Říkali nám cykloteroristé, ale Kodaň teď lidi přitahuje, tvrdí urbanista

Zeleň, čisté přístavy, cyklistika. Kodaň funguje jako vzor ideálního města pro lidi. „Prošla za poslední dekády zásadní proměnou. Z místa, v němž byste si nedokázala představit, že by se tu dalo žít,“ říká urbanista Morten Elle.

Dánská metropole, největší město v celém království, má podle údajů z roku 2020 něco málo přes šest set tisíc obyvatel. A stále se rozrůstá, pro lidi je totiž atraktivní. Zatímco před pár dekádami tu nechtěl žít skoro nikdo, teď se situace obrátila.

„Lidi teď Kodaň přitahuje, což vytváří nová pracovní místa. Je to taková pozitivní spirála v porovnání s tím, jak kdysi průmyslové společnosti Kodaň opouštěly, protože podle nich už jako město neměla budoucnost. Ještě na konci osmdesátých let žili v Kodani prakticky pouze studenti, lidé bez práce a důchodci. Ti, co platili daně, tu nebydleli – to se ale změnilo,“ vysvětluje v Checkpointu urbanista Morten Elle z Aalborgské univerzity, s nímž se Seznam Zprávy sešly přímo v Kodani.

Příkladů změny udává Elle hned několik – velkou proměnou podle něj prošla například kodaňská přístaviště. „Ta byla dříve průmyslovými oblastmi. Ležely tu kupy uhlí a dalších surovin, voda byla znečištěná a ke konci osmdesátých let se Kodaň pohybovala na pokraji bankrotu. Nikdo tu nechtěl žít. Přišla ale změna – teď, kdybyste chtěla, můžete skočit do vody přímo tady u školy a zaplavat si, protože je přístav čistý. Samozřejmě za cenu drahých opatření,“ podotkl.

Zásadní změnou je ovšem cyklistika. Dnes je těžké si dánské hlavní město bez všudypřítomných kol vůbec představit, ale v sedmdesátých letech byli cyklisté v menšině.

„Zvrat v tomto ohledu přišel na konci sedmdesátek s obrovskou demonstrací za kola. Zúčastnilo se jí 40 tisíc cyklistů, což je opravdu hodně lidí na kolech. Sám jsem byl součástí – jeli jsme na bicyklu městem, čímž jsme na několik hodin zastavili autodopravu. Psala o tom média, jedno z nich na svou titulní stranu dalo fotku z protestu a jedno hodně vytučněné slovo: cykloterorismus,“ vypráví urbanista Elle. Ačkoliv se kodaňská radnice zprvu stavěla vůči výstavbě cyklostezek odmítavě, tlaku veřejnosti nakonec podlehla.

Cyklistika je nyní zdaleka nejoblíbenějším způsobem dopravy ve městě. Podle oficiálních údajů najezdí obyvatelé Kodaně denně 1,44 milionu kilometrů. Využívají k tomu i „cyklodálnice“, což je podle urbanisty z Aalborgské univerzity něco, co by mohly převzít i jiné světové metropole.

„V Kodani funguje koncept cyklistických koridorů, velkých cyklostezek – dálnic pro kola. Třeba tento koncept lze přizpůsobit i jiným místům. Lidé, kteří jezdí na těchto cyklodálnicích, cestují větší dálky, kvůli čemuž tu funguje skvělý, byť pro město ne právě laciný koncept, díky kterému se lidé mohou svézt se svými koly zadarmo příměstskými vlaky. Takže když třeba jedu na univerzitu, dojedu sem ráno i s kolem vlakem. A odpoledne jedu domů na kole 25 kilometrů – částečně i skrze cyklistický koridor,“ popsal Elle.

Ačkoliv se město často prezentuje jako ideální místo k žití, i Kodaň řeší problémy. Jsou podle urbanisty spojené nejen s neustálou potřebou město rozšiřovat, mimo jiné kvůli rostoucí populaci, ale i s hrozbami, jež pro metropoli představuje klimatická změna.

„Kvůli adaptaci na změnu klimatu potřebujeme více zeleně. V Kodani je klimatická změna sama o sobě velký problém – v blízkém budoucnu budeme muset v tomto ohledu podniknout řadu opatření. Kodaň je město u moře bez kopců, takže se nás týkají všechny problémy spojené se zvyšující se mořskou hladinou a hustým deštěm. Varováním pro město byl rok 2011, kdy napršelo 150 milimetrů srážek. Měli jsme záplavy v ulicích, zaplavené sklepy… Bylo to pozoruhodné, ale také nás to probralo – musíme tyto problémy vyřešit.“

Jaké další problémy v Kodani řeší? Jak proměnu města vnímají její obyvatelé? A jak měla Kodaň vypadat podle původních plánů ze šedesátých let? Poslouchejte podcast Checkpoint v přehrávači nad článkem nebo na Podcasty.cz.