Rodina chybí. A zprávy zvládnu jen jednou za den, vzkazuje seniorka z izolace

Česku se nepovedlo udržet koronavirovou nákazu daleko od domovů pro seniory, přestože právě v nich žijí ti vůbec nejzranitelnější. V říjnu se podíl seniorů nakažených koronavirem zvedl na 14 procent. Část tvoří právě klienti domovů důchodců.

Šířící se nemoc znamená obrovský problém. Už i proto, že s sebou kromě závažných zdravotních rizik přináší mnoho vedlejších účinků. Jedním z nich je naprostá izolace důchodců v zařízeních kvůli vládnímu zákazu návštěv, což má za následek prohlubující se psychickou deprivaci. Zbývá už „jen“ aktivita na pokojích v podobě hraní her, vymalování omalovánek a povídání s přetíženými ošetřovateli.

Své o tom vědí i v domově v Kobylisích, který je přitom – v porovnání s jinými zařízeními v zemi – nákazou zasažený výrazně méně. Aktuálně s koronavirem bojují „pouze“ jednotky seniorů.

„Pro naše klienty je to veliká zátěž. Dříve měli alespoň pohyb po zařízení, mohli mezi sebou navazovat kontakty, potkávat se s rodinou. Teď je to závislé na tom, co jim dokážeme dát jenom my. Chodíme k nim navíc v oblecích, v respirátorech, ve štítech. Je to velmi smutné jak pro ně, tak pro nás,“ líčí atmosféru za současných pravidel Iva Vyšatová z Domova pro seniory v Kobylisích, která zastává funkci zástupkyně ředitelky pro zdravotně sociální útvar.

Její slova potvrzuje seniorka Jana žijící v kobyliském zařízení, která Seznam Zprávám poskytla prostřednictvím online rozhovoru výpověď o tom, jak zranitelná skupina vnímá současnou situaci a jak aktuálně funguje chod zařízení.

„Nechodíme nikam, ani po blocích domova, ani po patrech, která jsou momentálně uzavřená. Máme kolem sebe naštěstí bezvadné lidi, kteří nás ve všem podporují, takže nemáme proč smutnit,“ snaží se usmívat.

Následně nicméně dodává: „Ale ty zprávy v televizi moc příjemné nejsou. Já to vždycky poslechnu ráno a to mi stačí na celý den,“ vypráví s tím, že je už několik týdnů v karanténě.

„Nejprve jsem se do ní dostala kvůli tomu, že jsem byla v nemocnici na katetrizaci. A teď jsem tady už delší dobu, od té doby, co to u nás v domově propuklo,“ vypráví s tím, že k tomuto bezčasí se váže i absence kontaktu s jejími dvěma sestrami, se kterými jinak udržuje pravidelný kontakt.

Stejně jako Jana, tak i další senioři situaci podle slov Vyšatové chápou, uvědomují si rizika epidemie, přesto jim současná nařízení vlády připadají zbytečně přísná.

S ideou, jak takový problém řešit, přišla radní Milena Johnová (Praha Sobě) z pražského magistrátu.

Ministru zdravotnictví v minulých dnech odeslala dopis, v němž mimo jiné žádá o rozvolnění pravidel týkajících se zákazu návštěv v zařízeních pro důchodce. Má za to, že by návštěvy probíhající za přísných hygienických podmínek mohly utlumit psychické strádání seniorů.

„Každý z těch domovů má nějakou možnost, jak vyčlenit prostor uvnitř toho objektu k tomu, aby bylo možné se tam bezpečně potkávat s ochrannými pomůckami, jako je respirátor, rukavice, dezinfekce, větrání a všechny ty věci, které jsou důležité a hygiena sama uznává, že pomohou zabránit přenosu infekce,“ popisuje Johnová v areálu zimní zahrady domova v Kobylisích.

„Tady můžete vidět, že jde o velký větraný prostor a dezinfekce jsou umístěny tam, kudy by lidé po změření teploty přicházeli, s rukavicemi a s respirátorem. Za přítomnosti personálu by tady měly rodiny možnost setkávat se tak, aby nemohlo dojít k přenosu infekce,“ vysvětlila záměr radní, který nastínila i ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému a hlavní hygieničce.

Johnová argumentuje frustrací, depresemi a celkovou deprivací seniorů. „S přibývajícím časem před vánočními svátky bude situace neudržitelná. Zvažte prosím, zdali by nebylo možné v některé z pravidelných tiskových konferencí uvést podmínky, za kterých budou tyto návštěvy umožněny, může to být třeba údaj o poklesu počtu onemocnění v těchto věkových skupinách, Praha má nyní zasažena tři procenta obyvatel domovů, deprivace obyvatel z nedostatku kontaktu se svými blízkými je však mnohonásobně vyšší,“ uvedla na závěr.

Odpověď od ministerstva ani z úřadu hlavní hygieničky podle informací Seznam Zpráv zatím nedostala. Její výzvu nemění ani nový systém, takzvaný PES. „Nemohu posoudit navržený systém, protože z něj není zřejmé, o jaké výjimky se jedná,“ uvedla Johnová.

Že je téma duševního zdraví důležité, si nicméně vláda patrně uvědomuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) bez návaznosti na dopis od pražské radní prozatím představil návrh dotačního programu, který by lidem psychicky postiženým současnou situací umožnil deset sezení u soukromých terapeutů zdarma.

Kolik peněz by stát na věc uvolnil, premiér neupřesnil. Podle analýzy pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví využívaly krizových telefonických a online služeb v jarní vlně koronavirové epidemie desetitisíce obyvatel Česka. Vysokou potřebu pomoci podle rady měli právě senioři, dále osamělí lidé a pacienti s chronickým tělesným nebo duševním onemocněním.

Zranitelnými skupinami jsou osoby žijící v kolektivních zařízeních, děti, sociálně slabí, osoby bez internetu, lidé s fyzickým či mentálním znevýhodněním, menšiny a cizinci a občané uvázlí v zahraničí.

Podle studie Národního ústavu duševního zdraví z letošního května přibylo v dospělé populaci duševních chorob o deset procent a trojnásobně se zvýšilo riziko sebevražd.