Riziko britské mutace. Nejde jen o to, že je infekčnější

Vlastnosti takzvané britské varianty koronaviru, označované také zkratkou B.1.1.7, zkoumali američtí vědci z Harvardovy univerzity a Yaleovy univerzity i několika dalších institucí.

Podle jejich závěrů není pravdou, že by tato varianta v těle způsobovala větší virovou nálož než původní koronavirus. Její replikace v organismu ale probíhá pomaleji a delší dobu zabere také její postupné oslabování.

„Data dokazují, že varianta B.1.1.7 může způsobovat delší infekci, přičemž maximální vrchol koncentrace viru je podobný jako u jiných variant (non-B.1.1.7). Toto prodloužené trvání může přispívat ke zvýšené přenosnosti viru,“ upozorňují vědci s tím, že v případě tzv. britské varianty přetrvávala infekce déle než 13 dní.

Na závěry vědců upozornil ve čtvrtek na Twitteru Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a bývalý vedoucí laboratorní skupiny při Ministerstvu zdravotnictví.

„Desetidenní izolace a karantény na B.1.1.7 nebudou stačit, mělo by se urychleně zvážit prodloužení o cca třetinu, pokud se tyto informace potvrdí. Je to nejpravděpodobnější biologická příčina vysoké nakažlivosti této varianty,“ uvedl.

Právě potvrzení závěrů a další výzkumy tímto směrem budou nejspíš nezbytné. Vzorek, který vědci sledovali, je totiž poměrně malý - čítá vzorky 65 lidí infikovaných koronavirem, kteří se podrobovali pravidelnému testování. Sedm z nich mělo tzv. britskou variantu.

Jde navíc o takzvaný preprint - zatím nerecenzovaný článek, který nebyl podroben odborné kritice. „Vzhledem k tomu, že i pro současnou variantu se uvádí široké rozmezí inkubační doby a infekce, považovala bych to za zajímavou informaci pro vědce,“ uvedla pro Seznam Zprávy viroložka Ruth Tachezy z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Určitě by bylo lépe, kdyby vzorků bylo více,“ dodává imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR

Podle virologa a imunologa Ivana Hirsche práce pochází od prvotřídních vědeckých pracovníků a je z tohoto hlediska důvěryhodná, na druhou stranu neprošla zmiňovaným oponentním řízením, na které je třeba ještě až dva měsíce počkat.

„Prvoplánové je zjištění, že pacienti nakažení takzvanou britskou mutací B117 jsou infekční v průměru 13 dní oproti průměrným osmi dnům, během kterých jsou infekční pacienti nakažení předchozí variantou SARS-CoV-2. Průběh choroby přitom není klinicky významně odlišný. Pokud se tyto výsledky potvrdí, měla by se prodloužit doba izolace a karantény,“ shoduje se vědec se závěry Hajdúcha.

Druhé zjištění, tedy že pacienti nakažení tzv. britskou mutací mají v podstatě stejnou virovou nálož jako pacienti nakažení předchozí variantou, podle Ivana Hirsche mění většinový názor na to, proč je mutace infekčnější a rychleji se šíří populací.

„Převládajícím názorem bylo až do teď přesvědčení, včetně mého, že virové částice britské mutace jsou o 40 až 60 % více infekční než virové částice předchozí varianty. Výsledky uvedené studie však ukazují, že rozdíl v rychlosti šíření v lidské populaci je dán tím, že pacienti šíří infekci v průměru 13 dní místo osmi, tedy o 40 až 60 % déle. Jsem zvědav, jak práce projde oponenturou a jak bude reprodukována v jinde provedených klinických studiích,“ dodává odborník.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se zatím s prodloužením izolací a karantén nepočítá.

„Některé z těch studií se objevily, ale nejedná se o názor, který by byl většinový. Zatím ke změně nebudeme přistupovat,“ odpověděl ministr v pátek při tiskové konferenci na novinářský dotaz.

Česko dobu izolace i karantény loni v září zkrátilo z původních 14 dní na deset dní. Tehdejší vládní zmocněnec pro vědu a výzkum Roman Prymula krok obhajoval. Data o koronaviru podle něj ukazují, že je asi jen dvouprocentní riziko, že lidé budou infekční i po deseti dnech. Na podzim však ještě bližší informace o aktuálně popsaných variantách nebyly k dispozici.

Pro původní variantu viru platí, že je nejsilnější asi dva dny před výskytem příznaků a infekčnost s časem klesá. Nové varianty jsou nyní stále předmětem zkoumání. „U té britské mutace se zdá, že může být i agresivnější, ve smyslu, že způsobuje horší průběh choroby, ale na to ještě nemáme dost dat,“ uvedl tento týden pro Seznam Zprávy biochemik Jan Konvalinka, vědec z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Takzvaná britská mutace má podle dostupných informací nakažlivost vyšší 1,6 až 1,7krát. V nejpostiženějších regionech Česka se vyskytuje ve zhruba 80 procentech pozitivních vzorků, v celé zemi je zatím její podíl na 40 procentech.