Článek
Likvidace odpadu je pro Řím problémem po desítky let. Od doby, kdy byla v roce 2013 uzavřena tehdy největší evropská skládka a zároveň jediná římská skládka Malagrotta, neexistuje ve městě místo, které by bylo schopné se vypořádat s každoročně vyprodukovaným 1,7 milionu tun velkým odpadem.
„Odpadkovou krizi“ nedokázalo vyřešit několik po sobě jdoucích starostů. Problém vyeskaloval, když před třemi lety převzala kormidlo nová starostka Virginia Raggiová z populistického Hnutí pěti hvězd.
Obyvatelé si stěžují, že není dost popelnic nebo jsou rozbité a že zápach je hrozný.
„Podle mého názoru jsme se stali zemí třetího, čtvrtého světa. Neexistují žádná řešení. Nechápu. Paní Raggiová by se měla jednou za čas vydat na malou procházku,“ řekla agentuře AP obyvatelka Říma Rossana Franzová.
Podle místních doktorů mohou hromady odpadků ohrožovat zdraví obyvatel. Městská správa čelí frustraci a hněvu místních i turistů.
Přeplněné popelnice se nyní objevují i vedle symbolu věčného města Kolosea.
Podle doktora Roberta Volpeho z Národní rady pro výzkum (CNR) představují vážná zdravotní rizika i zvířata jako psi, kočky, krysy, nebo dokonce racci, kteří se v odpadcích pohybují a následně mohou šířit bakteriální infekce skrze výkaly.
Volpe také v rozhovoru pro AP rozhněvané občany odrazoval od zapalování odpadků. To by podle něj vedlo jen k zamoření ovzduší.
