Rok od pádu trojské lávky. Podívejte se na deset mostů, které se musely uzavřít nebo zbourat

Pokud bychom chtěli bilancovat, tak končící rok můžeme nazvat Rokem mostů. Loni se 2. prosince se zřítila lávka mezi Trojou a Císařským ostrovem v Praze. Co se zprvu zdálo jako výjimečný případ, se ukázalo jako systémový problém. V Praze se tak od začátku roku kvapně uzavíraly mosty přes Vltavu. Nejprve lávky železničního mostu, pak Libeňský most, most na Vltavské a nakonec most Legií.

Ale nezůstalo jen u hlavního města. V Karlových Varech přišlo Ministerstvo dopravy na to, že Doubský most je v horším stavu, než se čekalo. Předchozí kontroly to přitom neodhalily. Ministr Dan Ťok tak v srpnu nařídil mimořádnou kontrolu tisícovky silničních a železničních mostů po celé republice.

Tady je desítka nejproblémovějších.

Betonová lávka nad Vltavou se nečekaně zřítila 2. prosince 2017. V tu chvíli po ní přecházeli čtyři lidé, dva utrpěli těžká zranění. Magistrát slíbil, že je odškodní. Jak ale uvedl server iRozhlas.cz, pražští radní schválili pro postižené jednorázovou částku 50 tisíc korun. Žádné další peníze nedostali. Jedna ze zraněných má přitom trvalé následky. Za pečovatelku, rehabilitace a nadstandardní péči navíc zaplatila už 150 tisíc korun.

Lávka byla podle tehdejšího náměstka primátorky pro dopravu Petra Dolínka neopravitelná. Podle studie z roku 2015 měla ale životnost ještě čtyři roky.

„Nemůžu říci, že žádný z mých zaměstnanců nepochybil, ale neměli jsme indicie, že by tam byl jakýkoli problém,” uvedl ředitel Technické správy komunikací (TSK) Petr Smolka. „Lávka nebyla v dobrém stavu, ale nebylo to v havarijním stavu,” dodal.

Seznam nechal zkontrolovat revizní posudky soudní znalkyní v oboru stavebnictví Miloslavou Pošvářovou. Její závěry byly jednoznačné: pádu lávky město mohlo zabránit, metodika při posuzování stavu lávky byla stanovena chybně a TSK zanedbala své povinnosti.

Policie případ stále vyšetřuje a zatím nemá žádné závěry. Lávku zatím nahradil přívoz. V lednu 2019 zažádá pražský magistrát o stavební povolení pro stavbu provizorní lávky, která opět spojí Císařský ostrov a Troju. Hotová by měla být v příštím roce.

Pád trojské lávky ukázal na dlouho neřešený problém. Vědělo se, že pražské mosty jsou ve špatném stavu. Nikoho ale nenapadlo, že by mohly skutečně začít padat.

Technická správa komunikací proto ani ne dva týdny po kolapsu v Troji uzavřela pro pěší lávky po stranách železničního mostu u pražské Výtoně. Ty byly v havarijním stavu. Místo mostu mohli lidé použít přívoz. Pro cyklisty a chodce se lávky znovu otevřely po deseti měsících.

Studie Kloknerova ústavu, kterou zveřejnil server Aktuálně.cz, navíc na konci listopadu ukázala, že se železniční most musí zbourat. Opravit lze jen kamenné části a pilíře v řece. Správa železniční dopravní cesty je chce proto využít a postavit na nich repliku původního mostu.

Osud Trojské lávky vyděsil i radní v Nymburku. Jejich most pro pěší a cyklisty byl totiž stejné konstrukce a od stejného projektanta jako lávka v Praze-Troji. Z bezpečnostních důvodů ji proto v polovině prosince 2017 nechal starosta Pavel Fojtík uzavřít.

Město se rozhodlo, že lávku nechá zbourat. S demolicí ale nijak nespěchalo. Na začátku června však Státní plavební správa zakázala lodím, aby pod lávkou proplouvaly, protože by se mohla kdykoliv zřítit.

„Město Nymburk nás informovalo o naprosto havarijním stavu lávky, která může kdykoli spadnout, takže jiné řešení než zastavit tam plavbu v tuto chvíli nemáme,” řekla ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.

Demolice proběhla na začátku srpna. Lávce zkorodovala nosná lana, přesto najatá stavební firma předpokládala, že se konstrukce zřítí až po několika hodinách práce. Stačilo ale přestřihnout jen zhruba 25 procent lan a most se po hodině zřítil do Labe. To jen potvrdilo, v jak kritickém stavu lávka byla.

V Praze šel po železničním mostu jako druhý na řadu Libeňský most. Pražský magistrát 18. ledna uspořádal konferenci, na které oznámil, že od půlnoci se most uzavře pro tramvaje i automobily.

V havarijním stavu byla část soumostí na břehu u Palmovky. Stavaři ji proto museli podepřít. Uzavírka mostu znemožnila rychlé spojení mezi Libní a Holešovicemi. Cestující městskou hromadnou dopravou tak museli volit trasu přes Karlín a Štvanici. Město zprovoznilo na konci ledna ještě nový přívoz.

Provoz tramvají a osobních automobilů se na Libeňský most vrátil 3. března. Tehdejší radnice na konci dubna rozhodla, že nejlepší variantou bude most zbourat a postavit nový. Proti tomu demonstrovaly zhruba dvě stovky lidí, kteří druhý den na protest most na několik minut zablokovaly.

Nová radnice pod vedením primátora Zdeňka Hřiba ale bourání vyloučila. Libeňský most tak čeká rekonstrukce. O jejím postupu se rozhodne na jaře příštího roku.

