Článek
Britský agrotechnologický startup Small Robot Company slibuje zemědělcům o 40 procent nižší náklady, o 95 procent méně chemie, ale také lepší kvalitu půdy a větší biodiverzitu.
Dosáhnout toho chce už do dvou let pomocí přístupu zvaného „per plant farming“, tedy farmaření od rostliny, a hlavně v podání tří robotů – Toma, Dicka a Harryho.
„To zahrnuje našeho Toma, kterého teď uzpůsobujeme komerčním potřebám, aby na farmách sbíral data, potom je předával Wilmě, našemu operačnímu systému s umělou inteligencí, který zvládne vstřebat terabyty dat, a převést je na informaci o každé rostlině (per plant) na poli, a tytéž informace pak předá Dickovi. Ten vyjede do pole, najde každou rostlinu plevele, kterou Tom viděl svými kamerami, a zahubí ji elektřinou,“ vysvětluje úlohy robotů šéf a spoluzakladatel startupu Ben Scott-Robinson.
Rychlý a obsáhlý sken úrody, odplevelení bez znehodnocování
Zatímco Toma už startup komerčně testuje na třech farmách v Anglii, Dick je stále ve fázi prototypu a Harry teprve ve vývoji.
Až ale bude hotový, má být prvním robotem na světě, který bude sázet kombinovatelné plodiny, semínko po semínku, a údaje o nich zároveň zanášet do systému. O jeho rychlosti zatím informace dostupné nejsou. Třeba Tom však díky kameře o rozlišení 5K naskenuje 20 hektarů pole, tedy šest terabytů dat, za osm hodin.
Dick hubí plevel elektrošoky rozhodně pomaleji, a to i v porovnání s postřiky. Na druhou stranu se prý věnuje opravdu jen plevelu a neznehodnocuje ostatní úrodu. S jeho vývojem pomáhal i další anglický startup RootWave.
„Odplevelení elektřinou, které vynalezl startup RootWave, pracuje na principu vedení proudu od špičky plevele až po kořen. Je to velmi podobné úderu blesku,“ popisuje princip Dickova fungování Andy Hall, který má ve startupu na starost výroby prototypů.
Investoři startupu věří. Nalili do něj už desítky milionů
Všichni roboti mají být odolní vůči jakémukoliv počasí a využívat se tak dají celý rok. Britský startup Small Robot Company na jejich vývoji pracuje od roku 2017, a také už od investorů získal na projekt více než sedm milionů liber, tedy přes 200 milionů korun.
Plně funkční systém tří robotů a mozku, tedy centrální umělé inteligence Wilma, bude prý už v roce 2023 nabízet jako službu za 400 liber, což v přepočtu dělá 11 800 korun za hektar.
„Není pochyb o tom, že odplevelení pomocí elektřiny funguje. Ale s velkoplošným postřikováním pokryjete stovky hektarů denně. A pokud chcete jít do toho velice precizním způsobu hubení plevele, musíte si uvědomit, že se to podepíše na objemu produkce,“ vysvětluje pro CNN lektor agrotechniky Kit Franklin z Harper Adams University.
Farmařte účinněji a šetrněji, ať je co obdělávat
„Samozřejmě však panuje shoda na tom, že farmaření šetrné vůči přírodě je efektivnější. A pokud se dobře rozmyslí množství plodin, místo a čas pro jejich setbu, vlastně tím ušetříte peníze, bude to lepší pro životní prostředí a také pro samotné vnímání zemědělců,“ dodává akademický odborník.
Podle posledních údajů Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů z roku 2018 se na celosvětově za tento jediný rok použilo šest milionů tun pesticidů v hodnotě 38 miliard dolarů, tedy 794,2 miliard korun.
Britský startup Small Robot Company v návaznosti na to podle svého vyjádření nabízí zemědělcům způsob, jak jejich chemikáliemi poničenou a vyčerpanou půdu revitalizovat „dietou od postřiků.“
„Pokud se chováte k životnímu prostředí jako k průmyslové ploše, potom ignorujete jeho komplexnost. Musíme farmaření změnit teď, jinak už nebude ani co obdělávat,“ dodává Scott-Robinson.
