Článek
Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Soud ale zdůraznil, že výjimky lze dělat jen na základě mimořádně závažných a konkrétních argumentů, aby nenastal rozklad systému povinného očkování.
Mateřská škola v Praze 4 v roce 2016 nepřijala dítě, které povinné očkování nemělo. Rodiče nesouhlas s vakcinací zdůvodnili rozporem s morálním principem neubližování či nezraňování, obsaženým v jejich buddhistické víře. Argumentovali tím, že vakcíny jsou testovány na zvířatech a lidech. Zároveň byli členy spolku prosazujícího svobodnou volbu rodičů v očkování dětí.
Splnění očkovací povinnosti patří k podmínkám přijetí do mateřských škol. Zákon o ochraně veřejného zdraví nyní umožňuje přijmout neočkované dítě pouze v případě, že je vůči nákaze prokazatelně imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro zdravotní kontraindikaci.
Městský soud v Praze ovšem dospěl k závěru, že i v řízení o přijetí do školky je nutné zvážit takzvanou výhradu víry a světskou výhradu svědomí. Ústavní soud v minulosti řekl, že na základě jedné či druhé výhrady lze v odůvodněných případech upustit od sankce pro rodiče za to, že nenechali dítě očkovat.
Nepřijetí dítěte do školky sice není sankcí, ale také může mít závažné dopady, správní orgány se tedy musí výhradami přinejmenším seriózně zabývat i v tomto typu řízení. V některých případech pak podle městského soudu mohou převážit individuální zájmy nad veřejným zájmem na ochraně zdraví.
Pražský magistrát s rozsudkem městského soudu nesouhlasil a podal kasační stížnost. Nejvyšší správní soud ji zamítl. Konstatoval, že správní orgány skutečně musí poměřovat na jedné straně kvalitu a přesvědčivost tvrzení žadatele uplatňujícího výhradu svědomí, na druhé straně pak maximálně akcentovaný zájem společnosti na ochraně veřejného zdraví.
Výjimek podle Nejvyššího správního soudu nemá být mnoho. „Příliš široký výklad a aplikace práva projevovat své náboženské vyznání nebo uplatňovat sekulární výhradu svědomí by mohly vést k rozkladu systému povinného očkování a v důsledku toho být hrozbou pro zdraví zejména těch dětí a dospělých, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou prostřednictvím vakcinace proti daným onemocněním bránit,“ zdůraznil soud.
