Rodí se zabiják stejně silný jako rakovina. Může za to nadužívání prášků

Před zvyšující se spotřebou antibiotik varuje Světová zdravotnická organizace (WHO) i početné zástupy odborníků. Čeští lékárníci například osvětu šíří vždy v listopadu v rámci Evropského antibiotického týdne.

„Problém je zejména zvýšené předepisování antibiotik. Používáme je čím dál častěji,” řekla pro Seznam Zprávy vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Helena Žemličková.

Situace přitom směřuje k alarmujícím důsledkům. Varují i britští vědci, podle kterých může rezistence v roce 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně.

„Za posledních deset let rezistence stále narůstá, a to navzdory snahám snižovat spotřebu antibiotik. U některých bakterií se podařilo zastavit nárůst rezistence a zmenšit šíření bakterií, podařilo se to třeba ve veterinární medicíně, ale nedaří se to tak úspěšně, jak bychom potřebovali,” popisuje Helena Žemličková. Doufá ale, že se vývoji naznačovaném WHO podaří zabránit.

Podle prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse se situace v Česku podobá zbytku světa. „Rezistence v tomto ohledu nezná hranice, bakterie si vzájemně předáváme. Stejně jako v jiných zemích se i u nás vyskytují kmeny bakterií, které nejsou citlivé na prakticky žádné antibiotikum. Stejně tak se rozsah rezistence zvyšuje a v budoucnosti to může být problém mnohem větší, proto je třeba se chovat v terapii uvážlivě již dnes,” tvrdí Aleš Krebs.

Lékaři jsou pomocí přednášek, seminářů i standardního vzdělávání vedeni k tomu, aby antibiotika nadbytečně nepředepisovali. Přesto Češi ročně spotřebují kolem 15 milionů balení. A v mnoha případech zbytečně.

„Další věcí je pak obsah antibiotik v přírodě, jejich používání ve veterinární praxi, i když se veterináři v Česku snaží zpravidla chovat velmi zodpovědně. Správný přístup k antibiotikům mají v současnosti také pediatři, kteří se po letech používání širokospektrých nebo potencovaných antibiotik vrací k úzkospektrým, mezi než patří i nejstarší antibiotikum penicilin,” míní Krebs.

Příčina neutěšené situace však neleží jen v častém doporučování silné léčby. Podílet se na ní může obyčejný mezilidský kontakt. „Čím více se dostáváte do kontaktu s nemocnými lidmi, kteří třeba mají infekci vyvolanou rezistentním mikrobem, tím více je pravděpodobné, že se infekce rozšíří i na vás,” dodává k věci Helena Žemličková.

„Dále je to špatná hygiena, obecně špatné hygienické podmínky, migrace nebo cestování. Řada pacientů si může přivážet multirezistentní bakterie nebo infekce jimi vyvolanými z cizích zemí,” vyjmenovává.

Před problémem dlouhodobě varuje také OSN, podle které se významně zvyšuje počet běžných infekcí. Ty se kvůli stoupající odolnosti mikrobů stávají neléčitelnými. „Bez dostupnosti účinných esenciálních antimikrobik hrozí kolaps systému moderní medicíny,” dodávají odborníci.

Oběti lze ale počítat už nyní. Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC) letos publikovalo zprávu, podle které taková příčina v Evropě stojí za 33 tisíci úmrtími ročně. Náklady na léčbu odolných nemocí potom dosahují na 1,5 miliardy eur (38,3 miliardy korun) za rok. Nejlepší situace je ve skandinávských zemích, kde jsou častěji nasazována úzkospektrá antibiotika. Lidé je zároveň užívají kratší dobu.

Situaci v Česku zhoršuje nedisciplína samotných pacientů a jejich neznalost. Podle průzkumu České lékárnické komory se například až 21 procent lidí domnívá, že antibiotika působí na viry, při nachlazení nebo chřipce. Víc než polovina lidí potom při užívání antibiotik chodí dál do práce. Jiní je zase kombinují s jinými léky.

„Z těch nejčastějších špatných způsobů používání to jsou chybné kombinace s potravou, kdy v některých případech ani nedosáhnete hladiny potřebné k léčbě, jen se bakterie takzvaně otužují. Dále nedodržování intervalů mezi dávkami, nedodržení potřebné délky terapie a léčebného, zpravidla především klidového, režimu,“ popisuje Aleš Krebs.

Někteří lidé podle něj navíc používají antibiotika zbylá z předchozí léčby. „To je naprosto nevhodné, protože jednak nejsou schopni rozlišit, zda skutečně mají bakteriální infekci, na jejíž léčbu jsou právě tato antibiotika vhodná, jednak ani počet tablet zbylého antibiotika není dostatečný na vyléčení infekce,” říká Krebs.

Podle odborníka pacienti někdy mívají obavy z cíleného užití antibiotik, jindy ale zase vytvářejí na lékaře tlak s cílem jejich předepsání. „Zřejmě si tak připadají skutečně léčeni, což je naprostý omyl, protože virové infekce – zpravidla běžné nachlazení – antibiotika neléčí,“ uzavírá šéf lékárníků.