Riziko se stalo realitou: koronavirus se dostává k nejzranitelnějším

Na páteční tiskové konferenci ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) přislíbil zveřejnění veškerých dat souvisejících s koronavirem. Jedním dechem ale dodal, že jde o informace ukazující na nepříznivý vývoj, který Česko hned tak nepustí.

„Jsme na počátku doby, která bude nesmírně složitá. Čekají nás minimálně tři týdny, kdy budou narůstat počty nemocných – doufám, že to nebude po celou dobu těch tří týdnů – ale minimálně po deset dnů až dva týdny to tak bude,“ uvedl ministr.

Země podle něj nyní potřebuje maximální lůžkovou kapacitu – tu se už nyní podařilo zdvojnásobit, příliš dalších rezervních lůžek už ale nezbývá. Právě proto je podle ministra nutné stavět polní nemocnici v Letňanech – chce ji mít v záloze pro případ největší nouze.

„Vývoj je exponenciální a může se stát, že jeden den kapacita přeroste, protože bude skokový nárůst třeba 500 hospitalizací,“ dodal.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek připustil, že rychlý průchod epidemie může v následujících dnech tlak na systém ještě zvýšit. Problém je přitom zejména v tom, jaké skupiny lidí se v posledních týdnech nakazily.

„Pozorujeme nárůst zásahu zranitelných skupin obyvatel – to je něco, co jsme na jaře neměli,“ uvedl šéf statistiků. Jeho data ukazují, že v posledních dvou týdnech výrazně přibylo pozitivně diagnostikovaných seniorních pacientů a pacientů z velkých sociálních a sociálně-zdravotnických zařízení. „To je záruka budoucího tlaku na nemocniční systém, a proto musíme počítat s tím, že by nárůst mohl být skokový,“ dodal.

Aktuální hodnota čísla R – tedy ukazatele toho, kolik lidí průměrně nakazí jediný infikovaný – je podle Duška nyní na hodnotě 1,4.

Pronikání nákazy k lidem, u kterých je předpoklad horšího průběhu nemoci, však není jedinou zneklidňující zprávou. Podle šéfa ÚZIS lze usuzovat, že se v řadě regionů šíření nemoci vymyká kontrole. Roste totiž podíl pozitivních testů na jejich celkový jednotkový objem.

Ještě na konci srpna a na začátku září byl podíl na úrovni 5 procent, kterou lze považovat za bezpečnou. Od té doby jde trend nahoru až k vysoce rizikovým hodnotám přes 30 procent.

„Zachytáváme stále větší procento pozitivně diagnostikovaných. Vstup do října znamená další eskalaci – průchod je opravdu velmi rychlý,“ dodal Dušek s tím, že by zpráva sama o sobě nebyla tak alarmující, kdy nebylo zmiňovaného zásahu v seniorních skupinách.

V sociálních zařízeních je zaznamenáno aktuálně více než 115 nových clusterů, které přinesly více než 2000 pozitivně testovaných seniorů – to jsou přitom data vztahující se pouze k těmto zařízením, a nikoliv k celkové seniorní populaci.

Predikce dalšího vývoje tvoří ÚZIS v několika scénářích – vše záleží na tom, jak průchod nákazy populací zpomalí už zavedená opatření. S jejich efektem se počítá, nelze ho ale přesně odhadnout. Pozná se v poklesu relativního podílu pozitivně diagnostikovaných a zároveň poklesem R. Hlídat se bude také pokles v rámci zranitelných skupin.

Ani optimistické scénáře nicméně aktuálně neznačí rychlý konec potíží s šířící se nákazou. I kdyby R kleslo na 1,1, znamená to i v následujících týdnech řádově tisíce nově diagnostikovaných denně.

„S vysokou pravděpodobností už se efekt opatření projeví a katastrofický scénář nenastane. Pokud by se tak ovšem nestalo, můžeme očekávat, že se ve druhé polovině října nakazí více než 200 až 250 tisíc občanů,“ dodal Ladislav Dušek.

Při optimistickém scénáři podle něj můžeme na konci října očekávat, že bude hospitalizaci potřebovat až 5000 lidí. Porostou přitom také případy vyžadující intenzivní péči.

Aktuálně je v nemocnicích přes 3000 lidí, na jednotkách intenzivní péče je 479 lidí a na umělé plicní ventilaci 279 lidí.

Největší zátěž je podle koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého patrná v Praze. Kapacity pro aktuální počet pacientů zatím vystačí, už ve středu však Černý ve své zprávě nemocnice po celé republice vyzval k pozastavení odkladné péče.