Článek
Od počátku minulého století se světová populace téměř zečtyřnásobila. V roce 1950 obývalo podle odhadů OSN Zemi 2,6 miliardy lidí a předpokládá se, že v roce 2050 bude svět na hranici deseti miliard. Otázka zní, kde vzít potřebné množství kalorií, když tradiční způsob farmaření naráží na své limity.
Farmy budoucnosti
Odpovědí by mohly být vertikální farmy přímo ve středu metropolitních oblastí, třeba i v domácnostech. Vertikální způsob farmaření využívá tzv. hydroponie, kdy rostliny nejsou zakořeněny v půdě, ale místo toho získávají potřebné živiny z vodního roztoku. „Oproti pěstování na poli ušetříte na vertikální farmě 80 až 90 procent vody. Navíc můžete využít jakékoli uzavřené prostory, klidně pod zemí,“ uvedl výhody pro americký Forbes Paul Gauthier, rostlinný fyziolog z Princetonu.
Jak funguje vertikální zemědělství
Jedná se o pěstování plodin v hustě zalidněných oblastech, většinou ve vícepatrových konstrukcích.
Využívá takzvané hydroponie, tedy způsobu, kdy rostliny nerostou v půdě, ale v živném roztoku, který má přísně kontrolované složení.
Oproti pěstování na poli se ušetří až 90 procent vody a 40 procent energie.
Vyprodukuje o 80 procent méně potravního odpadu.
I když se nejedná o nikterak nový způsob pěstování, nyní se do rychle rozvíjejícího se sektoru zapojil Musk. Nejedná se o však technologického filantropa Elona Muska, nýbrž o jeho mladšího bratra Kimbala, který s Elonem spolupracoval na internetové společnosti Zip2.
Zatímco starší z bratrů po prodeji Zip2 pokračoval dále s technologickými firmami a stál u zrodu společností jako Paypal, Tesla či SpaceX, Kimbal se rozhodl pro jinou cestu. „Dostat se do internetového prostředí bylo především v 90. letech velmi vzrušující a nic bych na těchto zkušenostech neměnil, ale mojí vášní byly odjakživa potraviny,“ řekl pro CNN mladší z bratrů Muskových.
Gigafactory a Super Farm
Jeho zázemí v IT oboru lze vyčíst už z názvu společnosti Square Roots, což je anglická slovní hříčka s odkazem na anglický termín „square root“, neboli česky odmocnina. Firma se zabývá nejen indoor farmařením, ale také se snaží o popularizaci tohoto způsobu pěstování u mladých lidí. Od svého založení Square Roots pěstuje více než 120 druhů plodin, například zeleniny, bylinek a jahod.
Nejnovějším plánem společnosti je vybudovat takzvanou Super Farm. Podobnost se jmény továren automobilky Tesla Gigafactory jistě není náhodná. Super Farm se má skládat z 25 mobilních kontejnerů s kontrolovanou klimatizací, chladíren, infrastruktury pro biologickou bezpečnost a dalších potřeb pro vertikální farmaření. Firma ji chce uvést do provozu již za tři měsíce.
Hlavní přednostní nového komplexu rozhodně není jeho velikost – na světě již v současnosti existují mnohem rozsáhlejší farmy. Například v Dubaji se staví největší vertikální farma na světě, která bude měřit přes 12 tisíc metrů čtverečních. Jenže se buduje už více než dva roky.
Právě rychlost stavby nové Super Farm představuje hlavní inovaci Muskovy společnosti. Díky využití klimatických boxů, které se mohou snadno připojovat k sobě a jednoduše transportovat, můžou nové farmy budoucnosti vznikat mnohem rychleji.
13 miliard za šest let
Rozhodující slovo, pokud jde o budoucnost vertikálních farem, by mohlo mít jedno z nejdůležitějších témat současnosti. Na rozdíl od běžných zemědělců, kterých se již dnes dotýká klimatická změna, se vertikální farmaření nemusí obávat žádné proměny podnebí. A naopak – proti normálnímu pěstování rostlin je hydroponie mnohem šetrnější k životnímu prostředí.
„Lidé chtějí lokální potraviny, protože už ztratili víru v industrializované systémy, které dovážejí vysoce kalorické jídlo s nízkou nutriční hodnotou tisíce mil a neříkají, kdo a jak jídlo vyprodukoval,“ řekl pro CNN generální ředitel Square Roots Tobias Peggs. A zapravdu mu dávají predikce společnosti Allied Market Research, podle kterých má mít trh s vertikálními farmami v roce 2026 cenu téměř 13 miliard dolarů.
„Environmentalisté, městští farmáři, architekti, agronomové a experti na veřejné zdraví se připojují do této minirevoluce jako partneři, aby zachránili budoucnost, která bude ultraurbanizovaná a s nedostatkem potravin,“ napsal Kheir Al-Kodmany, profesor udržitelného městského rozvoje na Univerzitě v Illinois.