Článek
Poté, co americký ministr obrany Patrick Shanahan prohlásil, že Washington přestane chodit kolem Číny „po špičkách”, přistoupila vláda Donalda Trumpa k prodeji 34 dronů spojencům USA v asijském regionu – konkrétně v oblasti Jihočínského moře. Drony by měly zemím zajistit lepší podmínky a vybavení pro sledování a shromažďování informací důležitých pro zpravodajské služby. Podle agentury Reuters zároveň mají vést k omezení čínských aktivit v regionu.
Americký ministr obrany Shanahan ve svém projevu na pravidelném asijském summitu Shangri-La Dialogue v Singapuru obvinil určité „hráče” z destabilizace tohoto regionu. Čínu přitom výslovně nejmenoval. Podotkl ale, že Spojené státy už nehodlají jednotlivé kroky čínské politiky ignorovat. Summit Shangri-La probíhá každoročně ve spolupráci s Mezinárodním institutem pro strategická studia (IISS). Ministři z asijských regionů na něm debatují o bezpečnostních otázkách.
Pentagon minulý pátek oznámil, že vládám v Malajsii, Indonésii, Filipínách a Vietnamu prodá 34 dronů typu ScanEagle. Drony vyrábí společnost Boeing Company a jejich celková cena dosahuje 47 milionů dolarů, což je přibližně miliarda korun. 12 dronů zamíří do Malajsie, Indonésie a Filipíny jich koupily 8 a Vietnam 6. Obchodní smlouva dále zahrnuje prodej náhradních dílů či podpůrného vybavení. Školení a technické služby spojené s prodejem by měly skončit v březnu 2022.
V roce 2018 provedla vláda Donalda Trumpa dlouho očekávanou revizi vlastní politiky vývozu zbraní. Nyní se zaměřuje na rozšiřování prodeje zbraní a vojenských technologií spojencům. Tato iniciativa podle agentury Reuters zjednodušila pravidla pro export některých typů smrtících i nesmrtících dronů. Žádný z 34 prodaných strojů by neměl být smrtící. Agentura Reuters ale ve své zprávě podotkla, že Insitu, divize firmy Boeing, vyrábí i drony modelu RQ-21A, které lze využít jako vražednou zbraň a jež běžně používá americké námořnictvo.
Oblast Jihočínského moře je předmětem územních sporů mezi asijskými zeměmi zejména kvůli strategické vodní obchodní cestě. Jihočínské moře si dlouhodobě nárokuje Čína, Tchaj-wan, Vietnam, Brunej, Malajsie a Filipíny. Čína si konkrétně nárokuje území, které již ve čtyřicátých letech označila demarkační linií. Patří sem Paracelské a Spratlyho ostrovy a desítky skalních útesů. Tam se podle německé stanice Deutsche Welle vyskytují velká ložiska ropy a plynu.
Čína tvrdí, že ji téměř všichni členové jihočínského regionu společně se Spojenými státy dlouhodobě kritizují kvůli jejím vojenským operacím na Spratlyho ostrovech.
Ostatní země jihočínského regionu nárok Číny na území označené demarkační linií odmítají. Linii považují za protiprávní, protože přesahuje hranice stanovené Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS). Podle té mohou jednotlivé státy hospodařit v oblasti až do 200 námořních mil od jejich pobřeží. Plnou suverenitu ale mají pouze v teritoriálních vodách do 12 námořních mil od svého pobřeží, informuje Deutsche Welle na svém serveru.
Nároky na zmíněné území se u zemí asijského regionu promítají i do výstavby vojenských objektů na Spratlyho a Paracelských ostrovech. Na satelitních snímcích z Centra pro strategické mezinárodní studie CSIS jsou podle Deutsche Welle vidět vzletové a přistávací dráhy, přístavy, radarová zařízení, protiletadlové zbraně a armádní systémy, které na ostrovy umístil Peking.
