavení šíření.

Cílem WHO je nyní ukončit „akutní fázi“ pandemie, snížit počet hospitalizací, úmrtí a těžkých průběhů nemoci po celém světě do konce tohoto roku. Naplnění plánu závisí na úspěchu globálního mechanismu distribuce vakcín známého jako Covax Facility, který má předejít selhání z minulých zdravotních krizí, kdy bohaté národy měly vakcíny nebo léčbu daleko dostupnější než chudší státy.

Podle WHO bude do příštího pondělí do světa vysláno 34 milionů ze 2 miliard dávek, které mají být letos distribuovány prostřednictvím Covax Facility. Vidina síly 34 milionů dávek rozdělených mezi 51 zemí však vedle počtu dosud používaných dávek ve Spojených státech a Číně, dvou zemích produkujících vakcíny, poněkud bledne. Celkovým cílem Covaxu je dostat vakcínu do konce roku k 20 procentům populace ze zemí, kde je potřeba pomoci – což je hluboko pod potřebnou hranicí k dosažení kolektivní imunity.

Čím víc se virus mezi lidmi šíří, tím větší je pak pravděpodobnost vzniku a šíření nových mutací. „Čím více budeme spolupracovat a považovat pandemii skutečně za globální problém vyžadující globální řešení, tím pravděpodobněji uspějeme,“ domnívá se Andrus z Washingtonu. „Je to sice závod, ale je třeba vyhrát ho všude.“

Někteří vědci nezapomínají na prokázaný vliv počasí. První systém předpovědi pandemie covidu-19 na světě vyvinuli čínští vědci. Jejich model je schopný vytvářet předpovědi na základě složitých klimatických dat a dokáže odhadnout, kdy bude lépe, ale i hůř. Časem by měl být schopný započítat i třeba údaje týkající se leteckého provozu a přírodních katastrof. Poměrně přesně už systém odhadl lednový vývoj.

„Globální systém predikce pandemie covidu-19“ (Global Prediction System for the Covid-19 Pandemic) kombinuje dynamickou klimatickou statistiku s epidemickým modelováním. Ve svých výpočtech zohledňuje teplotu, vlhkost i účinnost vládních pandemických kontrolních opatření.

Momentálně je systém schopný generovat prognózy pandemického vývoje pro více než 190 zemí. Cílem je pak využívat získaná data jako včasné varování pro jednotlivé vlády a zajistit jim dostatek času na zavedení vhodné, vědecky podložené taktiky a politiky v oblasti veřejného zdraví. Kombinace včasného varování a správně zvoleného postupu by měla pandemii úspěšně potlačit.

Podle aktuální předpovědi nové případy covidu-19 klesnou na sezónní minimum v dubnu, s přibližně 9,2 milionu případů po celém světě. Na přibližně 14 milionů se čísla dle předpovědi vyšplhají v červenci.

Systém je schopen generovat i předpovědi i na každý měsíc zvlášť. Do konce roku by mělo být ohlášeno téměř 18 milionů nakažených, tedy asi 15 procent z celkového počtu potvrzených případů na celém světě od začátku pandemie. Co se týče jeho přesnosti v minulých měsících – systém pro leden předpovídal příbytek zhruba 20 milionů nakažených. Reálné statistiky Světové zdravotnické organizace uvádějí za leden 19 milionů.

Systém ale také předpokládal, že i kdyby bylo 70 procent světové populace naočkováno do konce minulého měsíce a nedošlo by k ovlivnění účinnosti vakcín, pandemie by i přesto trvala čtyři roky.