Článek
Sovy, čápi, labutě, hadi, netopýři. Celkem o 150 zvířat všeho druhu se v současnosti stará záchranná stanice Jaro Jaroměř, která se však dlouhodobě potýká s nedostatkem financí. Kvůli nim nyní hrozí uzavření stanice, za kterou se postavilo několik tisíc lidí v petici.
„Z různých zdrojů seženeme 1,5 milionu korun ročně. Na provoz jsou potřeba miliony dva, ideálně tři. My na začátku roku od kraje dostali 150 tisíc a to nám mělo stačit. Stanice v jiných krajích dostávají v řádech o jednu nulu víc,“ uvádí vedoucí záchranné stanice David Číp.
Podle radního pro zemědělství Karla Klímy (KDU-ČSL) kraj organizaci přispěje, avšak Jaro Jaroměř musí doložit částku a zdůvodnit ji. „Nejde o výši peněz, nýbrž o poctivost vstupních informací,“ říká Klíma.
Stanice v současnosti funguje zejména díky dobrovolníkům a brigádníkům, kteří pobírají minimální mzdu a pracují dlouhé přesčasy. Podle Čípa z dobrovolníků mnohdy „sdírají kůži“, přičemž řada to přestává zvládat. „Například mláďata je třeba krmit každé dvě hodiny ve dne v noci. Pokud je na to v létě člověk sám, tráví zde celé dny,“ popisuje svou práci dobrovolnice Zuzana Kubištová.
Nejen s pracovními silami má stanice problémy. Například střecha jedné z voliér drží jen pomocí popínavých rostlin, tu další může shodit každý větší poryv větru. Do hlavní budovy navíc zatéká. „Potýkáme se s nedostatkem kvalitních a potřebných materiálů. Když se něco rozbije, musíme improvizovat a nějak to opravit,“ líčí situaci brigádnice Andrea Pokorná.
Stanice si na posledním zasedání krajského zastupitelstva sice vybojovala dotaci 350 tisíc korun, tyto peníze však slouží jen k dofinancování letošního roku. Co bude rok příští, nikdo neví. „My potřebujeme dlouhodobou koncepci, jistotu. Tohle je jen přežívání ze dne na den. Takhle nevíme, zda má smysl na něčem začít pracovat,“ krčí rameny Číp.
Kraj s tímto podle radního pro zemědělství problém nemá. „Královéhradecký kraj nemá problém s víceletým financováním. Potřebujeme ale znát celkové náklady, abychom se bavili o podílu, který kraj případně poskytne,“ uvádí Klíma.
Pokud by se nenašly peníze pro následující rok, stanice by musela zavřít. Což by znamenalo, že tři tisíce telefonických žádostí ročně o odbornou radu či pomoc by řešili hasiči, policisté a úřady. Případně nikdo. Vedoucí záchranné stanice však doufá, že k tomu nedojde. „Dvacet let jsme měli pocit, že se o nás nikdo nezajímá. Teď se to trochu změnilo. Byl tu hejtman, byli tu zastupitelé, tak máme konečně pocit, že si kraj uvědomuje, že tuhle stanici potřebuje,“ uzavírá její provozovatel.
Záchranná stanice v Jaroměři vznikla před 20 lety. Za dobu své působnosti přijala přes 10 tisíc zvířecích pacientů a 45 tisíc žádostí o pomoc či odbornou radu. Polovinu přijatých zvířat se podařilo navrátit do přírody. Stanice pečuje o 200 lokalit v Královéhradeckém kraji a každoročně pojme přes 1400 návštěvníků.
