Potvrzeno: Covid-19 má vliv na úmrtnost v Česku

„Počkejte na statistiku veškeré úmrtnosti v Česku a zda se na ní nemoc nějak projeví.“ Častý argument lidí, kteří mají tendenci podceňovat závažnost pandemie covidu-19. První čísla za říjen už známe.

Od letošního roku statistici zveřejňují počty zemřelých v časové řadě podle kalendářních týdnů. Nyní data ukazují, že v době přibývajících úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 se začal viditelně zvyšovat i počet všech úmrtí v České republice.

Poslední aktualizace ukazuje, že ve 42. týdnu roku 2020 (12.-18. října) byl počet úmrtí 2892 – přesně o 819 úmrtí více, než je průměr předchozích čtyř let, a tedy procentuální nárůst 39,5 procenta.

Na grafu je zároveň dobře patrné, že se poslední čísla blíží nejhoršímu týdnu roku 2018, kdy v Česku řádila silná chřipková epidemie.

V tomto roce muselo být hospitalizováno 625 osob na jednotce intenzivní péče a 195 z nich zemřelo. Ještě donedávna tak byla sezonní chřipka jediným infekčním onemocněním, které se na celkové úmrtnosti projevovalo.

42. týden je přitom obdobím, kdy byl počet úmrtí kvůli covidu-19 teprve v první polovině prudkého růstu, který byl v Česku pozorovatelný od začátku září. Průměr úmrtí se za tento týden dostal k 69 za den. Pro srovnání: vrchol křivky v listopadu ukazuje týdenní průměr 213 úmrtí denně.

Celkově je ve 42. týdnu týdnu ve statistikách Ministerstva zdravotnictví evidováno 485 úmrtí kvůli covidu-19. Následující 43. týden si podle Ministerstva zdravotnictví vyžádala nemoc celkem 866 úmrtí. Na dosavadní vrchol dosáhl 45. týden s 1 479 úmrtími.

Další data k celkové úmrtnosti by měli statistici zveřejnit v následujících týdnech.

Podle čerstvě zveřejněné studie Ústavu zdravotnických informací a statistiky zemřela v 1. pololetí bezprostředně na covid-19 jen pětina nakažených. Data, která Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zveřejnil v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce na ČT24, se dají číst různě - podle toho, kdo chce co zdůraznit. Šéf ÚZIS Ladislav Dušek v televizi prohlásil, že pětina až třetina úmrtí byla „nepochybně asociovaná“ s covidem-19 jako hlavní příčinou úmrtí.

Ze studie však zároveň vyplývá, že jen deset procent úmrtí s covidem pravděpodobně nesouvisí.

ÚZIS do aktuálních dat nezapočítává například náhlá úmrtí mimo zdravotnická zařízení, na která v listopadu upozornil Ústav soudního lékařství v Brně.

Podle přednosty Tomáše Vojtíška byla v pětasedmdesáti procentech z těchto případů bezprostřední příčinou smrti virová pneumonie v důsledku onemocnění covid-19. „Dalších šestnáct procent byly trombotické stavy spojené se smrtící poruchou krevní srážlivosti a u tří lidí nebyla souvislost úmrtí s koronavirem prokazatelná,“ sdělil médiím přednosta Vojtíšek.

Aktuální údaje z ČSÚ ukazují o desítky procent vyšší nadúmrtnost, která překonává údaje ÚZIS o stovky.

Na podhodnocené údaje ÚZIS ukazuje i další příspěvková organizace Ministerstva zdravotnictví, Státní zdravotní ústav. Ten například ve 40. až 42. týdnu eviduje nadúmrtnost 1654 lidí, avšak podle ÚZIS to bylo 923 lidí.