V horším stavu, než se očekávalo, byl i Negrelliho viadukt. První pražský železniční most a druhý nejstarší stále stojící most v Praze se začal opravovat v červenci 2017. Hotovo mělo být na podzim 2019.

V průběhu rekonstrukce za celkem 1,4 miliardy korun se ale ukázalo, že minimálně 16 mostních kleneb se bude muset zbourat a postavit kompletně znovu. Termín pro dokončení modernizace se tak odhaduje na duben 2020.

„Některé pilíře a oblouky se budou dělat úplně znova, a to stejným způsobem jako před 170 lety,“ řekl novinářům při prohlídce stavby ministr dopravy Dan Ťok.

Havarijní stav mostů donutil k větší opatrnosti i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). To otestovalo v květnu devadesát let starý silniční most mezi obcemi Holýšov a Staňkov, na který stavaři nasypali 100 tun kameniva.

„Tento most není v havarijním stavu, je na pátém ze sedmi stupňů a mohl by dál sloužit. Nevyhovuje ale svou šířkou. Je to příležitost si vyzkoušet, jak je na tom s nosností a technickou kondicí,” řekl Jan Rýdl ze ŘSD.

Odborníci netušili, jestli most vydrží. Odolal ale dokonce dvojnásobné zátěži, než na jakou byl konstruován. ŘSD ho ale stejně nechalo zbourat. Na otázku, proč tedy silničáři nestrhli most rovnou a vypláceli peníze na jeho prověrku, Rýdl odpověděl, že si tak chtěli ověřit správnost jejich odhadu, v jakém stavu se most opravdu nachází.

Na Plzeňsku si Ředitelství silnic a dálnic ověřilo, že jejich odhad stavu mostu a jeho skutečný stav se shodují. Situace v Karlových Varech ale ŘSD vrátila znovu na začátek. Doubský most, který je nejdůležitější komunikací spojující dálnici D6 a silnici směr Plzeň, stavaři od jara opravovali. Ministr dopravy Dan Ťok ale na konci dubna rozhodl, že se bude bourat. Navzdory původní diagnostice se totiž zjistilo, že nosné prvky jsou zrezivělé a oprava není možná.

„Připravit rekonstrukci zásadní dopravní spojnice v 21. století tak, že po čtyřech měsících uzavírky přijdu na to, že je most třeba snést a postavit nový, je z mého pohledu naprosto neomluvitelné,“ rozčílil se tehdejší primátor Petr Kulhánek.

Ministr dopravy Ťok proto z obavy nařídil mimořádnou kontrolu silničních i železničních mostů v Česku, které byly postaveny v 60. až 80. letech. Jde zhruba o tisícovku staveb, asi 400 mostů na železnici a 600 dálničních a silničních.

Karlovy Vary mezitím musí odložit další nutné opravy mostů. Rekonstrukci co nejdříve potřebuje Dvorský most i nedávno opravovaný most přes Chodovský potok.

V dubnu to vypadalo, že se chátrající most přes Novomlýnskou nádrž uzavře pro kamionovou dopravu. Jde přitom o klíčovou komunikaci na hlavním tahu z Brna na Mikulov a Vídeň. Především zahlcená města Břeclav a Znojmo se obávala, že ulice už zcela ucpe odkloněná nákladní doprava.

Krajský úřad ale rozhodl, že se přes most bude jezdit kyvadlově, vždy pouze v jednom směru. To ale přineslo dlouhé kolony. Na konci listopadu proto ŘSD přišlo s provizorním řešením. Asi metr nad současnou vozovkou nainstalovalo takzvaného „mamuta“ – dočasný most, který rozložil váhu po celé délce toho původního. Na silnici se tak vrátil provoz v obou směrech.

„Naším úkolem bylo vyřešit neuspokojivý technický stav, který most měl. Toto řešení je pouze provizorní. Má tu stát necelé dva roky,“ řekl projektant Martin Herka. Nový most by se měl začít stavět v březnu 2020.

Ke zlepšení dopravní situace v hlavním městě nepřispělo ani nečekané uzavření mostu na Vltavské. Provoz se navíc na konci října nepřerušil jen na Bubenské, která pokračuje na magistrálu, ale i na tramvajových tratích. Část mostu, která byla v havarijním stavu, podjíždí linky na vytížené spojnici mezi Vltavskou a Strossmayerovým náměstím.

„Za posledních 25 dní měření se stav mostu začal velmi rychle zhoršovat a praskliny v jeho konstrukci, které důkladně už řadu měsíců monitorujeme, se začaly rychle a nebezpečně zvětšovat,” uvedla ve zprávě TSK Praha.

Most během týdne správa komunikací podepřela a byl znovu otevřen. Rekonstrukce ale nepřipadá v úvahu a most se bude muset zbourat. Konstrukcí je podobný loni zhroucené Trojské lávce a mostu v italském Janově, který se zřítil v srpnu.

Na konec dopravního chaosu se těší v Ostravě. Nejfrekventovanější silnice ve směru z moravskoslezské metropole do Havířova byla uzavřená od března. V příštím týdnu by se měla ale podle plánů vozidlům otevřít.

Stavaři odstranili mostní svršek a vybudovali nový, vytvořili novou protikorozní ochranu ocelových konstrukcí, opravili rozpadající se betonové části a vyměnili mostní závěry a ložiska.

Obousměrný provoz se do Rudné ulice vrátí 9. prosince. Životnost mostů rekonstrukce prodloužila o dalších 30 let.