Hlavní obsah

Rok 2021 bude lepší, omezení ale budou platit dál, předpovídají Němci

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Ředitel německého Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler.

Německá předpověď pro další rok či rakouské poučení z jarního epicentra koronavirové nákazy. Kromě těchto témat se Středoevropský deník věnuje i karanténě polského premiéra či reakcím na odsouzení Mariana Kotleby.

Článek

RKI: I s vakcínou bude život omezený

Prestižní berlínský Institut Roberta Kocha zveřejnil nepříliš optimistickou prognózu ohledně podoby našich životů v roce 2021. Podle RKI sice už bude k dispozici vakcína proti novému typu koronaviru, ovšem jen v omezené míře. Lidé v Německu tak podle odborníků musejí i nadále počítat s omezeními, jako je například nošení roušek, píše deník Die Welt.

V novém strategickém materiálu, který vyšel v úterý, Institut Roberta Kocha uvádí, že k dispozici bude jedna nebo více vakcín a že se boj proti koronaviru rozhodujícím způsobem zlepší. Jenže očkovací látka bude nejprve dostupná jen v omezeném množství a přednostně používána pro zvlášť rizikové skupiny.

RKI tak upozorňuje, že i nadále budeme muset společné trávení času určitým způsobem upravovat. Pod tím se rozumí dodržování bezpečné vzdálenosti, dbání na hygienická pravidla, nošení roušek, větrání a přeložení volnočasových aktivit do venkovních prostor, dočteme se dále v textu.

Berlínský institut zveřejnil také „strategické cíle“ pro další období. Prioritou je „minimalizovat zdravotní dopady pandemie za co nejmenšího zásahu do společenského a hospodářského života“. Podle prezidenta RKI Lothara Wielera je v Německu zapotřebí se v příštích týdnech a měsících soustředit na „časově regionálně omezená opatření přizpůsobená příslušnému riziku“. Za místa, která hrají roli v šíření koronaviru, označuje RKI ve své zprávě také vzdělávací zařízení.

Komise napsala, co bylo v Ischglu špatně

Úřady byly špatně připraveny, měly reagovat dříve a pro případ pandemie neměly žádní evakuační plány. To jsou některé ze závěrů zprávy komise, která vyšetřuje jarní rozšíření nákazy koronavirem v rakouském lyžařském středisku Ischgl.

Předseda odborné komise Ronald Rohrer v pondělí v Innsbrucku řekl, že například provoz lyžařských autobusů a lanovek byl zastaven o den později, než bylo žádoucí. Problémy nastaly také v komunikaci mezi místními úřady a veřejností a mezi rakouskou vládou a místními úřady.

Kancléř Sebastian Kurz 13. března na tiskové konferenci nečekaně vyhlásil karanténu nad údolní oblastí Paznauntal, ale podle expertní komise bylo zavedení opatření nepřipravené a zahraniční hosté region opouštěli v panice.

Šestičlennou nezávislou komisi s experty z Německa, Švýcarska a Rakouska svolala v květnu spolková země Tyrolsko. Jejím úkolem není odhalování případné trestněprávní odpovědnosti či rozhodování o odškodnění osob, které se na dovolené v Ischglu nebo při chaotickém odcestování ze střediska nakazily.

Polský premiér v karanténě

Polský premiér Mateusz Morawiecki musel do karantény, v pátek se totiž setkal s nakaženým členem ochranky. Symptomy nemoci covid-19 Morawiecki nemá, izoluje se přímo v budově úřadu vlády a kabinet bude řídit po internetu. Informoval o tom mluvčí polské vlády Piotr Müller.

Morawiecki není prvním členem vlády, který musel v Polsku do karantény. Kvůli onemocnění nominanta na ministra školství muselo do karantény hned několik mistrů, ministr státního majetku Jacek Sasin už dokonce potřetí.

Protest za zachování farem na kožešiny

Od varšavského sídla polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost se v úterý vydali na protestní pochod k parlamentu polští zemědělci. Z hygienických důvodů se demonstranti rozdělili na šest skupin a udržovali mezi sebou rozestupy. Akci politicky podpořili lidovci a krajní pravice.

Protestujícím vadí novela zákona o ochraně zvířat, která mimo jiné zavádí zákaz rituální porážky nebo chov kožešinových zvířat. Zákon, jenž prosazuje předseda PiS Jarosław Kaczyński, byl také jedním z důvodů roztržky ve vládnoucí trojkoalici a odmítlo ho podpořit i několik poslanců PiS. Byl mezi nimi i ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski, který už byl z funkce odvolán.

Návrh teď leží v senátu a i když vláda připouští některé ústupky, jeho osud je nejistý. Zákon, který označil premiér za „civilizační skok“, navíc může vetovat prezident Andrzej Duda.

Komentáře po Kotlebově odsouzení za fašismus

Slovenská média komentují pondělní rozsudek nad šéfem krajně pravicové strany LSNS Marianem Kotlebou. Soudkyně Ružena Sabová, která je známá z kauzy vraždy novináře Jána Kuciaka, poslala Kotlebu kvůli propagaci fašismu do vězení na čtyři roky a čtyři měsíce. Kotleba v roce 2017 rozdával rodinám šeky s hodnotou 1488 eur, která v nacistické symbolice znamená „Heil Hitler“.

Rozsudek není pravomocný. Pokud by ho nejvyšší soud potvrdil, Kotleba by automaticky přišel o svůj mandát poslance. Politik s verdiktem nesouhlasí a vinu odmítá.

Prokurátor Tomáš Honz je s výškou trestu spokojený a rozhodnutí soudu označil za přelomové. Rozsudek přivítal i Institut lidských práv. „Tenhle rozsudek je potvrzením toho, co jsme my, ale i jiné organizace a aktivisté, říkali už celé roky - Marian Kotleba je neonacista. Doufám, že nejvyšší soud tohle rozhodnutí potvrdí a Kotleba se ocitne v nápravném zařízení. V jeho případě jsem sice vůči nápravě skeptický, ale pro mnohé by to mohl být budíček v tom, jaká je to strana a ideologie,“ komentoval rozhodnutí soudu ředitel organizace Peter Weisenbacher. Rozsudek přivítaly i další organizace včetně Post Bellum.

„Ve verdiktu pro Kotlebu je vzkaz pro všechny politiky, kteří v něm viděli možného partnera. Kteří si mysleli, že jeho gardistický stejnokroj postupně vybledne a on jim možná pomůže zůstat u moci. Podávali si s ním ruce anebo se s ním spojovali kvůli zákonům, které simulovaly ochranu života, ale ve skutečnosti byly jen politickým nástrojem. Soud to pověděl poměrně jasně: Kotleba porušoval zákony tohoto státu ve jménu ideologie, která je s demokracií neslučitelná,“ píše pak v komentáři šéfredaktorka deníku SME Beata Balogová.

Související témata:

Doporučované